V malebném lese, v tom lese, který ve dne vypadá tak nádherně a v noci strašidelně, se přihodila událost, snadno zapamatovatelná pro všechny zlobivé děti.
Poblíž hromady kamení žil v zemi mladý hadí páreček. Zmijí slečna se jmenovala Lola a její milovaný Lilek. Oběma se na zádech vlnila klikatá čára. Velice si oblíbili činnost, kdy při sluníčku vyhledávali místo na kameni, kam se opíraly sluneční paprsky a mohli se vyhřívat. Spojili se do dvou klubíček a spokojeně odpočívali.„Lilku,“ přerušila ticho Lola.
„Ano,“ odpověděl.
„Chtěla bych ti říct, že čekáme miminka.“ Sdělila radostnou událost Lilkovi.
„Jupí! Jupí!“ radoval se jako zblázněný. “To znamená, že už budeme velká rodina?“
„Ano, budeme velká rodina.“ Odpověděla hrdě Lola a usmála se na svého miláčka.
Byli tak zabráni do rozhovoru o dětech, že si nevšimli pihovatého kluka z vesnice, jak vchází do jejich lesa. Patřil ke známé firmě chlapců z okolí. Pokaždé, když navštívil les, nezůstal kámen na kameni. Jmenoval se Franta Zrzek. To jméno mu sedělo. Houby, ale i větvičky na stromech nezůstaly ušetřeny. Byly rozesety na každém kousku. To vše dělal jen pro vlastní potěšení, ale taky proto, aby se vytáhl před hochy.
„Honem, pojď se schovat!“ varoval Lilek svoji ženu.
„Co se děje?“ nevěděla Lola, když vtom Zrzka spatřila.
Bylo již však pozdě, Zrzek si jich všiml.
„Stát!“ začal křičet na hady. “Teď už mi nikam neutečete.“
„Tam se odplaz do vysoké trávy.“ Snažil se vymyslet zpětný manévr pro Lolu.
Když se Lola odplazila do bezpečí, chtěl odvrátit pozornost zlého chlapce a plazil se opačným směrem. Zrzek se však vydal po stopách Loly.
„Přede mnou se neschováte,“ škodolibě se vysmíval. Ze stromu utrhl suchou větev a začal jí švihat kolem sebe. Ve chvíli, kdy se klacek začal k Lole podezřele přibližovat, na poslední chvíli uhnula. Podařilo se ji ukrýt do díry.
„Pomoz mi Lilku!“ prosila Lola, když už klacek začal nabourávat vrch díry.
A tak se stalo to, co se stát muselo. Kdo se chová zle ke svému okolí, bude vždy potrestaný. V okamžiku jeho bezhlavých úderů klackem do země se k němu nepozorovaně připlazil Lilek. Už se dál nemohl koukat, jak ohrožuje jeho ženu a uštkl Zrzka do nohy.
V první chvíli si Zrzek myslel, že se škrábl o keř ostružiny nebo maliny. Když však uviděl vedle své nohy hada, polekal se. Zbledl v obličeji a rozbrečel se.
„Maminko!“ křičel.
I tenhle hrdina se najednou rozklepal strachy a rozběhl se domů do vesnice.
Lilek se za ním ještě stále ohlížel, dokud ho neztratil z dohledu. Potom se plazil přilehlým okolím. Chtěl si být jistý, že zmizel.
„Lolo, už můžeš vyjít ven!“ uklidnil ženu.
„Nemůžu,“ odpověděla podivným hlasem.
„Proč nemůžeš?“ zeptal se Lilek a nahlédl do díry, kde se ukrývala. Užasl na tím, co uviděl. Okolo těla manželky se kryla čtyři malá háďátka.
Napsal/a: kevin
