Bylo-nebylo jedno město a v tom městě byl dům. Byl to neobyčejný dům. Bydlel v něm starý pán jménem Karel Kudrlich. A v tom domě byla i malá myška. Byla celá bílá a měla černé tlapky, které vypadaly, jako když nosí ponožtičky. Byla malá a chytrá, a moc zvědavá. Pan Kudrlich o ní vůbec nevěděl. Ale jednou na podzim byla myšce zima. A protože byla chytrá, tak si šla pro něco k jídlu do lednice. Ale jak ji zavřela, pan Kudrlich ji uslyšel a chytil ji do ruky, řka:
„Ty myš jedna, ošklivá, škaredá!“ Pán ji vyhodil ven z domu. A povídal: „A už se sem nevracej!“ Na ulici se myška lekla, když uviděla kočku. Kočka jí honila všude možně, a lidé koukali, co se to děje. Dokonce i pan Kudrlich vykoukl, co je to venku za melu. Ale hned zase zašel. Když kočka už myšku nehonila, myška jen tak nakoukla do nedalekého zlatnictví. Viděla tam mnoho zlata a řekla si: „Tady se asi zabydlím.“ Ale v tom se objevil prodavač a říká: „Co tu dělá ta myš?“ A vyhodil jí na ulici. Jedna dívenka si řekla v duchu: „To má ta myš za to, že je tak zvědavá, má to ale smůlu.“ Myška cupitala stále za Aničkou, která šla ze školy. Aničce jí bylo líto, a tak se rozhodla, že si nechá myšku na pořád a dala jí jméno
ZVĚDAVÁ MYŠKA.