Malý Ondra bloumal kolem hájovny, pozoroval padající listí a přemýšlel, kdy asi napadne sníh. Zimu má totiž moc a moc rád. Právě když uvažoval, co mu letos nadělí svatý Mikuláš, něco se pohnulo v hromádce listí pod šípkovým keřem. Sehnul se, aby na to lépe viděl a…„Jé to je vlašťovka! Copak tu děláš? Tobě se nechtělo do Afriky?“ Ptáček jen smutně klopil hlavičku. Ani se nebránil, když ho bral Ondra do ruky.
Doma tatínek vlašťovku prohlédl a řekl: „Vojtíšku, byla moc malá, když všechny ostatní odlétaly, a tak tu zůstala, ale zimu by venku nepřežila. Necháme ji u nás a na jaře se přidá k ostatním.“ Vlašťovka se ubytovala v hájovně. Chytala teplem probuzený poletující hmyz a nejraději pobývala v kuchyni, kde se vždycky nějaká ovocná muška našla.
Jednou ráno pohlédla z okna a nestačila se divit. Všechno bylo bílé. Vůbec nepoznává svá oblíbená místa. Další překvapení čekalo v pokoji. Tatínek přinesl krásnou jedličku. Vlašťovka byla nadšená, poletovala z větve na větev a vesele švitořila. A co teprve, když Ondrova maminka donesla krabice s vánočními ozdobami. Jedlička se celá blýskala a vlašťovka se vzhlížela ve skleněných koulích…
Po štědrovečerní večeři zaslechli jemný cinkot zvonečku. Vojta s vlašťovkou pospíchali ke stromečku a už od dveří viděli krásně zabalené dárečky pod rozsvícenou jedličkou. Jeden balíček byl i pro vlašťovku. Skrýval dřevěné bidýlko s podstavcem, aby se jí lépe sedělo na okně při vyhlížení jara.
Tak viděla vlašťovka poprvé a naposled sníh, a užila si vánoční svátky v Čechách.
Příští rok bude tuto pohádku vyprávět svým dětem o Vánocích v Africe…… :o))