Každý rok na ostrově Dalli, přinášejí dětem dárky kouzelníci, ale jenom ti, kteří se za celý rok naučili nejvíce kouzel.
Přílétávají vždy na svých krásně barevných kobercích v den Mikuláše. To proto, aby si mohli předvést, kdo jaká kouzla umí a měli i dostatek času na vyhodnocení. Každý rok jich je pět. Letos ale přiletěli jen čtyři a všichni marně čekali na toho pátého.
Nejmenší a nejmladší kouzelník se pořád pochechtává a ukazuje na oblohu: „Koukněte na něho, támhle letí, ale nemůže přistát,“ chechtá se, „protože jsem mu začaroval koberec!“ To se ale ostatním moc nelíbí, a tak ho okřiknou, ať ho pustí na zem. Sice nerad, ale poslechne. O to větší překvapení je, když se koberec spustí na zem a v něm nikdo není. Pouze vzkaz: „Dovedu tak mocně čarovat, že přinutím koberec, aby letěl beze mne.“ Kouzelníkům hned svitlo a jako vítěze označili právě jeho.