Jednou, je to už hodně dávno, žila – byla, jedna čarodějnice a ta se jmenovala Červená Karkulka.
Byla to ještě malá čarodějka.
Měla hodnou maminku, také čarodějku.
Také měla babičku, ale ta už kouzlení zapomněla.
Jednoho krásného dne poslala maminka Karkulku za babičkou s košíčkem plným dobrot, že prý má babička svátek, tak ať si dá pořádně do nosu.
Karkulka se vydala na cestu, ale protože u babičky dlouho nebyla, zapomněla kudy má přesně jít.
Po dlouhém trmácení došla k zámku ve kterém bydlela Sněhurka a sedm trpalíků. Ten nejmenší trpaslík, jmenoval se Šmudla, se do Karkulky zamiloval a chtěl si ji vzít. Ale Karkulka nechtěla, protože jí se už dlouho líbil princ Bajaja. Tak se tedy Šmudlovi omluvila a vydala se na zpáteční cestu.
A teď, když chtěla domů, se náhodou trefila na cestu, která vedla k babiččině chaloupce.
Babička ji pěkně uvítala. Snědly spolu dobroty z košíku a Karkulka se vydala domů. A aby zase nezabloudila, babička ji kousek vyprovodila.
Před domem narazila Karkulka na prince Bajaju, který ji přišel požádat o ruku.
Karkulka byla samou radostí bez sebe a skočila Bajajovi kolem krku s takovou vervou, až ho uškrtila.
Byla z toho chudinka celá nešťastná.
Ale v tom ji něco napadlo.
Půjde pro živou vodu a tou prince pokropí a on zase ožije.
Karkulka se okamžitě vydala na cestu, a protože to byla čarodějnice, vydala se na cestu na koštěti.
Pořád letěla a letěla a dívala se a dívala, ale stejně nikde živou vodu neviděla…
Tak letěla pořád dál a najednou ji spatřila. Nabrala si trošku do hrnečku, který si vzala s sebou, a chtěla zase odletět. Ale jak už to v pohádkách bývá, všude jsou nějací draci. Tady byl taky jeden. A vypadal pěkně rozzuřeně. Šlehal po Karkulce plameny.
Ale Karkulka měla dobré srdce a nechtěla draka zabít…
Tak si s ním začala povídat, to aby nemohl šlehat plameny. A jak si tak povídali, Karkulka se dozvěděla, že je drak vlastně vegetarián a že vůbec neví, proč tu takhle straší lidi. A taky tvrdil, že ještě nikdy nikoho nezabil, protože před ním všichni utekli…
Tak se nakonec drak s Karkulkou skamarádil a šel s ní domů.
Ale protože se drak na koště jaksi nevešel, sedla Karkulka na draka a letěli.
Jakmile přiletěli domů, spěchala Karkulka za princem, pokropila ho živou vodou a on ožil.
Příštího dne byla na zámku veliká svatba. Karkulka s princem Bajajou a s drakem spolu žili šťastně, a pokud se nerozvedli, tak tam žijí dodnes.
Zuzka Mácová