Ahoj, tak to jsem já malé, bílé a chlupaté štěňátko Falko. A právě teď ti povím jednu pohádku. Chceš?? Tak tedy… V jednom malém městečku jménem Chloupkov, bydlela tři malá štěňátka. Jedno hezčí než druhé. Pruhovatý se jmenoval Ferda, ten s fleky Kája a ten poslední celý bílý, tak ten se jmenoval Alfík. Jednou se Ferda s Kájou a Alfíkem vydali na procházku městem. Chtěli zažít trochu dobrodružství a tak se vydali na pole za Chloupkovem. Chvíli šli po polní cestě ale to je nebavilo, nebylo to vůbec zajímavé a už vůbec ne dobrodružné, tak se tedy vydali polem směrem k lesu. Prodírali se trávou, hráli si na schovávanou a pak i na honěnou. A vůbec si nevšimli, že doběhli až do lesa. Stále běželi a hráli si. Pomalu se začalo stmívat a štěňátka se blížila čím dál tím víc do středu hlubokého lesa.
Najednou se Ferda zastavil a nechtěl si už hrát. Ostatním tak připomněl, že už jsou moc daleko v lese. Štěňátka se celá unavená vracela směrem domů, ale ani po půl hodině cesty se pořád neobjevoval konec lesa, a tak se začali bát. Nevěděli co budou dělat. Kája navrhnul, že by měli počkat do rána. Alfík chtěl jít hned domů, protože se tmy bál a Ferda?? No ten chtěl, aby se rozdělili a hledali cestu každý sám. Jenže to Alfík s Kájou nechtěli, bylo to moc nebezpečné. A tedy uskutečnili Alfíkův plán. Vydali se po tmě domů, všichni klopýtali a báli se strašidelných zvuků. Chvíli co chvíli nad nimi proletěl netopýr nebo sova. Bylo to pro štěňátka moc strašidelné. Pomalu se začala objevovat v dálce světýlka. Štěňátka se rozběhla tím směrem. Za chvíli už byli na kraji lesa a koukali přímo na městečko. Rozběhli se k městečku. Běželi co nejrychleji mohli. Celí ušpinění a unavení se dopalzili k silnici, ale jak to bylo strašné, když na ceduli před městem nebylo napsáno Chloupkov, ale Drápkov.
Byli strašně nešťastní a Alfík řekl, že pokud jsou na silnici, tak je to dobré. Kája vyndal z kožíšku mapu a zjistil, že když projdou městem na druhou stranu Drápkova dostanou se k jejich městečku. Tak se vydali na cestu. Procházka městem také nebyla příjemná. Báli se hlavně když šli kolem hřbitova. Tak radši rychle proběhli městem a už se blížili ke konci. Když přeběhli a ceduli už měli za sebou, uviděli před sebou Chloupkov. Byli strašně šťastní, že dorazili domů. Ulehli do svých měkoučkých pelíšků a spali tak tvrdě….
A nakonec si dobrodružství užili až, až… Tak a teď hezky spinkej a dobrou noc. Ahoj tvůj pejsek Falko.