Na jednom dvorku u Brna, žili spolu pejsek a kočička. Pejsek Alík neměl vůbec kočku Lucinu rád. Vždy když Alík dostal něco dobrého, hned u toho byla Lucina a chtěla také, a to na ní Alík přímo nesnášel. Jednou se rozhodl, že na Lucinu udělá nějakou past a pak že mu dá ta protivná kočka pokoj. Alík vymyslel, že vyhloubí do země díru a tu pak přikryje nějakými listy a k té díře dá misku s dobrůtkami, které dostane. No a až k té misce kočka Lucina přijde, tak spadne do díry. Ale teď dostal nápad, že do té díry dá velký hrnec s vodou, protože Lucina vodu přímo nesnáší. Nesmí zapomenout tu jámu zakrýt listím. Tak a past na kočku je hotová.
Jednou odpoledne se prochází Lucina okolo Alíkovy boudy a tu najednou ucítí vůni těch Alíkových dobrůtek. Kouká a Alíka nikde nevidí, tak si řekla, že mu to sní. Pomalu se přibližovala k misce, ale tu najednou šlápla a propadla se dolů do té hluboké jámy a ještě ke všemu je tam hrnec s vodou. Jéje, to teda Lucina vypadala. Zrovna se vracel Alík ke své boudě, aby zkontroloval past, a když přišel blíž, uviděl tam příšerně vypadající Lucinu. Nejdříve říkal jak jí to patří a pak si šel odpočinout do své boudy, ale zdál se mu sen, že Lucina udělala past a Alík se do ní chytil a Lucina mu nechtěla vůbec pomoci a ještě se mu smála. Bylo to opravdu hrozné a tak hned jak se probudil šel Lucinu z jámy vytáhnout. Lucina byla šťastná a nakonec se s Alíkem skamarádili a dokonce se sní Alík začal dělit i o svoje dobrůtky. A poznal, že Lucina zase není tak hrozná kočka jak si myslel.