Obláčkový bubáček

V neděli pekla babička tvarohové buchty a dala je na míse do komory vychladit.
Z komory je slyšet mlaskání a samé mňam, mňam a ještě si dám… Tak to tedy né, zlobí se babička, v komoře si na buchtách asi někdo pochutnává. Pomalu otevřela dveře a co to vidí?

Nad buchtami se sklání bílý obláček, má velké oči velkou pusu a jak se cpe, tak se cpe. Jedna buchta do pusy, druhá buchta do tašky. A zase. Tak to by stačilo. Co jsi zač?
A babička na ten obláček přiklopila sklenici od okurek.
Pusť mě ven, ty buchty jsou moc dobrý, já jsem obláčkový bubáček a ty buchty v tašce mám pro moje obláčkové brášky. A jestli se nevrátím za světla domů, bububu,tak taťka osedlá koňaslíka a bude mne hledat.
A bude vás moc a moc strašit. No, to se teda opravdu bojím, cha, cha, cha, směje se babička.
Na, tady máš ještě další buchty a leť domů. Bubáčku.
Příští týden budou buchty s mákem, tak jestli chceš, tak přileť i s koňaslíkem. A jak ten koňaslík vůbec vypadá? A má taky rád buchty?
Má a jak. Díky, tak za týden jsme všichni tady.
A obláčkový bubáček frnk a letí domů až za starý mlýn za komín u vysokého smrku tam dělají všichni to své vrkukukuku.Kuku.
Tak tady bydlí celá bubáčkovic rodina. Bublík, Bubla, máma Bubula a táta Bubulík a taky žlutomodrý koňaslík.
Ahojkukuj, už jsem doma a nesu vám od babičky buchty a taky pozvání. I pro tebe, koňaslíku. Ale to tě napřed budeme muset dočista vyprat.
Pojď si pro buchtičku, lákají ho bubáčci. Koupání nemají koňaslíci rádi, ale buchty, mňam, ty přímo milují.
A tak se nechal chytit, vyprát a vyžehlit.
Týden utekl jako mávnutí proutkem, makové buchty čekají,
tak letíme, frr, frrr, frrrr…..
Babička už čekala ve dveřích a kouká na koňaslíka.
Ty nejsi ani koník ani oslík ale obyčejný zajíc jenom žlutomodře proužkovaný. Ale i tak jsi moc roztomilý.
Pak se celá rodina obláčkových bubáků i s koňaslíkem pustila do buchet. Babičce poděkovali a dali ji korálky z klokočí, pro zdraví, kouzelné.
Pak se rozloučili, my se stěhujeme do Horní Dolní, tam jsme ještě nebyli.
Tak ať se vám tam líbí, povídá babička a když dostanete chuť na buchty tak přileťte, ale napřed mi sem pošlete koňaslíka. Já vám napeču buchty třeba i povidlové.
A bubáci se otočí, ještě jednou poděkují a letí …
Cestou dělají to svoje bububu…
To je najednou obláčků nad babiččinou zahradou.
A z každého pak padá déšť.  Ale ten zlatý, ten co jenom kvete a neprší.