Na paloučku v kapradí, žily krásné víly s dlouhými vlasy, které každý večer tančily po lese. Bylo jich tam hejno a každá byla docela jiná.
Všechny měly ušité šaty z rybářských sítí, takové bílé, děrované. A jak tančily, vlály jim v tom větru jejich krásně dlouhé vlasy, které mívaly vždy rozpuštěné. Tančily bosé a tak musely být opatrné, aby si nepopíchaly nohy.Jak tak poletovaly po lese, zpívali jim do toho ptáci, houkaly sovy a dívala se na ně i jiná zvířátka. Všichni je obdivovali, jak ladně skáčí, jakoby se vznášely, tak krásně a lehce.
Jednou ale jedna víla, jmenovala se Hortenzie, dopadla špatně na svoji ladnou nožku a najednou bylo po tančení. Začala naříkat, plakat, volat ostatní víly, ať jí pomůžou. Všichni se k ní ihned seběhly a prozkoumaly její nožku, zjistily, že jak víla tančila, šlápla na trn, který se jí zapíchl do paty a to tuze bolelo. Víle najednou začala noha otékat a tak jí nezbylo, než jen čekat, až se rána zahojí a ona bude zase moci tančit s ostatními vílami.
A tak si sedla smutně na pařez, podepřela si hlavu a společně s ostatními zvířátky pozorovala víly, jak ladně tančí po lese. Víla jim do toho alespoň zpívala, větřík sem tam zafoukal, do toho zahvízdala meluzína a hned z toho byl nádherný koncert.
Za pár dní se víle Hortenzii noha zahojila a ona se mohla přidat k hloučku ostatních víl a společně s nimi tančit po lese.
Napsal/a: dancingmary
