Byla jedna malá slepička a ta se ostatním kamarádkám slepičkám ztratila – byly všechny spolu, ale slepička uviděla motýlka a běžela za ním že ho sezobne…. až když jí uletěl si všimla, že nevidí kamarádky…!!!
Volala na ně: „Ko, ko, kde jste?“ ale nic… tak je šla hledat, ale jak běžela za tím motýlkem nekoukala kudy běžela a tak nevěděla kudy domů…
Šla dlouho a dlouho až přišla k jednomu plotu, za kterým uviděla jiné kamarádky slepičky a ještě tam uviděla krásného kohoutka….protáhla si křídla … zamávala s nimi a frrr přes plot k nim…
Nejdřív se jim asi moc nelíbila, začaly ji honit a zobat až ji to moc bolelo, ale naštěstí ji zachránil ten krásný kohoutek..:o)) Řekl ostatním slepičkám, že ji mají nechat být a raději ji ukázat, kam se chodí spát, kde je zrní a kam se snáší vajíčka…
Slepička jim za odměnu snesla krásné vajíčko. Sedla si na něj opatrně a seděla….a seděla a čekala.
Kohoutek i ostatní slepičky jí nosili v zobáčku zrníčka a vodu a koukali, co se z toho vajíčka vyklube…
Po pár dnech uslyšela slepička i kohoutek slabé „ťukání“, slepička vstala z vajíčka a koukala odkud to slyší….
Ale to už se kuřátku podařilo rozzobnout skořápku a vyskočilo ven, a začalo hned pípat a pípat že má hrozný hlad a žízeň… slepička mu všechno ukázala … i tety slepičky i tatínka kohoutka…
Bydleli všichni spolu na dvorečku a slepička se už nikdy neztratila… dávala si už velký pozor aby ji motýlek někam nezavedl.. byla ráda že si našla kamarádky, kohoutka a měla i své kuřátko :o)))))