V jeden krásný den se na svět narodil malinkatý, chundelatý, hnědý pejsek, který měl tůůůze dlouhé uši, které mu plandaly a když běhal, šlapal si po nich a to mu hrozně moc vadilo. A jak postupně rostl pejsek, prodlužovala se mu i ouška.
Pobíhal tak s ostatními psíky venku a oni se rozhodli, že si zahrají na honěnou. První dostal babu černý pejsek Azorek, to znamenalo, že má honit a chytit ostatní své kamarády. Pejsek, ten s dlouhýma ušima, jmenoval se Rexík, se snažil před Azorkem utéct co nejdál to šlo, ale jak tak utíkal a poskakoval v zelené trávě, najednou si přišlápnul tlapičkou ouško a svalil se na zem. A tak ho Azorek chytil a dal mu babu. Jenže Rexík, ať se snažil, jak se snažil, nemohl nikoho ze svých kamarádů dohonit, při každém skoku si přišlápnul ty svoje dlouhé plandavé uši.A tak šel s pláčem domů a cestou hrozně naříkal a mudroval, jak je to nespravedlivé, proč zrovna on se musel narodit s tak dlouhýma ušima. Doma to oznámil mamince a ta se rozhodla, že Rexíkovi pomůže a tak mu uši smotala do drdůlků a připevnila sponečkou, aby nepadaly.
A tak Rexík spokojeně odběhl zase za svými kamarády, se kterými si mohl na louce hrát na honěnou a byl rád, že už si při tom nešlape na ouška, že už mu při skotačení nepřekáží.
Napsal/a: dancingmary
