Byla jednou jedna malá, šedá myška, která byla hrozně zvědavá a měla tůůůze mlsný jazýček. Nevěděla, co by komu spapala dřív. Když viděla, že si jiná myška ukořistila nějaké jídlo, třeba sýr, hned čekala, až ta myška nebude dávat pozor a v nestřeženém okamžiku jí ho ukradla. Ostatní myšky to moc naštvalo a tak udělaly velkou poradu a rozhodly se, že myšku vyhodí z domu, že ji pošlou do světa, aby se naučila sama pro sebe loupit jídlo a nekrást je ostatním myškám.A tak si myška spakovala svůj raneček, přehodila si jej přes rameno a s pláčem odcházela do světa. Co si tam jen sama počne? Vždyť umře hlady! A tak chodila křížem krážem, div jí neporazilo auto, protože byla poprvé v lidském světě a tyhle vozy na čtyřech kolech neznala a tak před nimi uskakovala ze strany na stranu.
Až najednou viděla malého chlapečka, jak mu upadl z kočárku rohlík. Za celý den měla takový hlad, že se po něm vrhla a hned myšce skončil v žaludku. To jí ale nestačilo, zatoužila po něčem dobrém.
Najednou se objevila před nějakým vchodem a viděla, jak někdo vyhazuje do popelnice zbytek jídla. „No páni, to se budu mít.“ Zaradovala se myška a snažila se vyšplhat do popelnice. Když se jí to povedlo, začala se přehrabovat ve zbytcích jídla a spokojeně mlsat. Najednou se znovu otevřely dveře a myška ucítila nádhernou vůni, které nemohla odolat. Vlezla škvírečkou mezi dveřmi dovnitř a spokojeně pobíhala a natahovala nosík, aby zjistila, odkud se ta vůně line.
Pomalu cupitala za svojí potravou a náhle zjistila, že je to kus velkého, krásně zralého sýra. Chňapla po něm v rozhodnutí jej ukořistit celý pro sebe, když najednou cvak!!! A myška se chytila ocáskem do pastičky.
„Au, au, to tuze bolí,“ začala naříkat.
Už, už to vypadalo, že jí nikdo nepřijde na pomoc, když se kolem ní seběhly jiné myšky. Společnými silami nadzvedly pastičku, aby vytáhly ven ocásek, který měla chudinka myška celý červený a vyvedly ji v bezpečí ven.
Myška jim poděkovala a ony jí za to vysvětlily, že má opatrně loupit jídlo, aby se nechytla do pastiček.
A tak mlsná myška poznala, jak to chodí v lidském světě, naučila se loupit jídlo pro sebe, už nebyla tak líná a hlavně začala být opatrná.