Koník Toník – Noví kamarádi.

Rubrika: Pohádky

Na kopci za městem stál statek, kde hospodařil sedlák a s ním zde bydlela spousta zvířátek. Myšky, kočky, pejsci, králíčci, kačenky, husy, prasátka, kozy, ovečky, kravičky a jeden koník. Všechna zvířátka měla kamarády. Kačenky se kamarádily s kačenkami, husy s husami, pejsci s pejsky, prasátka s prasátky, kravičky mezi sebou, jen náš koník byl na statku sám.

Jmenoval se Toník a byl vlastně ještě hříbátkem. Byl velmi smutný, že nemá žádného kamaráda. Rád běhal po lukách a pastvinách, ale samotnému mu nebylo moc do skoku. Měl rád šťavnatou travičku, ale teď byla jaksi suchá a nedobrá, ani to zrní mu nechutnalo.
Jednou přišel mezi zvířátka sedlák a povídá: “Jedu do města na trh, prodávají tam dnes zvířátka. Připravte se na nové kamarády.“
Sedlák odjel do města a zvířátka se začala vzájemně překřikovat. Každý chtěl říci, co ví a neví o tom zvířecím trhu.
Prasátka chrochtala: “Chro, chro, my to známe, nás sedlák přivezl z trhu. Byla jsme malá selátka.“
„Káč, káč, nás přinesl v koši. Na jarmarku nás bylo celé hejno, ale vybral si nás.“ Volaly kačenky.
„Bé,bé, my taky přišly z jarmarku. Přivezli nás v bedně.“ Ozývaly se ovce.
„Kokodák, my to neznáme, my se narodily tady, na statku. Z vajíček jsme se vylíhly.“ Zase na to slepičky.
„Já neznám trh,“ povídá Toník. “Mě přinesl sedlák ze sousedního statku. Tamní sedlák měl už dost koní a moje maminka byla moc nemocná, když jsem se narodil. A tak si mě váš sedlák vzal k sobě. Krmil mě mlékem, učil mě běhat a jíst travičku a oves. Jak to vypadá na takovém trhu?“ byl zvědavý Toník.
„To se sejde na náměstí, spousta jiných sedláků se svými zvířátky a nabízí je na prodej.“ Hned se pustila kravička do vysvětlování. „A ten, kdo má dost peněz, a potřebuje některého z nás, tak jde a koupí si zvířátek, kolik chce.“
Odpoledne už byla všechna zvířátka netrpělivá. Komu sedlák přiveze kamaráda? Co jim přiveze dobrého? K večeru uslyšela, jak se blíží sedlákovo auto zpět na statek, a vyběhla aby se podívala, co všechno přivezl.
Sedlák začal nejprve vyndávat z vozu samé dobré věci. Zelí pro kozy, mrkvičku králíkům, zrní slepičkám, a další dobrůtky pro ostatní. Potom vyndal housátka, která se choulila v košíku, bednu s jehňátkem, dvě selátka v bedně už se nemohla dočkat svobody a jedno telátko.
Potom šel sedlák za vůz a přivedl,….to bylo překvapení, přivedl koníka. Toník si poskočil, „hurá, konečně kamarád pro mě!“ Ale nebyl to kamarád, byla to kamarádka, a neustále volala – „víííhááá, vííhááá.“ Proto jí všichni začali říkat Víha. Toník byl nadšený. Už nebude sám, má kamarádku. Hned druhý den jí vše ukazoval, jak se krásně běhá po pastvinách, kde roste ta nejšťavnatější travička, byla to veliká legrace. Toníkovi už se vůbec nezdálo, že by tráva nebyla dobrá, oves byl najednou slaďoučký a i ta voda měla lepší chuť. S Víhou spolu běhali, hráli si, dováděli a byli šťastni, že mají jeden druhého.
A protože už byl večer, šli oba spát. A děti půjdou taky spát. Dobrou noc.

Napsal/a: erča

Toto taky stojí za přečtení!

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

V jakých lázních vám zajistí hlídání pro děti?

Touží vaše srdce po lázních, ale říkáte si, že děti jsou pořád ještě malé, tak vám nezbývá než o

Čtu dál →

Dětský svět v zahradě? Vsaďte na bunkr, hmyzí hotel nebo malé hřiště

Hledáte recept, jak děti vylákat na zahradu, aby se vydováděly na čerstvém vzduchu a měly jste je přitom na

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist