Bylo, nebylo, ale spíše bylo. Byla jedna vesnička, ale nebyla to obyčejná vesnička, byla to vesnička, kterou obývali samí trpaslíci. Tihle trpaslíci nebyli takoví ti trpaslíci, co žili pod zemí a kutali drahé kamení, ale byli to trpaslíci, kteří obdělávali pole, pěstovali domácí zvířata a starali se o les, u kterého se jejich vesnička nacházela.
V malé chaloupce na kraji vesnice žil starý moudrý trpaslík jménem Moudrovous. Byl to hodný starý trpaslík, který všem pomáhal, uměl totiž namíchat spoustu různých lektvarů a léčivých čajů. Ale co o něm nikdo nevěděl bylo, že Moudrovous umí čarovat! Jednoho dne se vydal do daleké země, navštívit učitele, který ho kdysi zasvětil do tajů čar a kouzel.Obyvatelé vesničky spokojeně žili, až jednoho dne se v jejich kraji objevilo několik zlých obrů. Hned jak přišli, tak začali kácet les, podupali políčka a nařídili trpaslíkům, že jim musí každý den připravovat jídlo. Zpočátku měli plné sýpky a spíže, ale zanedlouho se zásoby začaly ztenčovat, zvířat ubývalo, a tak se starosta vesnice i se svými radními vydali k obrům se žádostí, aby se přestěhovali do jiného kraje. To ale neměli dělat. Vůdce obrů se rozčílil a zvolal: „Když pro nás nemáte žádné jídlo, tak od této chvíle budeme každý den jíst deset trpaslíků!“ Chytil dva trpaslíky do svých obřích rukou a slupl je jako maliny. Ostatní trpaslíky nechal utéci, aby mohli ve vesničce říct, co se stalo. Když ostatní uslyšeli, co obři chystají, chtěli se dát na útěk, aby si zachránili holý život, ale obři mezi tím vtrhli do vesničky a všechny trpaslíky pochytali a uvěznili.
K večeru se do vesničky vrátil nic netušící Moudrovous. Když uviděl, že vesnice je prázdná a zpustošená ihned pochopil, že se stalo něco zlého. Utíkal do své chaloupky a vytáhl ze své skrýše kouzelnou hůlku. Na nic nečekal a vydal se hledat nešťastné trpaslíky do lesa. Zanedlouho narazil na tábor obrů a uviděl své přátele v klecích, jak nešťastně čekají na jistou smrt. Odvážně vstoupil na mýtinu a zvolal: „Hej, obři, propusťte všechny mé přátele na svobodu!“ Obři se dali do ukrutného smíchu a vrhli se k Moudrovousovi, aby ho chytili. Ten však, když byl obklíčen obry, zvolal zaklínadlo a mávnul hůlkou. V tom okamžiku všichni obři zkameněli v pískovcové skály. Moudrovous všechny trpaslíky osvobodil a vrátili se do své vesničky.
A protože to byli zlí obři, kdykoliv zafoukal vítr, zvedl se oblak prachu, a od té doby se těmto skalám uprostřed lesů říká Prachovské.
Napsal/a: Sepy
