V jednom malém kurníčku, na odlehlém statku, žilo několik slepiček a kohoutků, mezi nimi pobíhala i krásná malá žlutá kuřátka, která bojovala o zrní. Každé se snažilo ukrást pro sebe kousíček jídla, to, které bylo silnější, vyhrálo, ti slabší měli smůlu a zůstávaly na ně už jenom zbytky. A v tom velkém davu žila rodinka Slepičkových, maminka slepička, tatínek kohoutek a čtyři děti. Tři malé slepičky a ještě menší kohoutek.
Dospělé slepičky každý den snášely vajíčka, na kterých buď seděly a vyklubala se z nich malá kuřátka nebo je majitelé sesbírali na jídlo.
Kohoutek je každý den pozoroval, snažil se také sedět na hnízdečku a vytlačit nějaké to oválné bílé vajíčko, ale pořád se mu to nedařilo. Když už jeho trpělivost přetekla, snažil se jiné slepičce ukrást její vajíčko. Když zrovna nebyla ve svém domečku, potichoučku se vplížil do kurníčku, kde se zmocnil vajíčka a hrdě si ho odnesl do svého hnízdečka a sedl si na něj, byl prostě rozhodnutý, že se mu z něj také musí vyklubat kuřátko.
Když na to oloupená slepička přišla, že jí malý kohoutek ukradl vajíčko, začala hrozně kokodákat rozčilením. Přiběhla kohoutkova maminka a hrozně mu vyhubovala. Kohoutek se rozplakal a řekl mamince, že chce vědět, proč je jiný a také nesnáší bílá vajíčka, jako ostatní slepičky. A tak si maminka posadila kohoutka na klín a vysvětlovala mu, že vajíčka snášejí jen slepičky a že ty sedí na vajíčkách, aby se jim narodila malá kuřátka a že kohoutci jsou tu od toho, aby kokrhali a dělali ráno slepičkám budíček a ochraňovali je.
Když to malý kohoutek pochopil, vrátil vajíčko slepičce, které ho ukradl, omluvil se a slíbil, že už to příště neudělá, že teď bude všechny slepičky ochraňovat.
A tak, když brzy ráno začalo na obloze vykukovat sluníčko a dalo mu znamení, že už je čas udělat slepičkám budíček, aby vstaly a snášely vajíčka, sedl si kohoutek na nejvyšší dřevěné bidýlko, které objevil a ze všech sil začal kokrhat. Měl ohromnou radost, že mu to jde.
Když viděl, že slepičky vystrkují hlavy ze svých domečků, kokrhal samou radostí o sto šest, že je užitečný a připadal si jako velký chlap.
A tak každé ráno budil slepičky při východu slunce svým „kykyryký“ a snažil se všechny slepičky ochraňovat.