Stalo se to v jedné vesnici, nad kterou se začalo hrozně blýskat a burácet. Všichni lidé se schovali do svých domků a pořádně zabednili dveře a okna. „Jako by se všichni čerti ženili!“ lamentovali.
A taky že jo.Vesnicí se proháněl pořádně škaredý a tlustý čert. Hlavu měl celou ovázanou, skučel a poskakoval, pouštěl hrůzu a blesky do celé vsi, že i v lese ho bylo slyšet.
Bolel ho totiž zub. Uviděl jedno stavení, které bylo otevřené, rozsvícené a šlo z něj pořádné teplo, jako z pekla. Čert vlítl dovnitř jako blesk a zaburácel: „Kde je zubař?“ „U nás není,“ odpověděl mu s klidem kovář. „Bolí mě zub a potřebuji ho vytrhnout!“ skučel čert. Kovář mu nabídl, že mu ho vytrhne sám. A tak mu strčil hlavu do svěráku, zub ovázal silnou nití a nažhavil si železo. Nažhavené položil na kovadlinu a udeřil kladivem tak silně, že se čert lekl a škubl sebou, až mu zub vyskočil z pusy.
Zařval strašlivě a vylétl z kovárny jako blesk. Od té doby se čerti kovářům vyhýbají.