V pampeliškovém háji se narodila malá slunéčka sedmitečná. Bydlela blízko jasmínového háje a tak jím maminka jednou povídá: „Už jste velká, tak si musíte potravu obstarávat sama.“ Maminka měla na mysli černé mšice, kterých byl plný háj.
Jak tak berušky letěly, uviděly na louce krásnou vílu. „Jé, ta je krásná,“ povídá jedna. „Poletíme blíž, ať si jí můžeme dobře prohlédnout,“ prohlásily ostatní. Víla už je taky zahlédla a volala: „Pojďte ke mě, nebojte se, já vám namaluji tečky, ať jste jak dospělé berušky. A nikdo si na vás netroufne.“
Berušky skákaly radostí. „Teď z nás alespoň ty drzé mšice budou mít strach!“ volala beruščátka celá bez sebe.