ten vozí hvězdné skřítky, aby cestou nikdo nezabloudil.
Zítra se projedu po mléčné dráze, těší se skřítek Vločka,
jistě se skřítek Vločka té cesty dočká.
Ale automobil nepřijel, cestou se s jiným ťuk, jejky,
teď má na dveřích i na střeše veliké oděrky.
Zajeď si do autonemocnice, tam tě ošetří a zalepí
a s Vločkou se třeba kometa po dráze mléčné proletí.
Ale to nechci, lítat můžu i bez komety, chci se projet
a po mléčné dráze jako po dálnici to parádně rozjet.
Za Vločkou přišli další skřítci, se senza nápadem,
uděláme si vlastní automobil, v něm se projedem.
Tak se skřítci rozeběhli každý na svoji hvězdičku
a na nový automobil si každý přinesl nějakou věcičku.
Všechno složili na hvězdě skřítka Jiskřičky Blikáčka
a složit nový automobil, to je kluci hračka.
Automobil bude bez střechy, ať cestou dobře vidíme,
jasnačka, hned se kluci do práce pustíme.
Sedátka a čtyři kola, řídící panel jako v raketě
a dřív než se rozednilo, automobil byl na světě.
Ještě bezpečnostní pásy abychom cestou nevypadli,
aby jsme třeba na nějakou cizí hvězdu pak nezapadli.
Skřítek Radárek ještě namaloval na auto jméno a značku
ať si nikdo nemyslí že místo auta máme jen hračku.
Zítra to roztočíme, hošánci, začíná hvězdné cestování
tak ať jste večer na zastávce nachystaní.
První cesta mléčnou dráhou, pak Jupiter, Saturn, Venuše
a předjedeme Velký vůz.Ale to se přece nemůže.
No dobrá, povídá Vločka, teď se otočíme a jedem zpět,
ostatním hvězdičkovým skřítkům dnes budem vyprávět.
Automobil zavezli do nebeské garáže a zamkli na klíč
aby jim sám neujel když budou chvíli pryč.
Radárek, Vločka, Blikáček i skřítek Kulička
o všem co viděli začali povídat, poslouchá je každá
hvězdička.
Tak tiše i kocourek na střeše si to píše.
Mňau…
Po tom nočním cestování se skřítkové vrátí do domku
Pod oblohou…