Pusťte děti na čerstvý vzduch!

Rubrika: Volnočasové aktivity

988273_happy_child_2Dnešní děti si už neumějí hrát venku. Nelezou na stromy, nepořádají šiškové bitvy, neskáčou gumu. Jak se to ale mají naučit, když k tomu nemají podmínky ani příležitost?

Ještě před dvaceti lety byl pohyb dětí venku samozřejmostí, v dnešní době je ale všechno jinak. Svou roli při tom hraje velké pracovní vytížení rodičů a jejich nedostatek času na dítě, ale také všudypřítomnost techniky. Ta nám sice v soukromé, pracovní i komunikační rovině usnadňuje život, jenže zároveň nás nechává velmi lenivět.

Tento způsob života se samozřejmě přenáší i na děti, a to aniž by si to dospělí vždy dostatečně uvědomovali. A tak kolem sebe vidíme, jak již docela malé děti komunikují prostřednictvím mobilů a tráví čas u televize nebo i u počítače, přitom jsou ale silně ochuzeny o spontánní pohybové aktivity, o experimentování a improvizování v přírodě i o radost z poznávání a objevování nových věcí. Také čím dál víc ztrácejí přirozené osobní kontakty z dětské party, které jsou tolik důležité pro rozvoj sociálních dovedností, vyjadřovacích schopností, empatie apod.

Pohyb a pobyt v přírodě je nenahraditelný

Kromě toho, že je dítě na čerstvém vzduchu, učí se skrze přírodu poznávat samo sebe i komunikovat se světem. Poznává přiměřeně ke svému věku zákonitosti přírody, učí se vnímat živou i neživou přírodu, přijímat ji, respektovat ji. Příroda je pro děti inspirující – jejím zkoumáním se rozvíjí fantazie, představivost, smyslové vnímání, emocionální vývoj. V neposlední řadě přispívá příroda k duševní vyrovnanosti a pohodě.

Zvláště předškolní děti by měly mít co nejvíce možností k pobytu a pohybu v přírodě. Je to naprosto zásadní vzhledem k jejich věku a potřebám. Proč? Protože v tomto věku z vývojového hlediska dominuje růst, vyzrávání tělesných funkcí, ale také (sebe)poznání.

Pokud je dítě jednostranně zatěžováno intelektuální zábavou nebo jednostranným pohybem (např. v určitém sportu), často dochází k celkovému oslabení tělesného systému, což pak může dítě trápit, např. v podobě bolestí zad, po celý život.

Vyjít vstříc pohybu a temperamentu dítěte

Pohybové schopnosti dětí vycházejí z jejich vrozených dispozic a jejich temperamentu. Záleží na rodičích (potažmo na vychovatelích a učitelích), jakým způsobem je budou rozvíjet.

Dítě v předškolním věku může být pohybově velmi aktivní – může lyžovat, jezdit na kole, bruslit, plavat apod. To všechno je v pořádku, pokud ovšem na dítě nejsou kladeny nepřiměřeně vysoké nároky. A pokud má dost času, aby bylo v přírodě také jen „samo se sebou“.

Jak takové potřeby dětí řeší současní rodiče?

Tak např. paní Martina, maminka téměř pětileté Rozárky, vychází z toho, že její dcerka je mimořádně aktivní dítě: „Ve čtyřech měsících jsme začali chodit na plavání. Dcerka nemá vůbec strach z vody, musím na ni dávat pozor, protože když vidí vodu, vrhá se do ní bez rozmyslu. Dnes už sama přeplave bazén, ráda a dobře plave i pod vodou. Od dvou let dochází na různé kroužky, které s jejím věkem a zájmem přibývají, např. balet, kde se učí rovnému držení těla a posiluje svalstvo. Navštěvuje také podobný další kroužek, folklorní tanec. V rámci nácviku tradičních tanců nacvičuje tanečky a dětské hry v kombinaci s lidovými písněmi a říkadly, prohlubuje si zájem o hudbu a lidové tradice. Jinak se ale také snažíme být často jen tak venku, a to za každého počasí. Chodíme na procházky, v zimě sáňkujeme, bruslíme, Rozárka ráda jezdí na kole, koloběžce, hraje míčové hry. Je na pohyb zvyklá, nerozpláče se nad každou odřeninou. Je otužilá. Nevadí jí v zimě sníh v očích, nestěžuje si, že by jí byla zima. Sama se sprchuje ráno a večer studenou vodou, už inspirovala i některé své kamarády, jen babička ještě odolává… Jednou týdně chodíme do sauny, která jistě přispívá také k jejímu zdraví, dcerka je minimálně nemocná. Proč to všechno děláme? Inu, vidím na ní, že jí to prospívá, je zvídavá a samostatná. A hlavně – když se dostatečně nevyběhá, nemůže se soustředit na duševní aktivity a večer také nemůže usnout.“

Marta, maminka sedmiletého Tomáše, má jinou zkušenost: „Náš Tom je založen docela nesportovně. Jeho zájmem není typické klukovské závodění, běhání, lezení po stromech. Velmi ho ale zajímá příroda, a to v tom smyslu, že si podrobně prohlíží každého brouka, mravence, housenku a další živočichy, které v přírodě objeví. Například bezpečně pozná larvy komárů ve vodě. Nakoupili jsme mu přírodovědné knihy a v jeho zájmu jej podporujeme, přičemž se snažíme, aby ho maximálně pěstoval právě venku. Tak je s přírodou v kontaktu, který vychází z jeho naturelu, a vlastní pohyb dohání hlavně občasnou jízdou na kole s otcem nebo při našich rodinných výletech.“

Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my (č. 5/2011), vydává Portál.

Napsal/a: Miroslava Strakatá

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist