Povinná četba u předškolních dětí?
Jako malá, a vlastně i později ve škole jsem neměla moc ráda knížky. Takže, když jsme měli dělat nějaký referát z nějaké zadané knihy, byl to u mě velký problém…Pak se mi narodil syn. Začaly jsme kupovat různé dětské knížečky, leporela a tak podobně. Nechtěla jsem dopustit, aby na tom byl se čtením stejně jako já. A nemusím se bát. Malej má knížky docela rád. Hlavně s pohádkama, je zvyklý každý večer, když jde spinkat, že mu přečteme pohádku. I když teď je raději čte s tatínkem, protože tatínek to umí přečíst lépe, víc opravdicky. Bez pohádky večer neusne, a vždycky jen slyším z pokoje, jak se ozývá : tatínku, ještě jednu, ještě jednu. A tak někdy čtou pohádky i čtyři.
Teď o posledních vánocích mu ježíšek přinesl knížku naučnou. Pro děti od 3 do 7 let. Jsou tam i pohádky, vymalovánky, úkoly, hádanky, učí se v ní roční období, měsíce, barvy, protiklady a pod. Leží v tý knížce každý den a vždycky jí musí projít celou. Díky ní se naučil docela rozpoznávat barvy, protože do tý doby se to ne a ne naučit, ať jsem se snažila sebevíc, a už dokáže vyjmenovat i dny v týdnu.
Myslím si tedy, že knížky jsou pro naše děti opravdu moc důležité, že někdy je ta knížka naučí víc než my. Nebo alespoň rychleji a zábavněji.