Jsem dlouholetý trenér dětí a mládeže. Jsem samozřejmě ovlivněn atletikou, kterou trénuji. Atletika má jednu výhodu, rozhodnutí, zda ji dělat vrcholově přichází později, tak v 17-18 letech, a to již dotyčný jedinec je sám schopen rozpoznat, co chce a na co má…
Důležité je, jestli trenér ze svěřenců dokáže vytvořit partu. Nikdo nebude chodit někam, kde ho lidi netáhnou. Jestli na super výkony v dospělosti někdo nemá, tak jich nedosáhne, může být dobrý, ale ne vynikající. Jestli ano, tak dosažení supervýkonu ovlivní ještě spoustu důležitých faktorů. Velmi důležitým jsou rodiče a jejich rozumný přístup. Plný pytel peněz – no jak kde, jiné je to asi u tenisu a jiné v atletice. Ale všude se za služby platí, jde o to, jestli platíte za kvalitní služby, či ne. Jednu zkušenost s velmi ambiciózními rodiči jsem udělal. V mladším věku, kdy by vše měli vidět s nadhledem, tak blbnou, a když je jejich dítěti 16-17 let a kdy je komunikace nejdůležitější, tak si ho ani nevšimnou a nedokáží bojovat s negativními vlivy okolí.
Jestli chcete, aby Vaše dítě atletiku dělalo, najděte si oficiální stránky Českého atletického svazu www.atletika.cz a tam oddíl u Vašeho bydliště.
Napsal/a: anonymní
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)
Souhlasím s Radkem i anonymním trenérem.Jako bych slyšela manžela.Máme tři děti.Manžel je vrcholový sportovec.Dlouho jsme přemýšleli co náš syn bude dělat za sport,protože nebyl typ na kolektivní sporty.Tedˇ je v první třídě a je mu osm.Byl už závodit za školu v běhu a ve skoku.Když natáhne ty svoje dlouhý a hubený nohy,tak je za ním žíznivá čára.Určitě ho na atletiku dáme a hned se podívám na ty stránky atletiky.Ale kromě toho to umí i s balónem a hokejkou,tak uvidíme…Mladší dcera chodí na aerobic,ale taky běhá dobře,tak uvidíme až půjde do školy…A s těma penězma souhlasím,někdy ale rodiče platí a platí jenom aby to jejich dítě udrželi v tom sportovním klubu ikdyž nemá moc talent a ty co by ho měli ,tak jejich rodiče na to nemají,ale to není (snad) v každém sportu…
Souhlasím s Radkem. Jsem matka 13-leté dcery, která hraje stolní tenis. V současnosti vede republikový žebříček mladších žákyň. Hrála už i dvakrát ve Francii. Jeden výjezd jsme museli platit a to reprezentovala Českou republiku. Skončila 15. Radek má pravdu. Je potřeba nejen peněz, ale hlavně času, podpora rodičů a dceřiny nejen snahy, ale i píle. Pokud by neměla talent, je pravda, že je to bez efektu. Ale i tak by aspoň něco dělala a nelítala tady kolem domu jako jiné děti. Vím o nadaných dětech a mnohem více než moje dcera, na které se tu denně dívám, když vyhlédnu z okna. Jejich rodiče ani neví, o co přišli. A na druhou stranu vím o dětech, které hrají a mají podporu rodičů, ale nikam to asi nedotáhnou. Prostě na to nemají. Ale tady obdivují nejen ty děti, ale i ty rodiče. Trpělivost přináší růže.
Názor na článek – sport a děti.
Mám 2 malé děti ,jedno starší 11let,u staršího dítěte si několik let lámu hlavu jaký sport,už jsme zkoušely sebeobranu, JUDO, lákala jsem jí na stolní tenis,ale trochu to selhává na dceřiný možná lenosti,ale přesto jsem dospěla k názoru po letech , že jsou kroužky kam má dcera chodí ráda a jsou sport. kroužky kam jí musím nutit,zkoušely jsme i aerobic ,ale nic.Je pravda ,že i trenér musí mít hezký vztah k dětem ,a že opravdu někteří učitelé a trenéři jednají s dětmi jako s dospělými,mám ten názor že i když dítě není zaujato s sportem nebo kroužkem je mnoho způsobu jak to dítěti přiblížit,ale asi není tolik času to uznávám, možná že by dítě mělo chodit do sportovních kroužků zpočátku jen na zkoušku,aby se seznámilo s prostředím a kolektivem ,případně trénink jednou za čas vystřídat odpolednem v kině nebo na výletě,třeba by pak vyrůstali sportovci a lidi co milují sport jak houby po dešti.
souhlasím s článkem „anonymního trenéra“.ted se mě to týká,syn dělá basket!!ikdyž jsem s malého města,sama vidím,že není trenér,jako trenér!!a kdyby tady nebyl dobrý,klidně jezdíme 30km dál!! naštestí jejich trenér tu správnou partu vytvořil!učí je i kamaractví a lásku ke sportu!!..
Žiji na menším městě,i když mám možnost dát dítě do většího města ,tak jsem zvolila variantu domácího prostředí.Souhlasím s názorem ,že rodiče zodpovídají za přístup dítěte k sportu a kolektivnímu obzvlášť.Mán syna, který chodí na fodbal.I když není co se týče školy nej… takjsem nikdy nezakazovala tréninky či zápasy.Pokaždé je jiná možnost jak je potrestat.
…nebo být takový nadšenec, který se do toho raději pustí sám… (se všemi starostmi kolem…)
Teď nereaguji jen na atletiku, ale na sport všeobecně. Píšete, že je důležité, zda platíme za kvalitní služby. Toto heslo můžete razit ve velkém městě. Když nejste spokojen, jedete o 5 km dál, kde je jiný oddíl s jiným trenérem, ale v menších městech musíte brát to, co je a být rád, že vaše dítě dělá nějaký sport.
Mobile Sliding Menu