Mami, já bych chtěl zvířátko…

Rubrika: Volnočasové aktivity

„A jaké bys chtěl zvířátko?“ „ No třeba slona, mami. Slon má táák dlouhý chobot, je obrovský a mohl bych na něm jezdit do školky. A neboj, uvezl by nás oba!!! A táta by pořád nenadával, že je auto zase na suchu.“ „A nemůžeš si vybrat jiné zvíře?“ „Hmm… tak když ne slona, tak co kdybychom si do bazénu koupili lachtana? Mohl by mě naučit potápět…“ Podobný rozhovor je zřejmě noční můrou všech rodičů. Otázkou tedy zůstává: „V kterém věku, proč a jaké zvířátko dítěti pořídit?“

Zvířátko rozvíjí citový vztah dítěte, sociální cítění a ze všeho nejvíc ho učí zodpovědnosti. Také pozorováním života a potřeb svého zvířecího kamaráda získává dítě mnohem více informací. S vaší společnou péčí si dítě uvědomí, že zvíře není žádná hračka, kterou po omrzení může kdykoliv odložit, ale že je to živý tvor – kamarád, o něhož je zapotřebí pečovat a je na něm závislé svým životem. Dítě se tak učí i ohleduplnosti a obětavosti.

Odborníci tvrdí, že zvířata mají vysoce terapeutický vliv na dítě i dospělé. Proto se využívají v rámci různého léčení, jako je např. CANISTERAPIE (pojmenování vzniklo v České republice), kdy terapeut může se speciálně cvičeným psem aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, ale i chůzi, pohyb paží, rukou a prstů…

Péče o jakéhokoliv zvířecího mazlíčka, může být výborným antistresovým lékem i pro zdravé dítě.

„Moje téměř 13-letá dcerka má psychické problémy a naše fenka zlatého boxera je pro ni opravdu antistresovým prostředkem. „Někdy“, spíš velmi „často“, musím bránit Citu před mazlícími útoky mojí dcerky, která ji vždy svou láskou doslova zalehne 🙂 Charakteristika boxerů je, že jsou to psi pevných nervů, jsou sebevědomí, klidní a vyrovnaní a to mohu jen potvrdit. Citina nesmírná trpělivost a důvěra mě i po těch 7 letech neustále každý den překvapuje.“

Kdy a jaké zvířátko???

Téměř všechny děti touží po nějakém tom „domácím mazlíčkovi“. Je nad slunce jasnější, že největší péči o zvířecího člena rodiny budete mít vy a ne vaše dítě.  Proto bychom měli dbát na vhodný výběr zvířecího člena rodiny, ať už z pohledu náročnosti prostorové, denního úklidu nebo zda zvládnete výcvik zvířete.

Pro předškoláky a „ne-zvířecí rodiče“ jsou ideální rybičky, želvička, nebo i nějaký druh ještěrky, méně náročnější na chov. Dítě v tomto věku se teprve učí rozpoznávat svět a učí se i vztahu ke zvířatům.

Děti mladšího školního věku (1.–3. třída) jsou již mnohem samostatnější, proto jim zkuste pořídit nějakého hlodavce.  Ideální je zakrslý králíček, činčila nebo osmák. Morčata a křečci jsou také oblíbení, avšak zde můžete narazit na špatnou povahu zvířete.

Asi tak od osmi let jsou děti schopny zvládat částečnou péči o pejska… ne však jeho výchovu a výcvik. Při výběru psího kamaráda je nutné brát ohled k místu a velikosti bydliště (dům či byt). Největší zřetel bychom měli brát na povahu zvířete, zda je či není vhodný k dětem!!!

Pokud vaše dítě touží po nevšedním mazlíčkovi, jako jsou hadi nebo pavouci, pamatujte i při koupi zvířete na to, že i vy se nesmíte „bát a štítit“ zvoleného zvířátka. Protože veškerá odpovědnost, např. z úniku zvířete, bude padat na vaši hlavu. Obecně se nedoporučuje, aby děti chovaly jedovatá zvířata. Přesto, pokud váš syn nebo dcera touží po „nevšedním mazlíkovi“, zkuste jej prozatím přihlásit do nějakého biologického kroužku. Děti ve větších městech mají samozřejmě mnohem více možností, jako jsou např. zájmové kroužky při zoologických zahradách.

„NE …“

Pokud máte dítě alergika nebo astmatika, zvířátko NEkupujte.

K dětem NEpatří velká, agresivní a jedovatá zvířata.

Děti by si zvířata NEměly brát do svých postýlek.

Proč NEpořizovat dětem ptáky??? Jsou velice nároční na údržbu, jinak jejich klece silně zapáchají a jsou všeobecně největším nositelem zvířecích alergenů.

Pokud jako rodiče nemáte žádný vztah ke zvířecí říši, NEpořizujte svému dítku žádné zvířátko… Dítě není schopno se samo postarat o potřeby zvířete, i když tvrdí, že: „Mami, tati nebojte… tohle přece zvládnu!!!“

 

Jak je to u vás doma se zvířecími mazlíčky??? Když jste byli malí, koupili vám rodiče nějaké zvířátko???

 

„Nic nečiní člověka lidštějším, než láska ke zvířatům“ Henry Fielding

 

Napsal/a: suodal

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • Liduš, tak blahopřeji k miminku!!! Mít doma dvě děti, je už takový malý zvěřinec 🙂 Co by si malá přála za zvířátko???

    Jinak děkuji všem za příspěvky…nějak mi to uniklo 🙁

    Doma jsme mívali rybičky, pak andulky…a teď máme psí lady (viz. článek) a 6 pipin s kohoutem 🙂

  • Tak to jsme měly na programu nedávno. Vysvětlila jsem malé, že je celý den ve škole a tatínek v práci a když budeme mít teď miminko, tak se budu muset starat o miminko a na zvířátko nebude čas. Vše jsem jí vysvětlila a raději než zvířátko by už chtěla mít sourozence. Tak se v srpnu dočká.

  • Myslím, že an to není potřeba jít vědecky. Pokud rodičům nevadí, že se o zvířátka budou starat, tak se pořídí. Pokud jim to vadí, děti žádné zvířátko nemají, což mně přijde škoda. Je to jako s debatou, kdy a kolik mít dětí. Když je někdo chce ve dvaceti, tak ať je má. A když někdo chce žít bez dětí, ať žije. Obojí má svá pro a proti a není potřeba přesvědčovat lidi s opačným názorem, co je lepší.

  • Lien

    tak jako malá jsem měla doma: křečky na etapy, všechny se jmenovaly sisinka, ptáky 5ks- chůvička japonská, 1ks andulka, křečík džungarský, 5x myš bílá, pískomil, rybičky, nepočítaně „čínských tanečnic“.Dva pejsci ti byli spíš rodičů :-P.
    Venku: 2-4 kočky, dvě liliputky, jednu z ovcí, vždy nějakého z králíků, morčata na etapy.
    Jako dospělá jsem měla už jen kočky, ptáka a potkana.
    A ted s dětmi máme slepice, psa, kozy, kočky, doma jsou jen dvě kotata.
    A dcerka po splněných kočičkách uvnitř a zavrženém druhém pejskovi touží po žirafě :-).

  • JanaK

    Vezmu to od začátku, moje mamka cvičila psy, když jsme přišli my děti, tak sice na chvíli (cca 20 let 🙂 ) přestala, nyní je však pyšnou majitelkou dvou německých ovčáků a musím říct, že jsou to mazlíci celé rodiny.
    Jinak v dětství jsme ukecali mamku na křečky a když jsme povyrostli, shodou okolností se k nám dostal zatoulaný kocourek a od té doby jsme byli známí jako přátelé zatoulaných koček – občas nám někdo nějakého kočičího výletníka přinesl. Vrcholem avšak bylo ani ne 14denní koťátko, které někdo vyhodil, vypiplali jsme ho a ještě dlouho nám kočička dělala radost. Dokonce jsme s nimi chodili na procházky, jakmile padla desátá večer, oba seděli u dveří a mňoukali na plné pecky 😉
    Teď máme křečky, no taťka přinesl každému dítěti jednu křečici. Jenže za týden jsme jich měli už 14, rozdali jsme je a teď jich u nás bydlí „už“ jen 4.
    No a aby toho nebylo málo, tak máme i fenku. Manžel dělal odchytovou službu a jednou našli tři malá šťěňátka, dvě si vzali hodní lidé a jedno nám prostě zbylo 😉

  • Marinada

    Já měla jako dítě křečka (spíš teda sérii křečků, žijí jen 2-3 roky) a rybičky; teď máme morče a rybičky a zpětně lituju, že jsem morče neměla už jako dítě, je to takový veselý mazlík 🙂 V článku mě akorát překvapila zmínka a nepředvídatelnosti povahy morčete…protože to se říká spíš o zakrslých králíčcích (právě proto jsme nakonec vybrali to morče).

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist