Obě holky od malinka zvířátka milují – no, přiznám, že i mučí… ale naštěstí vždy zasáhnu, nebo se ti tvorečkové zavčas stáhnou…. (prostě se uklidí), že o nich nikdo neví….:o))
Taky máme v blízkém okolí koně, píšu v blízkém – jsou od nás asi 2 km cestou lesem…. nevěříte? Věřte, opravdu bydlí uprostřed lesa…. :o)) Je to pohoda pro ně…. žádné silnice, všude tráva…. a maminky, když jedou s dítky na koně, mají o procházku postaráno :o))
My na ně chodíme zatím jen koukat a obdivovat je a hladit :o)) – jsou fakt krásní… ale už delší dobu přemýšlím, že se s jejich tamními opatrovateli dám do řeči a zjistím si podrobnosti a možnosti, abych se třeba na nich učila jezdit, a co hlavně Káťa a později Eliška…
Prostě bych toho chtěla využít a poskytnout jim tu možnost vidět svět z koňského hřbetu :o))
Musím si ještě něco nastudovat, abych o nich trošku něco málo věděla a nebyla tam za nějakého burana… i když asi budu… ale vím, že jsem člověk učenlivý a tak tam snad něco pochytím :o))
Zatím vím, že žerou seno, jako odměnu cukr, jabka… suchý rohlík a chleba…. no, nebojte, opravdu začnu studovat :o))
Taky jezdíte na koníčkách, nebo byste rádi jezdili? A co dítka, milují koníky jako ty naše 2 princezny? :O))
Eli (1rok a 2m.) už umí frkat jako kůň a, co se tam na těch našich procházkách naučila, je na ně mlaskat….:o))
O Kátě ani nemluvím… ta, když začne, tak ani nepoznám, jestli je to kůň nebo Káťa… :o))