Bunge jumping, wakeboarding, paragliding, divoká voda na raftu, vysokohorské treky… Z mostů se na laně vrhají i padesátníci, na letišti čeká paní, která dostala tandemový seskok padákem jako dárek k šedesátinám. Láká napětí, vzrušení, pocit nebezpečí i euforie z překonání sebe sama…
Už samotný název adrenalinové spor ty je spojen s řadou nepřesností, povrchností a zjednodušení. Podívejme se nejprve, jak je to s adrenalinem: přesněji bychom totiž měli hovořit o aktivitách noradrenalinových. Dochází při nich sice k vylučování katecholaminů, ale ve vzájemném poměru dominuje noradrenalin. Pouze v situacích akutního, bezprostředního a neodvratného ohrožení života dochází ke změně poměru a dominuje adrenalin.
A pojem sport? Ve většině definicí je zahrnuta vlastní fyzická aktivita zaměřená na zvyšování zdatnosti, kterou však i při nejlepší vůli v některých typech adrenalinových sportů nacházíme jen velmi obtížně.
Název adrenalinové sporty zahrnuje nejrůznější netradiční aktivity, které se od sebe v mnohém liší. Není divu, že mezi lidmi, kteří je vyhledávají, můžeme vysledovat různorodé motivace a odlišné potřeby, které jejich prostřednictvím uspokojují.
Adrenalinový hypermarket
Na jedné straně spektra může hovořit o takzvaném adrenalinovém hypermarketu, pro který je charakteristické vytvoření iluze rizika, minimální nároky na přípravu a vstupní úroveň motorických dovedností jedince, jeho nulovou kontrolou nad průběhem a výsledkem dané aktivity. Typickým představitelem tohoto typu aktivit je bunge jumping – při dodržení elementárních standardů nehrozí žádné riziko, klient nemusí umět vůbec nic a nemá žádnou kontrolu nad průběhem skoku. (Přesto občas dochází k velmi vážným nehodám s tragickými důsledky – nejriskantnější akcí spojenou se skokem je chvíle „odevzdání se“ do rukou organizátorů akce.)
Osoby, které se věnují těmto typům aktivit, můžeme často charakterizovat jako „adrenalinové neurotiky“. Vyzkoušejí vše, o čem se v souvislosti s adrenalinem hovoří. Pokud danou činnost vyzkoušejí, jsou o ní schopni donekonečna hovořit, vynášet ji a propagovat – ovšem pouze do chvíle, než vyzkoušejí nějakou jinou. Na tu předešlou zapomenou a vrhnou se plně do té nové. Takto jsou schopni vyzkoušet i několik desítek adrenalinových aktivit za rok. Typické pro ně je, že při popisu svých zážitků užívají často slova jako free, boží, odvaz, úlet, pecka, bomba. Zdůrazňují, co všechno je v pohodě a samozřejmě skloňují ve všech pádech adrenalin. Ten se objevuje téměř v každé vyřčené větě.
Růst a překonávat překážky
Na druhé straně zmíněného spektra se nacházejí aktivity charakteristické vysokou mírou reálného rizika, vysokými nároky na fyzickou, mentální a motorickou úroveň jedince, ale též vysokou kontrolou nad průběhem a výsledkem dané aktivity. Do této kategorie lze zařadit například volné lezení (bez jištění) nebo sky surf (parašutistická disciplína využívající plachtění s prknem připomínajícím snowboard upevněným k nohám).
Lidé, kteří jsou nuceni zvládnout určité dovednosti, vypěstovat si jistou kondici a na příslušné adrenalinové akce se dobře připravovat, bývají vyrovnanými, autentickými osobnostmi s hlubokou sebereflexí, bohatými prožitky a rozvinutou vnímavostí k sobě i druhým. Většinou se dlouhodobě věnují vybrané skupině aktivit, v nichž často dosahují vysoké úrovně dovedností. Slovo adrenalin příliš neužívají. Pokud o svých prožitcích hovoří, pak jejich vyprávění dominují termíny zkušenosti, růst, dotýkání se hranic, úsilí, prožitek, souznění a harmonie.