Tradiční adventní kalendář bez sladkostí a dárečků

Nechcete-li s adventním kalendářem čekat na Mikuláše, je právě dnes pravý čas otevřít první okénko. Že se za ním nemusí nutně schovávat čokoláda nebo jiná sladkost či dáreček vás zkusím přesvědčit na následujících řádcích.

Když jsem pro vás před několika dny vybírala zajímavé ukázky z knihy Jany Němečkové Hrajeme si s dětmi na rodičovské dovolené, zaujal mě kromě jiného také adventní kalendář nazvaný Město Jeruzalém. Protože se zrovna blížila Andulčina výtvarka (jednou za čas si pozve děti ze sousedství a společně tvoří – prostě jako ve škole ), napadlo mě, že to rovnou vyzkoušíme.

Práci jsme si nakonec trošku zjednodušili, ale k tomu se ještě dostanu. Nejdříve návod přímo od Jany Němečkové:

Jeruzalém – adventní zvyk

POMŮCKY: arch tvrdého papíru (formátu A3), nůžky, temperové barvy, lepidlo, čajová svíčka.

Na tento adventní zvyk, který byl nejrozšířenější v severozápadním Německu v době baroka, upozornil Petr Piha. Může být jednou ze zdravějších a poetičtějších alternativ oblíbených čokoládových adventních kalendářů.
Na tvrdý papír namalujeme siluetu města, střechy, věžičky. Dítě celý obrázek vybarví pomocí temperových barev. Může být jakkoli barevný; na barvení použijeme štětec nebo kousek houbičky na nádobí. Když dílo zaschlo, předkreslíme si tužkou tolik okének, kolik je dní v adventu.
Okénka vystřihneme tak, aby tvořila rozebíratelné okeničky. Okeničky necháme zavřené. Konce „Jeruzaléma“ slepíme k sobě, aby se vytvořil uzavřený kruh s barevným malováním orientovaným směrem ven. (Je potřeba při kreslení siluety myslet na to, že se bude město lepit k sobě, a rozvrhnout si domy tak, aby slepením nevznikl nepřirozený spoj – např. na konce papíru namalovat poloviny stejného domu.)
„Jeruzalém“ si každý večer postavíme na stůl a doprostřed umístíme zapálenou čajovou svíčku. Každý večer může dítě otevřít jedno okénko a pozorovat hru světel a stínů. Jak se blíží Vánoce, narůstá počet rozsvícených světel v „Jeruzalémě“ a s tím i dětské těšení na svátky. Večerní rituál rozsvěcování světla v „Jeruzalémě“ můžeme spojit s nácvikem jednoduché koledy.

Autorka doporučuje toto tvoření pro děti od 3 let. U nás se sešly děti starší, 5ti až 8mileté. Ty starší už zvládly město nakreslit samy, jen jsem pomohla s navázáním spojů.

Na malování temperovými barvami s bandou dětí v miniaturní kuchyni jsem si netroufla, takže jsme použili barevný tvrdý papír a zůstalo u malování obrysů tmavou gelovkou. Okénka jsem pak vyřezávala z bezpečnostních důvodů já (navíc to bylo rychlejší, což oceníte, když máte jen jeden zařezávací nožík).

Kdo chtěl, mohl si vystřihnout špice věží a střech. Stejně tak ale můžete nechat celý list a domalovat třeba hvězdičky, které se pak dají také vyříznout (viz. 1. obrázek).

I když jsme tedy původní námět dost zjednodušili, myslím, že se nám dílo vydařilo a kalendáře se zapálenou svíčkou mají své kouzlo.