Dostala se mi do rukou velmi zajímavá knížka Ztraceni v rudolfínské Praze od Renaty Šindelářové, kterou vydalo nakladatelství Portál. Jak se ale dočtete hned na straně 5, vůbec se nejedná o obyčejnou knížku, jde o tzv. gamebook, tedy knížku, hravou, aktivní, co se nečte jednoduše od začátku do konce jako obyčejné knížky.
Na straně 6 se sice dozvíte úvodní část příběhu, k tomu, abyste mohli pokračovat, musíte nejprve vyřešit zadaný úkol – tady například spočítat, kolik pastelek se vysypalo z aktovky. Někdy číslo stránky s pokračováním příběhu zjistíte pouhým spočítáním předmětů (například zmíněných pastelek), jindy musíte vybrat tu správnou z několika nabízených možností nebo se rozhodnout, jestli chcete vědět, co vydává tajemný zvuk nebo čí osud v tu danou chvíli chcete sledovat.
Jen faktor náhody tu zcela chybí – už jsem se v minulosti setkala s knížkou podobného typu, v níž se konaly „souboje“ založené na házení kostkou – k této knížce kostku nepotřebujete, ale je vhodné držet se doporučení z úvodního textu na straně 5 a zapisovat si čísla „navštívených“ stránek. K některým úkolům se hodí i papír na pomocné výpočty, některé může usnadnit třeba průhledná přepisovatelná podložka, jakou používají někteří školáci (pokud jste také byli vedeni k tomu, že do knížek se nepíše a nekreslí, i když se najdou výjimky).
Příběh sám o sobě se mi zdál čtivý, jen pár pasáží bylo trochu rozvláčných. Hlavní hrdinkou je holčička Klárka, chodí do 4. C a má problémy se spolužáky. Když jí jednou zase vysypou tašku, náhodný kolemjdoucí Vojta jí pomůže naskládat rozházené věci zpátky, dá se s ní do řeči a po vyučování spolu stráví zajímavé odpoledne. Shodou náhod se pomocí tzv. černého zrcadla magistra Kelleyho přenesou do minulosti. Dál už pak sledujeme, jak zjišťují, ve které době se to vlastně ocitli a co všechno tam zažili.
Dceři (11 let) se kniha líbila, jen si stěžovala, že úkoly jsou moc lehké (ale to ji přešlo, jakmile došlo na výpočet výšky stromu; mně se zase moc nezdálo řazení pálek podle velikosti – chybělo mi upřesnění – velikosti celkem? velikosti plochy výpletu?; zajímavé bylo luštění nápisů psaných hlaholicí…) – některé úkoly jsou zkrátka o něco snazší, některé méně. Netrpělivým také může vadit, že někdy vyberete jen symbol, ke kterému číslo stránky zjistíte až v seznamu symbolů na konci knihy. Ze zkušenosti je také zajímavé pokračování příběhu vždy na sudé stránce, takže pokud se o jednu zmýlíte, dostanete se ještě na správnou dvojstránku. Poznáte ji snadno – nahoře na správné stránce se vždy dozvíte odpověď na minulou otázku nebo řešení posledního úkolu, takže pokud je uvedena odpověď, která k původní otázce „nepasuje“, jste na špatném místě.
Knížka je doplněna hravými ilustracemi Libora Drobného – až na titulní stranu jsou černobílé, takže se úplně nabízí možnost převést je do podoby omalovánek.
Z rodičovského hlediska mohu knížku jen doporučit, texty jsou krátké a četba se dá snadno přerušit. Díky úkolům jako rozptýlení nebo ozvláštnění může pomoci ke čtení přivést i ty děti, které jinak moc nadšenými čtenáři nejsou. Myslím také, že se dá i společně předčítat a pak dětem „jen“ dát vyřešit úkol. Nebo si ji dovedu představit jako zajímavé zpestření poledního klidu na táboře. A jako bonus se z ní čtenář dozví něco o době Rudolfa II., takže si může vytvořit základ do vlastivědy, dějepisu apod.
Ztraceni v rudolfínské Praze 
Autorka: Šindelářová Renata
Ilustrace: Libor Drobný
Počet stran: 128
Vydalo nakladatelství Portál v roce 2017.
Knihu si můžete objednat na www.obchod.portal.cz.
Napsal/a: Konipas
