Děti jsou velice zvídavé a zajímají se o různé zvyky a tradice. Alespoň u nás doma to tak je. Když je nějaký svátek, nebo když si chystám nějaké téma do školky, velice se zajímají o to, proč to tak je, proč se dělá to nebo tohle. Nemusí jít jenom o svátky, důležité jsou také různé zvyky. A když se nad tím zamyslíte, těch je během roku docela dost.
Zrovna teď budou třeba čarodějnice a stavění májky. A protože tohle téma budu připravovat také pro děti do školky i u nás doma je to aktuální. Proto jsem s radostí sáhla po knížce Český rok, kterou vydalo nakladatelství Fragment. Autorkou je Pavlína Pitrová. Barevné ilustrace, které vás provází celou knihou jsou dílem Václava Ráže. V publikaci najdete celkem 21 lidových tradic a zvyků. Děti se dozvědí, kde mají své kořeny české a moravské zvyky, tradice a rituály, které nás provádějí celým rokem. Příběhy jsou popsány krásným a srozumitelným způsobem tak, aby to děti pochopily. Štědrý den milují všechny děti, ale ví, co a proč se v tento den dělá? Víte, že ryba se na štědrovečerní večeři vyskytovala jen zřídka a bez salátu? Byla jsem překvapena, že sklizeň obilí má nějaký postup. Myslela jsem, že se prostě všechno postupně sklízí, ale není to tak. Nejprve se sklízí žito, pak ječmen, oves a nakonec pšenice.
Musím říct, že publikace je velice pěkně zpracovaná. Každá tradice/zvyk, začíná krátkou básničkou, následuje povídání a nakonec v barevném rámečku nějaká zajímavost. Např: Jak využít pomlázku, Co jsou to Letnice, Co byly královničky, Co je to verbuňk a spousta dalších. Také v knize najdete 21 tipů na výrobu tradičních předmětů, říkadel nebo nápadů. Knížka je učena naprosto každé věkové kategorii. Díky barevnému zpracování a srozumitelnému textu zaujme už malé děti. A protože budou čarodějnice a stavění májí, co takhle pár zajímavostí?
Vijte holky věnce, která má mládence.
Však je dosti kvítí, až se louka svítí.
Však je dosti lupení, až se hora zelení.
V noci z 30. dubna na 1. května létají povětřím čarodějnice na svých pometlech a škodí lidem i zvířatům. Proto se hospodáři snažili ochránit před temnou silou, jak jen to šlo. Proti zlé moci čarodějnic se také na v předvečer svátku sv. Filipa a Jakuba zapalovaly ohně. Velké hranice se stavěly hlavně na kopcích, aby plameny šlehající vysoko k nebi vidět za tmy do širého okolí. A jak to bylo s máji? Chlapci z vesnice vybrali několi dní předem vysoký, zdravý strom, který pokáceli. Pak ho odvezli do vesnice, kde mu osekali spodní větve a kůru tak, že zůstal jenom jeho zelený vršek. Ten děvčata ozdobila barevnými fáborkami, pentlemi, růžičkami a vyfouklými vajíčky. Dospod se pověsil velký zelený, podobně zdobený věnec. Nakonec se Májka musela vztyčit a zasadit do předem připravené jámy. O filipojakubské noci májku musel někdo z mládenců hlídat. Mohlo se totiž stát, že chasníci ze sousední vesnice májku v noci schváleně pokácí. To by pak byla veliká ostuda. Na prvního máje už od brzkého rána procházeli vesnicí muzikanti a mládenci a budili všechny spáče, hlavně děvčata. Dívka, kterou chlapec vyzval k tanci, přidala na připravený talířek peníz, aby večer u muziky dostali hudebníci zaplaceno. Májový strom stával na návsi až do letnic. Novým zvykem bylo políbit dívku na prvního máje pod rozkvetlým stromem.
Jak se tak zdá, políbení na prvního máje není u nás až tak dlouhým zvykem. 🙂 Stavění májky bylo pro mě něčím novým, ale asi to je i tím, že jsem se s touhle tradicí dosud nesetkala. U nás na vesnici se májka nestaví. Jsem moc ráda za tuhle publikaci, díky níž jednoduše mohu dětem vysvětlit původ a význam známých i méně známých tradic. Také si myslím, že by neměla chybět v žádné domácí knihovně. Sama jsem byla z některých informací překvapena, protože jsem se nimi dosud nesetkala.
Už jste se někdy účastnili stavění májky?
A jak slavíte čarodějnice?
Půjdete na nějakou akci?
Knihu Český rok vydalo nakladatelství Albatrosmedia a objednat si ji můžete zde.
Napsal/a: Nuninka
