Kdo by měl rád kolem sebe rozházené, špinavé věci a lenochy, kteří se celý den jen válejí v posteli! Tohle nejde nejen u dětí doma, ale pořádek musí být i v pohádkové říši.
Jenže ne všechna strašidla a pohádkové bytosti jsou soudné a dodržují to, co jim předepisuje jejich pohádka. Třeba taková ježibaba Čárymára, kterou postihla lenivá nemoc, neboli lenora a celý den jen leží v posteli a vůbec jí nevadí, že jí její chaloupka na kuřích nožkách obrůstá mechem. Nebo vodník Kapička – místo toho, aby pečlivě hlídal svůj rybník a chytal dušičky do hrnečků, se z něj stal vynálezce. Kapříka Macíka chce převychovat na obojživelníka…
A takových podobných „expertů“ má Pohádníček ve svém rajónu několik. Naštěstí se mu ale do cesty postaví Drak, který se vylíhnul teprve nedávno a nemá ještě ani jméno. Oba se spolu vydávají na dobrodružnou cestu. Pohádníčkovým cílem je napravit všechny nešvary, které začínají pohádkovou říši ovládat. Drakovým cílem je najít princeznu a vzít si ji za ženu – ostatně, tak by to přece i správně mělo být. Nebo je to jinak…?
O velkém dobrodružství Draka Natlučnose vypráví nová knížka Lenky Rožnovské, která vyšla v nakladatelství Grada. Je určena pro děti od šesti let, vychází v edici Čtení pro prvňáčky. A protože děti jsou nejlepšími hodnotiteli pohádkových knížek, přečetla jsem si titul s šestiletým synem a tříletou dcerou. A mám-li zhodnotit, pak můžu říci jednoduše – nadšení. Ostatně, nebylo by to u knížek Lenky Rožnovské poprvé. Její příběhy se alespoň mým dětem moc líbí a patří mezi jejich oblíbené, které velmi často vytahují z knihovničky a dožadují se čtení. Nedávno to byly Případy detektiva Kláska a opičáka Jojíka, kdy autorka dala přednost realitě (i když s menšími „výkyvy“).
V příběhu draka Natlučnose jde čistě o pohádku. Nutno ale podotknout, že o velmi příjemnou a veselou a samozřejmě i poučnou. Děti se podívají do pohádkové říše, seznámí se s těmi klasickými postavami, které znají třeba z jiných pohádek a zasmějí se při zjištění, jak se strašidla dokáží změnit a na co mohou přijít. Cílem ale zřejmě není jen pobavit ty nejmenší.
Autorka se zaměřuje třeba na lenost a s tím související nepořádek a neplnění povinností. A to už v přeneseném smyslu míříme do dětských pokojíčků. Ne tedy, že by všechny děti měly v hračkách nepořádek. Spíš autorka ukazuje, co všechno se může stát s člověkem, s jeho charakterem, pohledem na okolní svět ve chvíli, kdy se jednoduše na všechno vykašle a zajímá se jen o to, jak se vyhnout svým povinnostem. A ty mají i ti nejmenší školáčci. Nejde tedy jen o lenošení v posteli, jak je prezentována třeba ježibaba Čárymára. Jde o to, že i dítě, které přestane chodit mezi kamarády, věnovat se nějaké činnosti se vlastně postupem času stane také lenivým. Člověkem, který se nezajímá o okolní dění, je izolováno od ostatních – ale nevadí mu to. Příběhy draka Natlučnose ale vypráví i o dalších věcech, nejen o lenosti. Jsou o touze a přáních, pro které je ale nutné něco udělat, protože nic hotového z nebe nespadne. Jsou také například i o vzájemné pomoci v nouzi – Pohádníček potřebuje napravit pořádek v pohádkové říši a drak chce svou nevěstu. Vzájemně si pomáhají.
Myslím, že knížka je skvělá nejen na čtení pro školáčky, ale i k předčítání pro předškoláčky. Je také bezvadná jako taková pomůcka, kdy rodiče mohou na pohádkovém příkladu ukázat dítěti sílu přátelství, vzájemné pomoci a samozřejmě i negativní důsledky neplnění povinností, které jsou součástí života každého člověka. Nad tohle knížkou se dá perfektně posedět, nemusí se hnedka zakládat do knihovničky. Určitě bych to povídání doporučila, protože děti bude asi víc zajímat forma hravá, než jen odříkávané fráze „musíš“…
Ukázka z knihy:
A právě vidí rybník vodníka Kapičky. Pohádníček lépe zaostřil kukátko a zlostí se mu zježily vousy. Zmerčil vodníka, jak láká kapra Macíka na zlatavé penízky, aby ho dostal z rybníka ven. Ten vodník si nedá a nedá říct. Tak to ne! Ryby mají život ve vodě, ne na suchu. Ať vodník v pohádkové říši nezávidí žádné nové móresy. Ať je vše při starém pořádku.
„Dolů, honem přistaň!“ zvolal skřítek jako generál.
Natlučnos přikývl. Jenomže ouha, nějak se přeslechl. Skřítkovi rozuměl, že mu říká honem přestaň. Vyložil si to 
tak, že má přestat mávat křídly. Sklopil křídla. Bez křídel se žádný drak ve vzduchu neudrží. Drak i se svým pasažérem začali padat dolů.
Žbluňk. Šplouch.
Oba spadli rovnou do rybníka. Pohádníček se vynořil z vody, hupsnul do své mošny a jako v lodičce doplul ke břehu.
Horší to bylo s drakem. Polyká vodu hned třemi tlamami najednou. Glo. Glo. Glo.
Kapička se chytil za hlavu, zoufale poskakoval z nohy na nohu a jen zoufale blekotal: „Brekek. Brekek!“
Skřítek Pohádníček byl výmluvnější.
Hned spustil hubatou: Ty natlučtrumpeto, copak takhle se přistává? Vždyť jsi mě mohl utopit!“
A hubatou už má i vodník Kapička:
„Pro pět ran do hrnečku s duší. Co jste mi to udělali? Vždyť jste mi vylili rybník! Kampak já se teď vrtnu!“
A byla to pravda. Co drak svým mocným šplouchnutím nevylil, to vypil. V rybníce je vody sotva na jedno usrknutí.
Kapička natahuje moldánky, má po vodním bydle.
Drak Natlučnos
Vydalo nakladatelství Grada
Autorka: Lenka Rožnovská
Počet stran: 88
Formát: 17×22 cm
Vyšlo: 19.03.2014
Více o knížce najdete tady.
Knihy s logem GRADAvycházejí v České republice již od roku 1991.
V její produkci jsou tituly s právní tématikou, knihy ekonomické, tituly z oblasti financí a účetnictví, manažerské tituly, psychologické, zdravotnické, knihy s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví, knihy technické z nejrůznějších oborů a profesí.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
To je moc pěkná knížka 🙂
kniha se mi moc líbí
Moc pěkné 🙂