Již pozítří si všichni školáci domů přinesou výsledky své celoroční práce. A odměna by chybět rozhodně neměla! Co třeba potěšit děti nějakou krásnou knížkou?
Vybrali jsme pro vás tituly, které potěší nejednoho malého i většího školáčka. Na výběr jich je ale mnohem více. Společnost AlbatrosMedia nabízí prázdninové dětské hity se slevou 25 %
Pro začínající čtenáře…
Seznamte se s jednou bezvadnou holčičkou!
Jmenuje se Zuzanka a bydlí s rodiči, zlobivým bráškou Adamem a černým kocourem Čertem v malebném městečku. Během roku s ní prožijete spoustu příhod, v kterých se možná i sami poznáte.
A protože Zuzanka není žádná křehká princeznička, tak zvládá všechno s přehledem, vždycky si ví rady a nikoho nenechá na holičkách!
Více o knížce Zuzanka se dozvíte tady – přečtěte si i ukázky!
Od nového roku hustě sněžilo a v polovině ledna už bylo celé město jako pod bílou peřinou. Lidé se museli se sněhovou nadílkou denně potýkat a zima se jim nějak přestávala líbit. Zato děti jásaly.
Právě v tomhle nevelkém, úplně zasněženém městečku bydlela Zuzanka. Docela 
uprostřed ulice – v malém bílém domečku se zahradou mezi podobnými barevnými domky s úpravnými dvorky a bílými, hnědými a zelenými ploty.
Zuzanka samozřejmě nebydlela v domku sama. Měla maminku, tatínka a bratra Adama, který byl o něco starší, občas zlobil, a někdy býval dokonce drzý. Stejně to ale byl prima kluk. Je sice pravda, že doma Zuzanku často škádlil, zato venku se choval jako bratr ochránce.
Do rodiny patřil také černý kocourek Čert, rozpustilé koťátko, které všichni potajmu
rozmazlovali.
Zuzanka už chodila do třetí třídy a stejně jako ostatní holčičky byla trochu upovídaná, občas mívala dost divoké nápady, někdy si vymýšlela drobné rošťárny, ale nakonec skoro vždy udělala to, co bylo správné. Školu měla docela ráda. Líbilo se jí, že tam má kamarádky, se kterými dokázala probrebentit celé přestávky. Holky totiž musí za den probrat spoustu důležitých holčičích věcí. Taky se jí líbilo, jak pan školník zvoní přestávky a jakou nosí legrační kšiltovku.
Bavilo ji kreslení a docela hezky hrála na klavír.
————————————————————————————————————–
Zlobidýlko! Kdopak to asi je? Už podle jména jistě pěkný nezbeda a neposeda. A taky že ano!
Od chvíle, kdy jej Adélka s jezevčíkem Kaštanem našla v parku, jsou s ním jedině trampoty. Komu se totiž hadrový panáček Zlobidýlko dostane do ruky, ten začne okamžitě zlobit. Ať jsou to Adélčini spolužáci, maminka a tatínek, nebo pan školník, paní učitelka, pan ředitel, či dokonce Kaštan a lev v cirkuse.
Prostě všichni, kterým se Zlobidýlko připlete do cesty. A nejvíc rošťačí Adélka. Jak jen tohle dopadne?
Více o knížce Adélka a zlobidýlko najdete tady – přečtěte si i ukázku!
Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká.
„Haf, haf,“ volá na Adélku.
Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. 
Sehne se ke Kaštanovi a popadne ho za uši.
„Kaštane, do které chodím třídy?“
„Haf, haf,“ odpoví Kaštan.
„Správně, do druhé,“ pochválí ho Adélka. „Jsem druhák. To už jsem velká, víš? Tak mě musíš poslouchat.“
Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví.
Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí sem a tam.
„Pozor, něco tu mám,“ hafne na Adélku, ale ta právě dlouhými kroky měří vzdálenost od lavičky k vysokému stromu.
„Maminka říká, že jsi buk. Umíš bučet, buku?“ ptá se stromu Adélka.
Strom jen tiše zašumí horními větvemi a pošle Adélce k nohám žlutozelený list.
„Co mi píšeš, buku? Já už umím krásně číst, víš? Přečtu vzkaz od mámy, přečtu i ten tvůj. Jen po tátovi to ještě někdy nepřečtu. Škrábe jako kocour.
—————————————————————————————————————-
Ondra chodí do školy už skoro celý rok, ale pořád si na ni nemůže zvyknout. Někdy je škola zábavná (třeba při tělocviku, zpěvu či kreslení), někdy zajímavá (při počítání), ale dokáže být i pěkně nepříjemná.
Když se tak jednou Ondra loudá na vyučování, napadne ho, jak by bylo úžasné, kdyby škola jednoduše zmizela. Jako na zavolanou v tu chvíli potká černokněžníka Zlobyráda, který umí plnit zlobivá přání.
A hádejte, co pekelného se stane!
Více o knížce Zmizelá škola najdete tady – přečtěte si i ukázku!
Recenzi na knížku si můžete přečíst zde
—————————————————————————————————————–
Pro pány kluky…
První část třísvazkového cyklu přivádí diplomata Mauklera a detektiva Fixe na stopu ďábelského spiknutí, chystaného nejbohatším mužem světa Virgilem Adrianem.
Tento dědic Ocelového města by rád hrál roli spasitele světa, avšak zkušené pátrače nedokáže oklamat. Jdou mu nelítostně po krku ve světě skvělých vynálezů, řiditelných vzducholodí a parních počítačů. Štěstí jim ale nehraje do ruky a dokonce se jim někdy zdá, že se v odhadu Adrianových záměrů mýlili. Chtějí ale mít jistotu a hledají pravdu, i kdyby měla být děsivá. Strhující děj je provede Evropou a Amerikou, v následujícím svazku Pán země bojují o život v Africe a závěr se odehraje ve svazku Pán moří v oblasti Asie a Austrálie. Je to hazard, při němž je v sázce celý svět.
Trilogií Tajemství pěti světadílů vrcholí ediční řada Jules Verne – Knihovna 21. století. Ondřej Neff tak uskutečnil dávný záměr Julese Verna napsat román, kde by se setkaly všechny jeho známé postavy. Vychází s kvaši Milana Fibigera, jednoho z důstojných pokračovatelů Zdeňka Buriana.
Více o knize Pán vzduchu najdete tady – přečtěte si i ukázku!
Rozhovor s Ondřejem Neffem si můžete přečíst zde
—————————————————————————————————————–
Malý V
ike, syn náčelníka Halvara z Flaku, je sice maličký, utíká před vlky a často má nahnáno, ale je chytřejší než všichni neohrožení válečníci dohromady. Dokáže proto otce i jeho spolubojovníky vytáhnout z každé bryndy, do které se vlastním přičiněním dostanou.
Dnes již klasická dobrodružná knížka pro děti, v níž nechybí humor a kde se dětský čtenář dozví, že důvtip a vynalézavost velmi často vítězí nad hrubou silou.
Knížka švédského spisovatele Runera Jonssona přináší radost a zábavu už několikáté generaci čtenářů.
Více o knížce První kniha Vikinga Vika najdete tady – přečtěte si i ukázku!
——————————————————————————————————————
A něco taky pro holky…
Duch utonulé dívky straší v soukromé škole U Panny Marie Sedmibolestné!
Druhý příběh úspěšné detektivní řady o svérázné pubertální Gildě Joyceové, posedlé pátráním po strašidlech a záhadách.
Po prázdninách začne Gilda chodit do církevní školy, kde se to záhadami jen hemží. A nebyla by to zvědavá Gilda, aby se nevydala po stopě tajemného zločinu. Podaří se jí odhalit podivné okolnosti utonutí jedné studentky, kterou strašidla soustavně pronásledovala?
A jak to zvládne bez svých kostýmů?
Knížky z řady Pátračka Gilda najdete zde
Více o knížce Pátračka Gilda a Jezerní panny najdete tady
Krajinu kolem Panny Marie Sedmibolestné zalévalo měsíční světlo. Sněhem klopýtala dívka se zavázanýma očima. Byl večer před Dnem díkůvzdání, a ještě před několika hodinami se těšila na pár dní volna. Teď jí krocan a sladké brambory připadaly jako něco vzdáleného a nepravděpodobného – část její mysli si uvědomovala, že je už možná nikdy neochutná.
Kam se vlastně pokouší dojít? Je sama, nebo ji pořád ještě sledují?
Dotkla se hladké látky šátku, který měla tak pevně utažený kolem očí, že se jí skoro zařezával do obličeje.
Nos a rty měla bez citu, a když se pokoušela neohebnými prsty šátek strhnout, bylo to, jako by se dotýkala tváře někoho jiného. Vzdala to a šátek si nechala.
Kdyby porušila pravidla, spočítaly by jí to.
Zamávala rukama před sebou a zjistila, že kolem už nejsou stromy, jejichž větve by musela odhrnovat stranou.
Možná se mi konečně povedlo vrátit se na hlavní cestu, pomyslela si.
——————————————————————————————————————-
Trochu znalostí neuškodí ani o prázdninách…
Od pradávna se člověk snažil nejen žít a přežít, ale také si ulehčovat a zpříjemňovat život nejrůznějšími předměty a činnostmi. K životu vždy potřeboval potravu, oblečení a obydlí. Postupně se však začal obklopovat více či méně užitečnými věcmi. Každá má svoji historii a nevznikla sama od sebe.
Obsahem knížky je soubor obrázků a textů, které vycházely v letech 1985 – 1992 jako seriál v kdysi velmi oblíbeném časopise ABC mladých techniků a přírodovědců, jak se tehdy říkalo – v ábíčku. Obrazové tabule končí obdobím okolo roku 1990. Novodobější historie je přeci jen dost známá a současnost není důvod zařazovat do knížky. Vidíte ji kolem sebe. Můžete porovnat i nedávnou historii se současností. Uvědomíte si, jak vývoj letí neuvěřitelnou rychlostí vpřed, především u technických předmětů. Například v elektronice rok stará věc je opravdu stará. Mnohé věci z minulosti vyvolávají na tváři současníka úsměv. Člověk by však minulost měl uznávat a chápat.
Knížka má kapitoly řazené tak, jak člověk potřeboval a dodnes potřebuje žít. Především si zajistit a upravovat jídlo. Najedený se potřebuje někde uchýlit do bezpečí a klidu soukromí. Zajistit si obydlí. Do něj potřebuje nejrůznější pomůcky denního života. Začal si tyto předměty vyrábět. Brzy poznal, že bez oblečení se špatně žije v chladnějších oblastech. Začal se oblékat. Zjistil, že lze dělat hodně pro to, aby byl zdravý a dlouho žil. Začal se věnovat více hygieně. Také začal rozšiřovat oblast, kde ještě nebyl. Potřeboval nová území pro obživu. Začal cestovat, poznávat svět. Jenže k tomu se potřeboval dorozumívat s druhými lidmi…
Více o knize Jak to bylo, jak to je najdete tady
—————————————————————————————————————–
Jakou knížku darujete svým dětem za vysvědčení?
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Ano,to je moc dobrá rada!
Knížku určitě,protože dnešní děti už ani neumějí číst a tím pádem snít a vymýšlet si sami nějaké aktivity.Asi bych koupila knihu“První kniha Vikinga Vika.