Co by kdyby…

Právě pod tímto názvem vychází nyní v nakladatelství Jota nová série pohádkových knížek spisovatelky Sarah Mlynowske, autorky například úspěšné čtyřdílné čarodějnické řady: Šprndy a košťata, Žáby a francouzáky, Kouzla a Spacáky a Pařby a lektvary.

V této nové sérii se Sarah soustředila překvapivě na známé pohádky. Až dosud jsem byla přesvědčená, že tyto proslulé příběhy mne už ničím nemohou překvapit. Ovšem právě to zmíněné „co by kdyby“… do nich vneslo novou dávku nejen fantazie, ale také humoru. V prvním dílu z této poněkud bláznivé série se můžeme dozvědět, co by se stalo, kdyby po zásahu zvenčí… Sněhurka nesnědla otrávené jablko.

Zvenčí? I tento příběh začíná obvyklým – Bylo, nebylo… jedno obyčejné městečko, kam se přistěhovala jedna normální rodina s dvěma normálními dětmi. Starší Abby si hodně potrpí na pořádek a ze všeho nejvíc si přeje být soudkyní; Jonáš je o tři roky mladší a vymýšlí jednu klukovinu za druhou. Kdyby nebyl zvědavý, kdyby nelezl do sklepa, kdyby nezaklepal na jedno starodávné zrcadlo, kdyby neprobudil Abby a kdyby oba neměli tak šílený hlad, všechno mohlo být tak, jak je v pohádkových knížkách psáno. Všimli jste si? Opět jsme u toho magického kdyby. Naštěstí Abby má velký smysl pro spravedlnost, který jí velí dát vše do pořádku. Že to však nebude nic snadného, si lze poměrně snadno domyslet. Jestli se jí povede příběh nejen zachránit, ale i dostat se zpátky domů dřív, než prozatím spící rodiče cokoliv zjistí, se dozvíte po přečtení zmíněné knížky. Pro nedočkavé jsem objevila na stránkách autorky takový menší průřez celým dějem. Můžete jej zhlédnout zde (pozor, je zde lehký nástin vyzrazení příběhu):

Už když jsem si knížku prohlížela na stránkách nakladatelství, přepadaly mne smíšené pocity. Na jednu stranu mne zajímalo, jak se autorka se známým příběhem o Sněhurce a zlé královně poprala, jakou zápletku vymyslela a jak příběh bude působit jako celek; na stranu druhou jsem se obávala, jak bude tato veliká změna působit na mne, jako milovníka pohádek a zda nová zápletka nebude budit nepatřičné či zvláštní pocity.

Musím se přiznat, že balíček s knížkou jsem otevřela ještě dřív, než se poštovní doručovatel vrátil do svého vozu. Růžový obal se Sněhurkou mne sice moc nenadchl, o to víc se mi však líbí vlastní obálka knížky. Žádná z uvedených obav se naštěstí nepotvrdila a já knížku nepustila z rukou dřív, než jsem ji úplně celou přečetla.

Příběh je od začátku do konce veselý a napínavý, a ačkoliv je psán z pohledu desetileté slečny, často jsem smíchem ani nemohla číst dál. Po jeho přečtení se s velkou pravděpodobností budete shánět po dalším dílu. Přesně tak, jako já. Jsem neskutečně zvědavá, kdopak je Maryrose, kde je a kam se to vlastně Abby s Jonášem vypraví příště.

Knížka se mi moc líbí a doporučuji ji spíše dětem na prvním stupni základní školy. Čímž však nechci říct, že by pro ostatní vhodná nebyla. Pokud máte rádi pohádky, rádi se u čtení bavíte a nebude vám vadit menší změna Sněhurčina příběhu, určitě si knížku pořiďte.

Vypátrala jsem, že příště se zašmodrchá pohádka O Popelce. Na knížku – CO BY KDYBY: Popelka neobula střevíček – si budeme muset počkat až do července 2013. Autorčiny stránky mi navíc prozradily, že třetí v pořadí by měl být příběh malé mořské víly. Tak se nechme překvapit…

Sarah Mlynowska je autorkou několika knih pro mladé, například velice úspěšné čtyřdílné čarodějnické série: Šprndy a košťata (česky Nakladatelství JOTA, 2006), Žáby a francouzáky (česky Nakladatelství JOTA, 2007), Kouzla a spacáky (česky Nakladatelství JOTA, 2007) a Pařby a lektvary (česky Nakladatelství JOTA, 2009). Česky vyšel i příběh dívky, která se pokouší vést samostatný život, Rebelky (Nakladatelství JOTA, 2012). Sarah napsala také několik románů pro dospělé.