Malé dítě se učí projevovat samo sebe, má své pocity a ty vyjadřuje rovněž pomocí určitých výtvarných projevů. No a především objevuje svět kolem sebe. Každá maličkost, která se nám zdá být nicotná, je pro malého dobrodruha něčím velikým, klidně bych tento pocit s nadsázkou přirovnala k pocitům, které měl Kolumbus po objevení Ameriky. Vidím to sama na svém synovi, ty jeho zaťaté pěstičky a skákání do vzduchu, když udělá něco nového, z čeho má zároveň i obrovskou radost.
Nejsem sice nijak zvlášť zdatný člověk, který bez rozpaků vytvoří z jakéhokoliv materiálu cokoliv. Nicméně jsou věci, které nepotřebují návody, ale stačí nápady. I když po pravdě, někdy nepřijdou ani ty nápady, ale to na situaci nic nemění, protože máme knížky – příručky plné skvělých nápadů především od pedagogických pracovníků, takže i výchovný moment je zařazen do našeho snažení.
Už v polovině listopadu jsme spolu začali vytvářet takovou menší výzdobu na vánoce. Skutečně menší, musím pamatovat na to, že dvou a půlleté dítě neudrží koncentraci a pozornost déle jak 20 či 30 minut a to je skutečně maximum. Takže tvoříme na etapy.
První, co jsme vyrobili, byl kapr, který se nám zalíbil při listování jednou knížkou. Právě ten kapr, který k večeři nikdy nebude, zato se nám pěkně houpe v ložnici nad hlavou. Ptáte se proč zrovna tady? Z jednoduchého důvodu – je to místo, které syn vybral, chce, aby ho maminka měla pěkně nad hlavou, když bude spinkat.
Takže vám ostatním nabízím takový malý nápad, který zvládne každý, i ti nejmenší, samozřejmě s vaší pomocí.
Budeme potřebovat:
Barevné papíry
Lepidlo
Nůžky
Sešívačku
Provázek na zavěšení
Staré noviny nebo ještě lépe bílou vatu
Postup:
Necháme dítě, aby si vybralo z barevných papírů základní barvu, kterou bude kapr mít. Syn zvolil žlutou. Na tento list papíru pak namalujeme obrys kapra obyčejnou tužkou. Ryba by měla být velká, přibližně tak, aby okraje naší kresby dosahovaly na okraje papíru. Jakmile máme nakresleno, přiložíme zespodu druhý papír stejné barvy a kapra vystřihneme. Získáme tak dvě ryby. Tyto dvě části pak sesvorkujeme sešívačkou, necháme volné pouze místo, kde bude ploutev.
Šupinky pak lepíme vedle sebe na vystřiženou rybu, barvy střídáme, aby byl kapr co nejveselejší. Lepit může i dítě. Například syn si skvěle užíval – šupinku jsem podržela na prstě a on mačkal lepidlo. Pak si tento kousek papíru i sám nalepil. Sice vám tato spolupráce zabere strašně času, ale nejen výsledek je skvělý. Dítě si především bezvadně užije, něco se naučí a nesedí s tím, že se dívá na nás, jak my vytváříme jeho obrázek.
Jakmile máte nalepené šupinky, ještě vystřihneme očička a opět nalepíme. Šupiny i oči nezapomeneme nalepit z obou stran.
Na hřbetě kapra vytvoříme buď nožíkem, nebo děrovačkou otvor a provlékneme provázek.
Zbývá jen pověsit na příhodné místo, které si nejlépe vybere dítě samo. A kapr je na světě. A až se ve vaší vaně ocitne živý kapr, můžou být kamarádi…
Náš kapr zatím stále čeká na svého zeleného druha, má ale rozhodně štěstí, protože tenhle kanárkově žlutý určitě nebude na tabuli štědrovečerního menu.
Ceny do soutěže věnovalo nakladatelství Portál.