Děti v kuchyni: Banánové řezy

Rychlobuchty z pěti surovin nejsou špatné, ale čas od času je fajn udělat si tak trošku cukrářské dopoledne 🙂

Co budeme potřebovat?

Na těsto

Na krém

K tomu ještě

+ jeden Karlíček pomocníček

Jak jsme to s Karlíčkem zvládli

Vytahuju šlehač, takže Karlíček tuší, že se něco chystá a samozřejmě u toho nemůže chybět. Nejdřív si rozklepneme vajíčka („kan kank“, komentuje každé rozklepnutí Karli a bedlivě sleduje, jak odděluji bílky od žloutků).

Bílky vyšleháme s cukrem a špetkou soli.

Postupně přidáme žloutky, horkou vodu, olej, polohrubou mouku, prášek do pečiva a kakao.

„Míši míši Káji!“ předávám mu opatrně šlehač a i když je do jeho malé ručičky dost velký a těžký, Karli krouží v míse a tváří se u toho náramně důležitě.

Teď přichází na řadu pečení, pečeme v předehřáté troubě na 150 stupňů asi 30 minut.

 

„Aaaa pááálííí!“ Karlíček samozřejmě ví, že na troubu se nechytá, pozoruje mě z uctivě vzdálenosti a teprve až je těsto uvnitř, jde si prohlédnout, jak na něj svítí světýlko. Po celou dobu pečení chodí nahlížet a vždycky u toho ukáže „Tytyty, palí!“ Pamatuje si to dobře, můžu z něj mít radost 🙂

Než nám moučník vychladne, připravíme si krém. Ušleháme všechny suroviny uvedené v předpisu a na hotový korpus natřeme jednu třetinu krému. Nakrájíme banány na kolečka a poklademe jimi krém.

Samozřejmě že synek chce na krém dávat banány sám, čekám jak to dopadne a kde všude banány skončí, ale kupodivu je pěkně rovná za sebou. Po čtvrtém banánu ale zkouší do krému píchnout prstem a když se provrtá až korpus, raději přebírám kontrolu.

Na banány navrstvíme další vrstvu krému a na krém potom piškoty namočené v kávě.

Tady jsem zase varovala, že káva pálí, takže nemá zájem, jen mě nevěřícně pozoruje, proč se v tom hnědém nápoji máchám, když jemu se v čaji máchat zakazuju. Chudáček, bude mít kvůli mně v hlavě guláš.

Na piškoty navrstvíme poslední třetinu krému a posypeme nastrouhanou čokoládou.

Struhadlo si náš Kája taky oblíbil, z nějakého důvodu mu říká „gaga“ a samozřejmě chce čokoládu strouhat sám. V teplých prstíčkách se mu začne hned roztíkat, nejdřív mi je ukazuje, říká „a-a“ a chce je umýt, ale když mu poradím, ať si prstík olízne, zjišťuje, jaká je to dobrota. Dávám mu ještě jeden čtvereček k dobru a zbytek rychle dostrouhávám, než se celá čokoláda rozpustí.

Kdybych pekla sama, měla bych řezy hotové o hodinu rychleji a nepořádku měla o polovinu méně. Ale nás to spolu bavilo, takže příště budeme péct zase ve dvou!