Jako div světa se tyčí nad malebnou krajinou dvě vysoké věže hradu opředeného tajemstvím, pověstmi i romantikou. Věže, které hlídají skutečný ráj. Vstupte do jeho srdce…
Hrad Trosky střeží krajinu, které se právem říká Český ráj.
Hrad opředený tajemstvím
Poloha hradu Trosky je zajímavá sama o sobě a sídlo, které se tyčí vysoko k nebesům dokládá zručnost českých rukou a um našich dávných předků.
Trosky stojí na skále, v podstatě jako většina našich hradů, navíc na takovém, který má sopečný původ. Již v době třetihor se dotvořily dva sopečné průduchy, na kterých tehdejší stavební umělci vytvořili dílo, které obdivujeme dodnes. Trosky se řadí ke světovým raritám právě i díky těmto přírodním úkazům ve spojení s lidskou rukou, která dodala zdejší přírodě naprosto unikátní podobu.
Samotná historie hradu spadá do 14. století, od kdy se počítají jeho začátky. V tehdejší době bylo nutné dokonalé opevnění jako obrana a toho využil Čeněk z Vartemberka u zmiňované skály. Na vrcholcích nechal vybudovat dvě obranné věže, jež zároveň ale sloužily i jako obytné, zbytek pak tvořila pouze obytná část. Nižší věž je pojmenována jako Baba, vyšší se pak honosí pojmenováním Panna.
Obrana hradu byla dokonalá, dána především výškou obou věží, ze kterých bylo a dodnes je, vidět skutečně široko daleko. V době hlubokého středověku naprosto jedinečný nápad.
Pokud by se hrad ocitl v obléhání, dolní části věží byly vybaveny dostatečnými zásobami potravin, voda se pak získávala ze třicetimetrové studny, která se nacházela na prvním nádvoří. Navíc vyšší věž, Panna, měla na tehdejší dobu vybudovaný zajímavý systém pro získávání dešťové vody, které se dalo rovněž využít jako nezbytné tekutiny při obraně hradu.
Vzhledem k tomu, jak důmyslně bylo myšleno na obranu, zdá se téměř nemyslitelné, aby se stavitelé spoléhali pouze na tyto zmiňované věci. Nepochybně se dá uvažovat i o tajných chodbách pod hradem, které v tehdejší době měla většina takovýchto sídel. Zde se dostáváme k pověstem, neboť chodba, která by Trosky spojovala s okolním světem, doposud nebyla nalezena. Respektive, nebyla nalezena fyzicky, existuje ale spousta teorií i indicií poukazujících na fakt, že ve skalách pod hradem něco podobného být musí.
Asi půl kilometru od hradu směrem na východ je vchod do jeskyně, která stoupá vzhůru až do výšky několika metrů. Navíc po dalších krocích vytváří tři chodby, většinou zasypané pískem, nicméně se nejedná čistě o přírodní výtvory, nýbrž jsou zde vykazovány známky lidské činnosti. A právě od těchto indicií se odvíjí pověsti, že tyto chodby pokračují dále pod hrad, dokonce až do prostoru skalních jezírek, která byla ideální přírodní zásobárnou vody pro Trosky.
Většina nadšenců se ale domnívá, že uváděné chodby vedou ke vstupním dveřím do místnosti s ukrytým pokladem nebývalé hodnoty. Jejich verze vychází z faktů, že na Troskách pobývali jednu dobu i loupeživí rytíři, jejichž lupy nebyly nalezeny. Jedná se o rok 1437 či 1438 a rytíře Šofa s druhem Švejnarem, kteří se dlouhou dobu úspěšně bránili obléhání vojskem. Jejich prací bylo terorizování okolního obyvatelstva a hromadění peněz a dalších cenností.
Ať tak či tak, je to nepochybně velice dobré téma pro diskuzi i touhu po poznání, která je člověku daná od přírody. Touhu navíc opředenou záhadami a skrytým pokladem.
Ale vraťme se k doložené historii hradu, která je neméně zajímavá. Trosky potkal podobný osud jako další památky u nás, kdy přestal tehdejší panstvo „bavit“. Opět zvítězilo pohodlí a vhodnější dostupnost, v prvním případě Hrubá skála, ve druhém hrad Kost.
Majitelé se střídají, až Trosky končí v rukou rodu Smiřických. To se píše polovina šestnáctého století. Jenže ti se stejně zaměřují spíše na zvelebování Hrubé skály, a sláva nedotknutelnosti Trosek pomalu upadá.
V dobách třicetileté války byli majiteli Valdštejnové, kteří si jej ponechali až do roku 1821. Po nich se novým majitel stává Jan Lexa z Aehrenthalu. Ten se stává vlastníkem i dalších okolních památek a nadšeně je rekonstruuje. Jeho obrovské plány ale zůstaly pouze skryté na papíře, neboť je přerušila jeho předčasná smrt.
Roku 1921 se Trosky stávají majetkem Československého státu. Zpočátku provádí opravy Klub českých turistů, v současnosti pak Státní památkový ústav.
Vzhůru na Babu
Procházka po hradu je krásná sama o sobě, ale pokud máte možnost vyhlédnout z věže tyčící se vysoko nad krajinou, pak je dojem naprosto nepopsatelný. I právě proto došlo v roce 2000 k rekonstrukci a zpřístupnění věže Baba vybudování velice zajímavě řešeného schodiště vedoucího do této nižší věže. Vyhlídku byste si ujít nechat neměli. Při pěkném počasí je vidět údajně i Prahu a další větší města v blízkém i dalekém okolí.
Věž Panna je nepřístupná, ale pokud se vydáte po menším kamenném schodišti právě pod jejím torzem, pak se dostanete na vyhlídku, ze které máte tuhle vysokou krásu přímo před očima. V podobné úrovni pak lehce dohlédnete na druhou stranu, kde můžete zamávat na pozdrav návštěvníkům šplhajícím po schodech vzhůru na Babu.
Na nádvoří můžete navíc obdivovat chovné ptáky či ochutnat příjemně vonící lahůdky, posedět na lavičkách a nechat se unášet dokonalou atmosférou.
Vstupné a otevírací doba
Prohlídka Trosek je bez průvodce. Nejen pro děti je to tedy další ideální památka, při které nejste odkázáni na průvodce, navíc zde můžete pobýt dobu tak dlouhou, jak sami budete chtít a třeba opakovaně podnikat výstupy na Babu či zkoumat okolní výstupy a představovat si, jaké to tady bylo v dobách nejvyšší slávy hradu.
Hrad Trosky je zpřístupněn do konce září denně mimo pondělí od 8,30 do 16,30 hodin, v říjnu pak pouze o víkendech a svátcích ve stejné době. Na zimní čas se pak jeho brány uzavřou až do dubna, kdy se Trosky svým návštěvníkům otevřou ve stejné době i čase jako poslední otevírací měsíc na konci roku. Sezóna pak začíná začátkem května, kdy je hrad otevřen až do 17,30 hodin.
Dospělý zaplatí za prohlídku 50 Kč, děti 30Kč, ti nejmenší do 6ti let mají prohlídku zdarma. Můžete využít i slev ve formě rodinných vstupných.
Okolí hradu
Při cestě na Trosky můžete využít jako dopravního prostředku auto, které zaparkujete na placeném parkovišti přibližně půl kilometru pod hradem. Cesta dále je štěrkovitá, ale velice příjemná, vede malým lesíkem.
Jestliže se rozhodnete cestovat vlakem, pak vystupte ve stanici Ktová, vzdálené asi dva kilometry od hradu. Na zdejší trať se dostanete přestupem v Turnově či Jičíně.
Při cestě autobusem budete muset přestoupit opět v Turnově.
Jako příjemnou poznámku pro cestující vlakem či autobusem ale musím dodat, že i přes několik kilometrů cesty pěšky se jedná o nádhernou podívanou a samotná cesta vám tak uběhne velice rychle.
Pod hradem, pár metrů vpravo, se nachází turistická chata, nabízející jak menší občerstvení uvnitř či na zahrádce, tak další suvenýry. Je ale spíše vhodná pro trampy.
Pokud se po prohlídce hradu chcete příjemně naobědvat, pak vám doporučuji restauraci v penzionu Trosky, která stojí hned pod parkovištěm, necelých deset metrů. Restaurace má několik oddělených částí a také zahrádku s obsluhou, která je příjemná a ceny jídel nejsou vůbec vysoké. Restaurace je nekuřácká.
Pouze na děti a jejich hravost tu trochu „zapomněli“, takže ti nejmenší se uvnitř budou po chvíli nudit. Proto, pokud bude při vaší návštěvě pěkné počasí, usedněte s nimi raději venku na terasu.
Poznámky
Hrad Trosky nabízí suvenýry v podobě pohlednic, magnetických známek i tištěných brožur týkajících se především jeho samotné historie. Poštovní známky zde k dostání nejsou, takže pokud chcete zaslat pozdrav svým známým, vezměte si je raději s sebou. Schránka na ně je umístěna u restaurace nedaleko parkoviště.
Turisté si tu mohou zakoupit turistickou známku i turistickou vizitku, děti budou obdařeny razítkem do svých cestovatelských deníčků.
Pokud se rozhodnete cestovat i s dítětem v kočárku, pak nebudete mít při dopravě až na samotný hrad žádný problém. Cesta k hradu je dobře schůdná i sjízdná, na nádvoří se také budete dobře s tímto vozítkem pohybovat. Pokud se ale rozhodnete vystoupat na věže, kočárek budete muset nechat dole.
Za naší návštěvy se příliš nevydařilo počasí, nicméně i přesto se výlet povedl a patří k těm, na které budu ráda vzpomínat.
Napsal/a: Ivča a Domča
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)
Ivčo, super!
Kdybych měla psacího ducha, cestovního ducha, tak bych vás sem pozvala, ale druzí to píší hezky, tak se jím nebudu paplat do psaní:)))))))
Tak jsem to myslela.V zimě naplánujeme a na jaře vyrazíme:))
Já vím,že se snažíš,jseš šikulka-šikovná a nám to pěkně pošleš,až pod nos a na nás jen zbývá zbalit batůžky a hurá za poznáním našich krás bez listování a dumání kam jet.
Moc díky za reakce:-)
Lien, to bys chtěla vědět viď?:-)
Hanino25-snažím se, snažím:-)Přes zimu to bude horší s cestováním a hlavně, že všechno skoro zavřené, ale doufám, že aspoň dopíšu co mám uložené v paměti a třeba se něco ještě objeví:-)
Mariko, Morava nebude, tam jsme nebyli, jak jsem už psala, že to z ruky pro nás a hlavně kvůli cestování z prckem to není jednoduché, nevydrží tak dlouho v autě….
Ale určitě se tady na VD najde někdo z Moravy, kdo by nás někam pozval…Moc se těším:-)
Nepřihlášená Ivča a Domča
pěkné a má drážní dušička je úplně spokojená.
Na Tvé pozvánky bych potřebovala pomálu měsíc dovči na víc.Tak se přes zimu čiň,ať mám co plánovat.
Ivčo, jsi to ty s tím dítětem v náručí?
Opět hezký článek a obrázky jsou moc hezké:)
Ivi a Morava nebude???
Článek s obrázky mě potěšil . Na Troskách jsem byla před hodně lety a je tam krásně.
Hezky napsaný článek.Byli jsme na Troskách v srpnu a moji kluci byli nadšení,cesta z parkoviště proběhla v klidu,i když byl pařák,na nádvoří kluci obdivovali dravé ptáky,i nám předvedli jejich výcvik a samotný výstup nebyl nijak náročný,takže pohodový výlet,který jsme zmákli po koupališti,které bylo pár kilometrů od Trosek.
Mobile Sliding Menu