Svou letošní dovolenou jsme strávili v Rakousku v okolí Salcburku. Využívali jsme (a bezesporu na maximum využili) zážitkovou kartu SalzburgerLandCard, která nám umožnila poznat mnoho krásného. Jeden den jsme věnovali samotnému městu, které se řadí k nejkrásnějším v Evropě.
Nejvíce času jsme strávili v zoologické zahradě, protože na zvířátka (na rozdíl od Mozarta) malé děti nalákáte. V blízkosti pokladny se nachází koutek se zvířátky k dotýkání, tzv. „streichelzoo“, jehož typickými obyvateli bývají králíci, kozy, ovečky, z útrob obydlí jsme slyšeli i lenošící slepice a kohouta. Do areálu vede kromě dvířek také skluzavka, která přispívá k tomu, že tato část ZOO je v permanentním obležení dětských návštěvníků. Pytlík s krmením lze na pokladně koupit za 3 eura.
Za jednoeurovou zálohu jsme půjčili vozík, abychom šetřili Michalčiny nožičky a moje záda, a vyrazili jsme na průzkum. Michalka byla nadšená, protože ZOO nemáme každý den, ale stále častěji pokládala otázky typu: „Kde je…? A proč není vidět…?“ Výběhy sice mají podle cedulí přesně simulovat přirozené prostředí zvířat, ale o dobré čtvrtině výběhů bych nemohla s určitostí tvrdit, že jsou obydlené, a to jsme se opravdu hodně snažili němé tváře zahlédnout. Trasa není celá okružní, což bylo taky trošku zklamáním, zejména když jsme u některých výběhů neměli štěstí na jejich obyvatele ani napodruhé.
Velmi využívané byly dětské atrakce rozeseté po areálu zahrady – pískoviště s bagry, houpačky, kolotoč, prolézačky a výše zmíněná skluzavka. Stánky s občerstvením nemůžeme hodnotit, měli jsme svačinu home made.
Od Salcburské ZOO jsme očekávali víc asi všichni, Michalka nyní vykládá, že ta „zolologická“ byla skvělá, protože tam byl bagr a krokodýl, co blejskal očima, a byla taky divná, protože tam vůbec neměli slony, žirafy, hrochy a velké opice (ne že tito byli schovaní, ale opravdu je v zoo nechovají).
Pravdou je, že v žádném průvodci jsem nečetla, že by salcburská ZOO byla nejkrásnější v Rakousku, vlastně ani nevím, proč jsem čekala něco tak úžasného jako je ZOO v Praze. Ale psát o ní další článek by bylo nošením dříví do lesa.
Článek byl zařazen do soutěže Podělte se o tipy na výlety a vyhrajte, ve které můžete vyhrát za tip na výlet i vy. Výherci si budou vybírat knihy z edice Neznámé Čechy, kterou vydalo nakladatelství Mladá fronta.
Těšíme se na všechny vaše soutěžní příspěvky a přejeme šťastnou cestu a spoustu skvělých prázdninových zážitků vám i vašim dětem.
Napsal/a: Milhauzice
