Ahóóój!!!
Moji úplně první návštěvu tohoto úžasného města mi připomněl Lazebnický most. Komu jeho jméno náhodou nic neříká, dodám, že je to právě „ten dřevěný most“, který byl povodněmi v roce 2002 zničen (dnes už je zase dávno opraven). A tehdy mojí cestou do Krumlova nebyla silnice, nýbrž právě voda. S partou vodáků jsme tehdy dojeli do Krumlova a tam jsme se na dva dny „sekli“, protože jsme nemohli odjet, jak nám učaroval. Taky si vzpomínám, že jsem tehdy proklínala toho, kdo vymyslel výlet do zámeckých zahrad. Kdo ten ukrutnej krpál šel, tak ví… Už ani nevím, co se na tomto zážitku podepsalo nejvíc. Zda to příšerné červencové parno, kdy člověk na sobě snese stěží plavky, nebo pitný a stravovací režim nás, vodáků… Přísahala jsem, že ač jsou zahrady úchvatné, nikdy v životě už tam stoupat nehodlám… Uznávám, že má přísaha byla nerozvážná, jelikož téměř do roka a do dne jsem tam šla znova a ráda. Láska prý i hory přenáší a ten kopeček se dal kupodivu hravě zvládnout s úsměvem na rtech. Ano, přesně s tím přihlouplým, zamilovaným výrazem, který mění všechny tváře k nepoznání. Ve svém životě potřetí, jsme tam (stále spolu) stoupali opět.
Ale vrátím-li se ještě na skok zpátky na most, všichni tři jsme zvesela volali a mávali na plující vodáky pod námi… „Ahóóój!“. Jen náš syn zcela ignoroval mužskou posádku a volal stále: „Ahóóój, holky!“
Dokolečka dokola
Cílem našich kroků vzhůru bylo otočné divadlo. Areál se hemžil dětmi, aby také ne, na programu bylo představení právě pro ty nejmenší, Kocour v botách. A zklamané nebyly ani děti, ani jejich rodiče.
Pokud si chcete přečíst něco málo z historie točny nebo navštívit některé z široké nabídky chystaných večerních i odpoledních představení pro děti, mrkněte SEM.
Na zámku a v podzámčí
Neochudím vás ještě o jednu příhodu z jedné z vyhlídek, kdy jsme s naším malým všetečkou přebrali snad už všechny kamínky a osahali každý centimetr kovaných zábradlí. Dobový kamenný dešťový odvodový kanálek nás inspiroval k vyzkoušení, jenže se to jaksi zvrtlo. V oblíbené pozici „jako na nočníku“, tedy „na holčičku“ mi najednou ten malý pravdomluvec ledabyle oznámil „kakám“ a z pobavených úsměvů ostatních návštěvníků, kteří se okamžitě z vyhlídky klidili pryč, jsem usoudila, že nelže… Moje dítě normálně posr…o českokrumlovský zámek! Nebojte, je to už dávno uklizené, ale půjdete-li tam, vzpomeňte si a třeba mi napište…
Veškeré seriózní informace o zámku, jeho historii, prohlídkových trasách a expozicích, vstupném, apod. najdete ZDE.
Marioneta, to jsem já…
Český Krumlov nabízí také několik stálých i dočasných expozic. Můžete dle věku svých dětí a také svých zájmů navštívit Muzeum útrpného práva, Muzeum voskových figurín, Muzeum marionet nebo stejně jako my, Muzeum loutek – Pohádkový dům.
V Pohádkovém domě si nemusíte jen prohlížet vitríny, ale také máte k dispozici několik loutek, s nimiž můžete svým dětem sehrát představení podle vlastní fantazie. Já sama jsem byla překvapená, že loutkoherectví je opravdu dřina, protože celodřevěné loutky se vcelku pronesou. Navíc si můžete v rámci obchůdku zakoupit ručně vyřezávanou čarodějnici, rytíře nebo třeba vodníka, zkrátka postavičku, která je vám nejbližší a obohatit s ní sbírku domácích hraček.
Jmenovaná muzea a další lákadla, včetně potřebných informací k návštěvě, můžete podrobně prozkoumat ZDE.
Jedním slovem „nádhera“…
Nevím čím to je, ale mám pocit, že v Českém Krumlově i vzduch jinak voní.
A aby lákadel nebylo málo, přikládám ještě jedno aktuální:
Od pátku do neděle 19.-21.6.2009 se v Českém Krumlově konají Slavnosti pětilisté růže. Jak praví pozvánka, jsou to renesanční slavnosti, kdy se město po tři dny vrací do doby rytířů, vznešených dam, kejklířů i žebráků… Více ZDE.
Necháte se zlákat?
Ceny do soutěže věnovalo nakladatelství Motto.