Mám to štěstí, že s Filipem sdílím radost z prohlížení výstav a různých památek. Nedělá kyselé obličeje, a ještě rád přispěje svoji trochou do mlýna. Stejně jako u sportu ho v tomto ohledu musíme spíše krotit. Jak někteří víte, v době Velikonočních prázdnin jsme s Filipem jeli navštívit 100 věžatou Prahu. Nápadů na výlety a prohlídky bylo mnoho. Ale dny jen dva a to včetně cesty. Nebyl by to správný výlet do Prahy, kdybychom, alespoň částečně, nemohli spatřit Pražský hrad. Je to sídlo našeho prezidenta a vždy to bylo sídlo králů. A to už od 9. století.
Jelikož ještě stále čteme knihu Po stopách Karla IV., zajímalo nás, kudy král chodil. Karel IV. hrad opravoval a zkrášloval, proto najdeme na Pražském hradě stop po Karlu IV. stále hodně.
A co jsme viděli my?
Vstupovali jsme z tramvajové zastávky Pohořelec. Po vystoupení schodů jsme se ocitli na malém nádvoří. Zamířili jsme do nenápadného Muzea Miniatur. Moc jsme si tu mini výstavu užili a šli jsme dále.
Minuli jsme navigační tabuli, u které by Filip prostál důlek, protože se mu hodně líbila…
Došli jsme k výstavě Svatovítského pokladu. Zde jsme se trochu zastavili a jen jsme si popovídali, co asi tady lidé mohou vidět – zlato, sříbro, drahé kamení. Připomněli jsme si, co už známe z knih – jak se Karel IV. snažil tento poklad udržet a rozšířit o různé zajímavosti.
Šli jsme kostrbatou cestu vzhůru do kopce – to se těm králům muselo špatně jezdit, i když byli asi na koni…
- kochali jsme se krásnými výhledy na Prahu – vyšlo nádherné slunečné počasí
- potkali jsme davy lidí, které asi král nepotkával, protože měl svou družinu, bez které nemohl vyjet
- potkali jsme cizince i našince a přemýšleli, jaký jazyk asi král slyšel nejvíce
- potkali jsme králíky, které nějací návštěvníci chtěli napást na kusu kamene
- došli jsme k bráně na další nádvoří. Zrovna probíhala výměna stráží. Takže kromě užaslého pohledu na vyfešákované vojáky jsme viděli i to, jak secvičenou tuto „akci“ mají.
- stáli jsme na poloprázdném nádvoří a Filip obdivoval majestátnost budov, velikost prostor a celkovou krásu
Konečně jsme došli ke Katedrále sv. Víta. Původně jsme měli v plánu zaplatit vstupné a jít se podívat dovnitř. Ale nestihli jsme to. Zapomněli jsme, že je sice v ulicích jaro, ale platí zimní otevírací doba. I tak tato stavba na Filipa udělala veliký dojem. Tady jsem si říkala, jak se geny dědí. Pro vysvětlenou: tatínek je stavař a zajímá se o architekturu.
A pak už jsme se vydali zpět na tramvaj. Měli jsme naplánovanou ještě jednu výstavu, která s Karlem IV. sice nesouvisí. Cestou jsme viděli Karlův most a Filip škemral, že tam ještě zajdeme. Nakonec ale vyhrálo lego. Ale i v tomto muzeu nás čekalo překvapení – Karlův most z lega a na něm sousta detailů.
Opravdový Karlův most jsme neviděli na vlastní oči, protože druhý den pršelo a mně se v dešti nechtělo chodit venku… kdybych tehdy věděla, že probíhala interaktivní výstava, asi bych se nechala snáze přemluvit…. Tato výstava ale trvá do konce roku! Takže pokud bude o prázdninách příležitost, třeba to ještě stihneme.
A kam se vypravíte vy?
VašeDěti.cz se připojují k oslavám výročí narození Karla IV. V rámci série Po stopách Karla IV. si můžete přečíst další články, recenze knih i tipy na výlety.
Napsal/a: Pavluschka
