Jste v Brně, máte hodinu čas a nevíte, co máte dělat? Třeba přestupujete na nádraží, čekáte na vlak či jiné spojení a nechce se vám bloudit po halách, kde je stejně jen občerstvení a to ještě nevábného vzhledu, bůh ví, jaké kvality a za hříšné peníze? Mám pro vás tip. Je to kousek od hlavního vlakového nádraží, cesta vám zabere 5 minut a prohlídka necelou hodinku.
Kapucínská hrobka na Kapucínském náměstí. Vlastně suterén kláštera Kapucínů. Vznikla v 18. století a byli do ní pochováváni nejen mniši, ale také významné osobnosti města (baron Trenck, sv. Klemenciána) a mecenáši řádu Kapucínů.
Odpočívá zde (vzhledem k návštěvnosti určitě ne v klidu) 24 vysušených těl. Původně jich bylo kolem 150. Mumifikace je zcela přírodní – díky stavbě kláštera a jejím průduchům docházelo k vysušování ostatků.
Není to místo nijak veselé, spíše k zamyšlení nad tím, proč se stále za něčím pachtíme, proč všechno chceme mít, proč a kam spěcháme a neohlížíme se kolem sebe. Ale je důležité se občas zastavit a podívat na tato místa a zamyslet se nad nápisem, který je zde na jedné ze zdí: „Co jste vy – byli jsme i my. Co jsme my – budete i vy.“
A trochu veseleji. Kousek od Kapucínů je stará radnice, kde v průjezdu visí drak. Všude jinde by to byl krokodýl, ale Brňané jsou na svého draka pyšní. Váže se k němu spousta pověstí a legend, je spousta dochovaných materiálů, ale stejně se už zřejmě nikdy nikdo nedozví, odkud se tu vzal. A to je na pověstech to kouzelné…
Mně se líbí pověst o tom, že drak žil v jeskyni u řeky Svratky a ztrpčoval celému okolí život. Hlavně, když měl hlad a sežral vše, co bylo kolem. Byla vypsána odměna za usmrcení draka, ale nikdo nebyl tak odvážný, až na řezníka, který chodil vandrem po světě a hledal příležitostnou práci. Lidé mu nevěřili, ale jeho podmínku splnili – chtěl kůži z vola a nehašené vápno. Vápno zašil do kůže a položil před drakovu jeskyni. Drak návnadu sežral a …
Přece vám to neprozradím, přijeďte do Brna a dozvíte se konec! 🙂
Napsal/a: Ježeček
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)
U Kapucínu jsem byla s holkama a ségrou tuším předloni. Holky to na jednu stranu fascinovalo, na druhou trochu děsilo. Takže o Kapucínech z Brna se u nás momentálně nemluví…
Brněnského draka jsme stihly ještě před rekonstrukcí. Když jsem jezdila do Brna častěji, vozila jsem holkám i malého z marcipánu z jedné cukrárny na Svoboďáku. Snad je tam ještě k mání.
Ještě býval takový snad perníkový s mandlemi…
Tak do hrobky jsem ještě odvahu vejít nenašla,ale drak už opět visí na svém místě a komu nevadí výšky,může vyšlapat na věž radnice a pokochat se pohledem na celé Brno a okolí.
Jojo, krásné město, přijeďte! Chtěla jsem taky napsat o Moravské vesničce, ale maki mě předběhla. Vstupenky tam momentálně prodává sám autor, ale říkal, že to neříká, tak pšššt 😀 Výroba probíhala v 1+kk na kuchyňském stole. No, to bych ho s tím do muzea vyhodila i já! Díky za článek Ježečku! Jo a kdo by měl mrtvol málo, pro toho je čerstvě otevřená kostnice pod kostelem sv. Jakuba. Prý druhá největší v Evropě. Jen si musíte rezervovat termín prohlídky předem. Jinak dopadnete jako my, přišli jsme kolem třetí a na řadu jsme měli přijít o půl šesté… vzdali jsme to, vstupné je docela darda a ještě čekat takovou dobu…
TAk já jsem ke Kapucínům chodila jako dítě, vždy když přijela nějaká návštěva, tak v rámci představení jim našeho města. A ještě na vycpaná zvířata do muzea.
Z dětství žádné strašidelné vzpomínky nemám. Jen jednu silnou… Že tam někde je kostra paní, kterou pohřbily zaživa a pamatuju si zkroucenou ruku, jak se snažila vydrápat ven.
Ale právě nevím, jestli je to vzpomínka nebo dětská fantazie. Nevíte? (Letos jsem ji tam nikde neviděla – ale měla jsem s sebou i nejmenší, takže jsem proběhla jen letmo)
Byla jsem tam po dlouhé době letos, poprvé s dětmi i od švagrové, tak dětem (cca 8-12 let) to zajímavé přišlo. Čtyřletá z toho měla taky zážitek, ale hodně jsme se pak o smrti a podobných tématech následující týdny bavily.
Pobavila mě pokladní, která zrovna s někým telefonovala a když se dělala fronta na lístky, tak telefonický hovor končila se slovy: „Já už musím končit, jsem v hrobce“ 🙂
Jinak hned vedle Kapucínů je výstava Moravská vesnice – pohyblivé modely života na venkově. Pro nás to bylo překvapení a docela milé, protože nám chyběla asi čtvrt hodinka do otevření Kap. hrobky a nemuseli jsme jen tak čekat. Navíc se to nám i dětem líbilo.
Zavřená Radnice byla trošku zklamáním, protože jsme o tom nevěděli…
radnice se celá spravuje a tuším že od jara už tam drak nevisí. ani kolo.
A on tam nevisel??? My tam byli loni a visel 🙂
Já Kapucíny miluju. Jsem člověk hodně veselý, milující recesi a černý humor, ale v posledních pár měsících mě přepadají až depky (politika, finanční situace u nás, nemůžu najít práci…), ale když si vzpomenu a kouknu, tak se mi trochu uleví… Bohužel ne na dlouho, protože složenky chodí s železnou pravidelností 🙁
Taky to znám od dětství, ale na mě to působí právě jako pokora, úcta a láska k životu a myšlenky o jeho pomíjivosti. Takže i ve mě je kousek vážnosti 😉
Mati, možná to bude výkladem – já ho v dětství zažila od úžasného průvodce a opravdu to, co jsem zde napsala, tak si pamatuju někdy od svých 10 let. Dnes tuším, že už ani průvodci v hrobce nejsou. že se chodí solo. No, a ty mrtvolky? Asi vzhledem k povolání na to koukám jinak (viděla jsem jich daleko víc 🙁 ).
Ale Brno opravdu stojí za to. Mohla bych ještě zmínit ZOO, přehradu s okolními zastávkami parníku a úžasným ubytováním v osadách, Petrov… No, je toho hodně, nezbvá než přijet 😀 *
a nevisí, takže na něj bych raděj nikoho nezvala. už pěkných pár měsíců visí jinde:-(
já si zase dodnes pamatuju ty nápisy – co jsme my, budete i vy, jste vy, byli jsme i my:-)
a ježečku, on už tam zase drak visí?
Ježečku, tak tohle je super vzpomínka na má dětská léta… 🙂 Z Kapucínské hrobky, kterou jsem viděla, když mi bylo možná tak jako dneska naší Kačce, jsem dlouho nemohla spát… Tolik mrtvol a na vlastní oči… pořád se mi ten obrázek vracel 🙂 Tak nevím, jestli i dneska jsou děti na takové věci citlivé, já si do dneška ty pocity pamatuji 🙂
A Drak samozřejmě také stojí za zhlédnutí, ta pohádka se mi moc líbila. A vůbec, Brno je krásné město… 🙂
Mobile Sliding Menu