Hračky, hračky, hračičky – aneb vítejte v muzeu dětství

Rubrika: Cestování

Hračky – pojem, který známe velice úzce snad všichni. Autíčka, panenky, kostičky… Někdy jich je tolik, že je asi nespočítáme a když se nějaká rozbije, raději ji kolikrát vyhodíme, než je spravovat. Naše babičky a prababičky většinou takové množství hraček k dispozici neměli, o to více si s nimi ale dokázali vyhrát. Kouzlo těchto, pro nás starodávných věciček si můžeme připomenout…

Třeba se vám nechce jít dneska na hřiště a stavět s roztomilým drobečkem bábovičky a hrady, třeba nemáte chuť jít do kina, nebo venku prší a sluníčko nehodlá vykouknout zpod mraků? Nostalgickou náladu si nenechte vzít a vyrazte do muzea hraček. Vy si připomenete kouzlo starých dob a váš potomek si nejen užije, ale nabude i nějaké vědomosti, jež lze jednoduše zařadit do historie. A nemusí mu mít ani deset let, vyřádí se i menší děti.
Jestli někdy zavítáte do Prahy, pak rozhodně nevynechejte Muzeum hraček. Já tu byla s dvouletým prckem a tady vám nabízím něco málo z dojmů i faktů.

Vítejte v muzeu dětství!

Muzeum hraček se nachází na Pražském hradě, v budově Starého purkrabství, původně sídlo kastelánů, později purkrabích, kteří v době nepřítomnosti panovníka zatupovali „jeho“ funkci. Zajímavostí jistě je, že ve 14. století se toto stavení stalo dočasným bydlištěm budoucího krále a římského císaře Karla IV. Stavba byla několikrát rekonstruována, poslední úprava je ze šedesátých let dvacátého století, kdy některé objekty nahradily novostavby.
Před hlavním vchodem se můžete vrátit do dob středověku prostřednictvím kovářů, kteří zde podle starých metod vyrábějí nádherné věci.

barbiePo vystoupání vcelku dost velkého počtu dřevěných schodů se vám nabízí dvě podlaží naplněné nepřeberným množstvím hraček, jedno z nich je věnováno pouze milované i nenáviděné panence Barbie – tato výstava je unikátem ve střední Evropě. Muzeum hraček v Praze je nazýváno největším svého druhu v Evropě a myslím, že kus pravdy v tom skutečně bude. Největší část vystavených exponátů pochází ze soukromé sbírky pana Ivana Steigera, jež zapůjčuje své hračky i do muzea v Mnichově. Výstava v Praze se zaměřuje na mapování vývoje dětských hraček.

panenkyHračka doprovázela každé dítě od počátku věků. Její vývoj a rozvoj souvisel především s vhodnými materiály a v neposlední řadě i nápady jejich vynálezců. Z pohledu dospělých zmenšený svět, který dětem ten náš přibližuje, vhodně zvolené hračky pomáhají ve vývoji dítěte po všech stránkách jeho rozvoje. Jak dříve, tak i dnes hračky pomáhají dětem pochopit, jaké funkce má svět dospělých – holčičky se starají o panenky, které napodobují miminka, kluci mají auta apod. Toto rozdělení na klučičí a holčičí svět a hračky fungovalo odjakživa. Pouze se zdokonalují jejich tvary a funkce, což souvisí s rozvojem mnoha aspektů, včetně moderních trendů.

A co uvidíte na výstavě?

barbieObdivovat můžete například výrobky německé firmy Märklin, která již přes 150 let vyrábí vlaky a vláčky, se kterými si hráli už naši dědečkové. Některé exponáty jsou sice v „havarijním“ stavu, ale jejich originalita je hodná údivu. Zastoupeny jsou samozřejmě i jiné značky, část výstavy je věnována kovovým stavebnicím, které se z dnešního pohledu plastových modelů zdají jako z jiného světa.
Holčičky si přijdou na své, neboť zastoupení panenek, ať látkových, porcelánových, keramických i z jiných materiálů je tu v hojném počtu. Kluci za to mohou obdivovat roboty nebo postavy ze slavné ságy Star Wars. A nechybí ani Spiderman v nadživotní velikosti.

Nejde ale jen o klasicky vystavené předměty, celá výstava, resp. většina hraček je uspořádána tak, aby došlo u návštěvníků k nabití dojmu, že se skutečně ocitli v pokojíčku malého dítěte. Takže máte možnost vidět kompletně zařízenou dětskou kuchyňku z počátku dvacátého století – mimochodem je to velice zajímavý pohled. Například pánvičky či hrnce jsou kovové, hrnečky smaltované, což působí z hlediska dnešního pohledu na bezpečnost dítěte trochu podivně. Ale nepochybně si naše babičky s takovými hračkami vyhráli úplně stejně jako naše děti.

Během návštěvy nemusíte hádat, o jaká léta se jedná u vystavených exponátů. Vše je dokonale popsáno, a to jak s uvedením uvedení na trh, tak se pořadatelé věnují i tomu, jaká sociální vrstva dětí si s danými hračkami hrála, jak byly i například vyráběny, jak šel jejich vývoj v čase atd. Při zvlášť unikátních věcech na to budete upozorněni i s vysvětlením, proč je tomu tak – a nejde vždy jen o počet kusů, jež jsou k dispozici, ale třeba i o zpracování apod.

barbiebarbie

Jak jsem se zmínila, celé druhé podlaží je věnováno panence Barbie. I bez toho, zda jste obdivovatelé této blonďaté panenky nebo její odpůrci, nenechte si ujít tuto část výstavy. Naleznete tu kompletní vývoj panenky, od jejího zrození v roce 1959, až po současnost a to včetně těch panenek, které nebyly nikdy uvedeny na trh, pouze došlo k jejich návrhu, většinou avantgardnímu, ale k malým holčičkám se nikdy nedostaly. Některé kousky se vyrábí pouze jako sběratelské, i ty tu uvidíte. Máte možnost sledovat vývoj panenky, včetně upozornění na to, jak se s postupující popularitou začaly této panence věnovat i některé světoznámé firmy, které jí dopřávaly například oblečení. Jmenovat můžeme například světoznámý Christian Dior nebo Bob Mackie.

vitrínaA co se dětem líbilo nejvíc? Stačilo mi chvíli se dívat a to nejen na svého syna. Spolu s dalšími dětmi se nejvíce vyřádily, a to doslova, u dvou vitrín, které byly provedeny tak, aby po zmáčknutí tlačítka v dosahu nenechavých dětských ručiček začaly postavičky uvnitř ožívat a konat nějakou činnost. V jedné byl uschován medvídek sedící na židličce a šlapající na kolečka, pomocí kterých se dávala do pohybu automatická pračka naplněná kousky vaty vypadajícími jako prádlo. Druhá vitrína nabízela pohled ze současnosti do minulosti, stačilo zmáčknout tlačítko, zahučela lokomotiva, rozsvítily se lampy na nádraží a panáček stojící uvnitř se dal do pohybu i se svým strojem.
Poblíž mě stojící starší paní jen hořekovala, že svým dvěma vnučkám slíbila návštěvu muzea ale jen s tím, že obě se půjdou podívat i na panenky Barbie, které babička chtěla vidět, ale o které k jejímu údivu neměly holčičky evidentní zájem. O to víc je zajímal právě zmiňovaný medvídek.

LucinkaOno je to asi těžké. Vystavené hračky jsou krásné, dětem se určitě líbily, ale pokud mají možnost něco „mačkat“ a tvořit sami, na něco si sáhnout, je to pro ně evidentně větší potěšení. Ale i tak – důležité je, že si zábavu našli jak ti, kterým je především tato výstava určena, tedy děti, tak i dospělí, kteří mají takto možnost vrátit se do dětských let a zavzpomínat.
Já osobně zavzpomínala u jedné panenky. Možná si někteří z vás vzpomenou na knížku Lucinka – Marbulínkova sestřička. Stejné vydání, jako jsem našla i za vitrínou spolu se stejnojmennou krasavicí, jsem měla jako malá holka doma a pokud se nepletu, je dávno někde na smetišti. Škoda. Nikdy by mě nenapadlo, že by se tahle krásná knížka, i když mě někdy jako dítěti připadala něčím zvláštní, dostane až na výstavu starých hraček….

Jak do muzea?

domeček
Muzeum hraček v Praze se nachází v areálu Pražského hradu, ve Starém Purkrabství, Jiřská ulice č. 6. Nejlépe se sem dostanete po Starých zámeckých schodech, resp. Starováclavskou vinicí ze stanice metra Malostranská, nebo si můžete udělat delší vycházku a vystoupit z tramvaje č. 22 ve stanici Pražský hrad a projít se okolo katedrály sv. Víta či Zlaté uličky. Obě cesty vás dovedou k cíli a jsou stejně krásné a zajímavé.

Vstupné je pro dospělého 70Kč, děti platí 30 Kč.
Muzeum je otevřeno denně od 9:30 do 17:30 hodin. Pokladna otevřena do 17:00 hodin. Jedná se o stálou expozici, zatím je její ukončení naplánováno na konec tohoto roku.
Pokud s sebou berete kočárek, počítejte s tím, že ho budete muset vynést po točitých schodech, ale uvnitř je místa dost, projedete naprosto bez problémů. Rovněž můžete požádat kováře venku, aby kočárek „ohlídal“ – podle sdělení pořadatelky je to běžné řešení situace maminek.

 

Napsal/a: Ivča a Domča

Toto taky stojí za přečtení!

Recenze: Konec zlobení

Na pulty knihkupectví se dostává novinka z pera autorky Zuzany Pospíšilové s názvem Konec zlobení. Kniha, bohatě doplněná zajímavými

Čtu dál →

Recenze. Tvoříme hry pro děti a s dětmi

Hrajete rádi hry? Dnešní nabídka her je v obchodech obrovská. Můžete koupit opravdu cokoliv a některé hry nabízejí i

Čtu dál →

Recenze: Velká kniha lidových obyčejů a nápadů

Je docela škoda, že lidové zvyky pomalu zanikají. Přitom jde o naše svátky a lidové obyčeje, které pomalu upadají

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Mám ráda hračky celoživotně, obzvláště panenky. Díky za hezký článek.

  • Ivča a Domča
    Ivča a Domča

    Ájíku, moc krásně napsáno, hlavně ta přirovnání! Oběma vám moc děkuju, že se vám moje pozvánka líbí, to je největší odměna!
    Peťko, není tam žádný dětský koutek, ale myslím, že to není třeba. Je tam opravdu hodně místa, děti můžou lítat kudy chtějí, z místnosti do místnosti a není obava, že by utekli ven – ve dveřích doslova hlídkuje taková robustnější dáma, které neproklouzne ani myška a zcela nepochybně by žádné dítko bez rodičů nepropustila:)Na zemi jsou koberce, takže chladno není, můžou si i sednout.A všechny hračky jsou schované za vitrínami, takže rodiče nemusí mít strach, že by dětičky chtěli ohmatávat apod.:)

  • Peťka

    Ivčo, pěkný článek! Díky za tip!
    Není tam i třeba koutek, kde si můžou děti pohrát?

  • Ivčo, krásný článek… škoda, že to máme do Prahy daleko. Určitě by to byl krásný zážitek pro kluky – hlavně ty menší 🙂
    Náhodou – staré hračky se mi moc líbí, je vidět, kolik práce si s nimi tehdejší výrobci dali – a určitě byly odolnější než některé dnešní plastové „unikáty“ 🙂
    Moje mamka je válečná generace – a ta vždycky vzpomíná, že měly holky snad jedinou panenku… jinak si hrály s polínky. Důležité je, pokud hračka dítku rozvíjí fantazii, pak už je vcelku jedno, jestli jde o drahou hračku nebo to poleno :))
    Díky moc za pěknou exkurzi 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist