Špetka historie
Krakovec patřil kdysi k nejluxusnějším hradům, u kterého opět více převládlo pohodlí před ochranou. I přesto jej nezničila žádná vojska, ale pohroma tehdejších dob snad daleko větší – požár.
Nicméně oficiálně se uvádí založení 14. století, za vlády Václava IV., kdy největšího rozkvětu dosáhl při majiteli Jírovi z Roztok, chovaného i jakožto jeho zakladatele. Toho král Václav IV. pověřil úřadem nejvyššího lovčího a purkrabího křivoklátského a v roce 1381 mu byl i Krakovec přidělen v léno. Jíra z Roztok neváhal a pustil se směle do výstavby, hrad byl dokončen v úctihodném roce 1383, tedy za velmi krátkou dobu. Údajně se jednalo z jeho strany o velmi dobře promyšlenou stavbu, tudíž vše bylo předem dané a jasné a stavba mohla pokračovat velice rychle. Byl postaven bez okolků a protahování a během doby existence také výrazně nezměnil svůj vzhled.
V roce 1410 se hrad dostává do rukou Jindřichovi Teflovi z Ležan, velkému příznivci Husova učení. To mělo tedy i následek v tom, že zde Hus často kázal a dokonce tu došlo k jeho poslednímu kázání před odjezdem do Kostnice.
Od 16. století mají hrad v držení Lobkovicové, kdy zároveň dochází k rozšíření hlavně hospodářských staveb v blízkosti hradu. Pak se tu už majitelé střídali jak na kolotoči.
Pomalu se blíží zánik hradu. V roce 1620 tudy táhnou bavorská vojska a hrad vydrancují. Ve stejném době je ale opraven a od 18. století dokonce i znovu obýván. Přesto v roce 1783 postihne Krakovec takový požár, že je kompletně zničen a postupně se z něj stává zřícenina.
Posledním šlechtickým majitelem byl Max princ z Croy Dülmen, který za cenu 1 Kč v roce 1924 prodává hrad Klubu českých turistů, od roku 1954 je ve vlastnictví státu.
V prvé řadě stojí za zmínku dřevěný most, po kterém vede cesta dovnitř hradu. Most, který se tu nacházel, spadl a tak byla započata výstavba nového, dokončeného v roce 2005. Ten, po kterém nyní půjdete, je postaven podle nákresů středověkých stavitelů. Co zaujme při bližším zkoumání je zdivo z kamene, které je skloubeno se strukturou dřevěného pletení. Most byl vyroben v tradiční technologii tesařů a bylo při jeho stavbě spotřebováno například 1000 bm trámů a 4000 kusů spojů, naštípalo se okolo 1500 kusů loubků výpletu. Až po něm půjdete, můžete si tedy připadat, jako byste se na chvíli ocitli v době největší slávy tohoto „obydlí“.
Když vstoupíte gotickou, polorozbořenou bránou, ocitnete se na nádvoří.
Hradem můžete procházet všechny dolní místnosti, po dřevěných schůdcích se vyšplhejte do prvního patra paláce, kde můžete vidět střílnu ve tvaru vejce. Po zbytcích starého kamenného schodiště pak na druhé straně hradu můžete sejít do tmavší, ale obrovské, místnosti a zkusit si projít tři brány, kudy chodilo panstvo.
Hrad měl ve své době i velmi důmyslný systém vytápění a nezvykle velká okna do tvaru obdélníku, což nasvědčuje právě tomu, že byl postaven právě z hlediska splnění luxusu a pohodlí zdejších obyvatel.
Rozhodně nevynechejte prohlídku druhé strany hradu – musíte jít až ke vstupní bráně a úzkou cestičkou obejít pokladnu. Kromě nádherného výhledu na okolní krajinu se také můžete zadívat na dno hradní studny.
Kaple byla původně bohatě zdobena, její vnější zdi se ale zřítily v roce 1855.
Východní křídlo hradu bylo těžce vyrabováno, a aby se předešlo samovolnému rozpadu, v roce 1883 bylo strženo dynamitovou náloží.
Kromě toho je právě zde velice příjemné místečko plné trávy a posedět máte možnost na lavičkách a oddávat se tak tichu a kouzlu krajiny okolo vás. Nazpátek se nevracejte stejnou cestičkou, ale pokračujte dále okolo hradu. Nejenže můžete obdivovat jeho sílu, ale narazíte i na otvor ve skále, kde se můžete, stejně jako my, vesele dohadovat, na co asi sloužil. Nabízí se jako zasypaný únikový vchod z hradu, zda to ale tak skutečně bylo, jsme se nedozvěděli.
Kromě toho se touto procházkou dostanete pod dřevěný most a to je teprve pohled. Nad vámi se bude tyčit nejen vysoká skála, ale především několik metrů vysoké základy mostu ze dřeva. Navíc je tu vcelku velké místo plné zelené trávy pro pobíhání ratolestí. Vystoupat zpět pak můžete pěšinou, na kterou budete pod mostem navedeni, nebo, pro trochu dobrodružství, si můžete vyzkoušet vylézt cestu plnou kamenů, cestu přes skálu. Ale nebojte, jedná se jen o pár metrů a určitě se nezřítíte dolů. Větší děti navíc budou mít prohlídku mile zpestřenou.
Krakovec opět patří k těm památkám, kde vás nebude „nudit“ průvodce. U pokladny automaticky obdržíte příručku, ze které se dozvíte vše, co byste chtěli vědět. Procházet se tady můžete, jak dlouho budete chtít a znovu a znovu prozkoumávat vše, co nabízí. Uprostřed hradu, na nádvoří jsou lavičky, kde si v tichu můžete představovat dobu dávno minulou, nebo se občerstvit – sebe či své potomky, kteří tu můžou vesele pobíhat. Pouze je samozřejmě zakázáno lézt na hradby – vzhledem k jejich výšce – to ale malé děti stejně samy nezvládnou a větší nebezpečí pochopí.
Před hradem je menší louka, kde lze rozprostřít deku a uspořádat oddychový odpolední piknik, nachází se tu i několik laviček k posezení.
Máte hlad?
Před hradem se nachází stylová restaurace s velice příjemnými cenami, posedět můžete i venku na dřevěných lavičkách pod slunečníky – což doporučuji hlavně kvůli dětem, kterým se tady bude líbit. V nabídce jsou jídla především hotová, ale myslím, že si vyberou jak děti, tak dospělí. A pokud budete mít štěstí, pak sem zavítají chovatelé koňů i se svými miláčky a vy se tak můžete pokochat pohledem na tato nádherná zvířata a obdivovat muže oblečené v kovbojských oblečcích.
Kudy na hrad
Vede sem skutečně velice klikatá a hrbolatá silnička třetí třídy. Nejlepším orientačním bodem je vesnička Krakov, z ní pak jeďte stále po hlavní silnici a brzy se ocitnete „na konci světa“.
Pokud by se vám cestou podařilo zabloudit (jako nám), pak doporučuji řídit se ukazatelem na vesnici Zvíkovec, který je naštěstí na každé křižovatce. Po přejetí řeky Berounky (pokud jedete směrem od Prahy či z Křivoklátu) už pak následují i ukazatele na Krakov či Rousínov. Raději si ale přibalte do auta mapu.
Před hradem je parkoviště u autobusové zastávky. I přesto, že je půlka tohoto parkoviště označena jako placená, nikdo se tu neobjevil po celé tři hodiny, co jsme zde byli….
Otevírací doba a vstupné
Krakovec má do konce srpna otevřeno od 9,00 do 18,00 hodin (mimo pondělí), v září jej můžete navštívit pouze o víkendech a svátcích do 17,00 hodin, v říjnu pak do 16,00 hodin. Přes zimu je hrad uzavřen. Pozor – dodržují se tu polední hodinové přestávky, v době od 12,00 do 13,00 hodin.
Dospělý zaplatí za vstup 30 Kč, děti 20 Kč. Ti nejmenší do 6ti let mají vstup za symbolickou 1 Kč. Pokud chcete na hradě fotografovat či použít kameru, pak si připlatíte 5 Kč.
Hrad Krakovec nabízí u pokladny klasické suvenýry v podobě pohlednic, map a dalších. K dostání je tu i turistická známka, děti si mohou nechat na požádání orazítkovat svůj turistický deníček. Dostanete tu i turistickou vizitku k nalepení do deníčku.
Na hradě nedostanete poštovní známky, takže doporučuji vzít si nějaké s sebou, pokud budete chtít obeslat pozdravem své známé. Schránka na pohledy je pak na parkovišti, u autobusové zastávky.
Opět mohu Krakovec doporučit jako jeden z ideálních hradů pro návštěvu s dětmi, kterým se tady bude nepochybně líbit a zažijí zde mnoho dobrodružství. Samotná památka se k tomu sama nabízí a místa v okolí jsou jako stvořená ke hraní těch nejmenších.
Jak jsem se zmínila na začátku, na Krakovci se natáčel film Ať žijí duchové. Přesto je hrad znám ještě scénou z jedné, velice oblíbené pohádky o princi, který jde hledat svou milovanou, jež je střežena zlým čarodějem na jeho hradě. Jestli pak víte, která pohádka to je, kterýpak princ šlape cestou necestou za štěstím?
Veškeré další informace naleznete na stránkách hradu.