Nechce se tomu věřit, ale Svatováclavské slavnosti se v našem městě konaly letos již po čtvrté a opět byly velice úspěšné. Ten nejbližší víkend k 28.9. (svátek svatého Václava) se na náměstí postaví zastřešené podium, lavičky, a hemží se to tu všelijakými lidičkami, nejen z našeho města, ale i z okolí, i ze vzdáleného okolí a dokonce i ze zahraničí…
Opravdu se tyto slavnosti staly již tradicí, která si získává stále větší a větší oblibu. Jsou to 3 dny, které jsou plné zábavy, kultury a to jak pro velké, tak malé, pro mladé i staré, zkrátka pro všechny. Tak abych tady jen neozpěvovala, posuďte sami.Pátek (den první): jako vždy se místní ochotníci a dobrovolníci převlékli do kostýmů a představovali družinu sv. Václava, která se od seřadiště u místní sokolovny přesunula na náměstí, kde byli slavnosti oficiálně zahájeny slavnostní fanfárou z naší radnice. Máme opravdu dobré žesťové sdružení. Po tomto zahájení se zde letos představil soubor Hradišťan a country kapela Stará parta. Toho jsme si ale moc neužili, protože s dvouletým klučinou jsme nemohli zůstat moc dlouho vzhůru. I když jeho nadšení bylo bez hranic a pobíhal sem a tam a povykoval jak na lesy. Doma padnul za vlast, teda přesněji řečeno, za sv. Václava, do postele a ani se nehnul.
Sobota (den druhý): tak to už je jiná káva. Od rána byl na náměstí jarmark historických řemesel, harmonikář, flašinetář, prodej květin, cukrářských výrobků, medoviny, grilovaného prasátka a jiných potěšení pro tělo i duši. Pro děti se tu pořádaly různé soutěže, studenti z místních učilišť předváděli své umění jako kováři, řezbáři, prostě pokaždé nevíte, kam se dříve podívat (viz. přiložené fotečky). Je to krásné, ale také náročné a to hlavně pro vaši peněženku.
Celý jarmark můžete obcházet znovu a znovu dokolečka dokola a pokaždé najdete něco nového, co vás zaujme. Já si letos koupila vykrajovátka na cukroví (tvary, které ještě nemám – moje úchylka), turecký med s oříšky, Marečkovi gumového hada, aby si pořádně zalepil bříško, manžel si dal horkou medovinu a s obědem jsem si starosti nedělala, to grilované prasátko to jistilo a že bylo moooc dobré.
Po poledni bylo vyhodnocení fotografické soutěže „jak se žije v našem městě“ a manžel získal první místo. Jeho fotečka bude zveřejněna v kalendáři pro rok 2008. Se musím pochlubit. No a potom jsme chtěli jít domů, dát prcka do postýlky a sami si také dáchnout. Ale člověk míní a šermířská skupina Svobodní žoldnéři mění. Nedalo se odejít. Měli moc zajímavé představení. A potom že se zase vyhrávalo a vyhrávalo, swingová skupina, funky – pop – rock, folk, rockpunk, rock´n´roll, skupiny z různých míst a místeček naší republiky a to vše až do pozdních večerních hodin. Ale po šermířích a prvních písničkách jsme už opravdu zamířili domů.
Neděle (den třetí): tento den už nebyl tak nabitý a my jsme se rozhodli pro trochu jiný program, než jaký byl uveden na plakátech. Uvedeno bylo – Slavnostní mše v kostele sv. Václava, koncert dechovky na náměstí a večer koncert Jaroslava Svěceného v kostele (ten jsme si ujít nenechali). A co jsme dělali my? Bylo nádherné počasí, tak jsme se vydali na výlet do našich Orlických hor, na jejich vrchol Velkou Deštnou. Horská služba tam má postavený srub s občerstvením a tak nakonec to byl výlet pracovní. Mareček s tatínkem se vydali ven, fotit, vylézt na rozhlednu a maminka s dědou (dobrovolný člen Horské služby, který měl právě na srubu službu) se věnovali vaření kávy, čaje, grogu a šulišajdy. Že chcete vědět, co je šulišajda? To je nápoj místních pohraničníků pro tuhé zimy. Uvaříte si klasický „svařák“ z červeného vína a k němu přidáte velkého panáka rumu. Je to drsné, ale chutná výborně. Samozřejmě cukříček, citrónek, prostě co kdo má rád.
Když se Mareček vrátil z procházky, tak také pomáhal. Lákaly ho všechny ty dózy, láhve, konvice a podobně. Pokaždé nám zopakoval objednávku, abychom náhodou na nic nezapomněli. Takže další vydařený den. Večer jsem nechala chlapy doma, Marek je ještě moc malý a tatínek na kulturu ducha moc není, a vypravila se na koncert. Jaroslav Svěcený je opravdu úžasný. Navíc akustika v kostele vše dotvořila a nálada i zážitek byly opravdu nepopsatelné. Myslím to samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Hrál skladby všech možných světových mistrů. Pomyslná třešnička na dortu se vedení našeho města opravdu povedla.
Takže se těším na příští rok, až budou nové Svatováclavské slavnosti. A doufám, dámy a pánové, že se na nich s vámi potkám. Aspoň s některými.
Napsal/a: Julie75
