Senohrabské pohádkování 2008

Rubrika: Akce pro děti

Tématem letošního pohádkování byli piráti. Napadli totiž království, a protože to byli pěkní loupežníci a zničili v království co mohli, tak bylo třeba povolat záchranný tým.
Do království jsme se letos dopravili vlakem. Cesta tam byla příjemná a veselá…

Tématem letošního pohádkování byli piráti. Napadli totiž království, a protože to byli pěkní loupežníci a zničili v království co mohli, tak bylo třeba povolat záchranný tým.

Do království jsme se letos dopravili vlakem. Cesta tam byla příjemná a veselá. Dětičky byly z vlaku nadšené a i my dospělí jsme byli spokojeni. Ovšem po záchraně království, kdy jsme byli zmoženi jak těžkým úkolem, tak děsným vedrem, byla cesta zpátky spíše utrpení. Než jsme došli na nádraží, mysleli jsme, že vypustíme duši – kór s Natálkou na koni – asi se jí zalíbila představa, že je princezna a tak ten kůň k tomu patřil. A poté ¾ hodinová cesta v plném vlaku – no hrůza a děs. Jak jsme řekli – vlak nikdy více.

Abych ale ještě uvedla, kdo všechno jsme jeli království zachránit. Tak tedy já s Natálkou a Jana s Tedíkem. Tatínkové jeli autem, protože strejda Jirka pak potřeboval být rychle v práci. A pak ještě pár dalších dětí – Lucinka, Anežka a Kristýnka.

fotoPo dlouhém čekání, než přišel náš záchranný tým na řadu, jsme se konečně dočkali a vydali se na cestu. Hned na začátku kouzelného lesa na nás čekali piráti. Potřebovali opravit mapu a tak jsme jim s tím trošku pomohli.

Kousek za nimi jsme potkali Sněhurku s královnou. Protože byla královna zlá, tak nás Sněhurka odvedla za sedmi trpaslíčky, kteří ale byli strašně unavení a potřebovali pomoct s úklidem svého domečku. Děti se do toho vrhly s vervou a za chvíli bylo dílo dokonáno. Za svou práci dostaly za odměnu malý červený kamínek, který poté mohly vyměnit na jarmarku za velmi praktické věci.

Nevěřili byste, koho jsme potkali dál. Na dece se válel líný Honza. Opravdu neuvěřitelný lenoch to byl. Byl i líný vzít si princeznu na ženu. Děti nejdříve musely pomoct oškrábat princezně brambory, aby z nich Honzovi mohla uvařit dobré jídlo, a on si ji pak nakonec vzal. Protože ale děti byly velmi šikovné, tak pomohly jak mohly a za odměnu opět dostali kamínek.

O kousek dál jsme se setkali s Leontýnkou. No ano, s tou, která hrála v pohádce „Ať žijí duchové“, seznámila nás se svým tatínkem, který si postěžoval, že jim piráti zbořili zámek a poprosil děti, aby mu ho pomohly znovu postavit. Tentokrát se zapojila i Natálka a také podala jednu cihlu. A protože to byla těžká práce, tak červený kamínek byl opravdu zasloužený.

Natálka se poté ale trošičku šprajcla a nějak se jí nechtělo dál, takže jsme málem zmeškali setkání s Hejkalem. Hejkal se ale nad Natálkou slitoval a dal jí dokonce kamínky dva.

A pak jsme narazili na ježibabu, která si hlídala svoji perníkovou chaloupku. Byl tam i Jeníček s Mařenkou, kterým jsme pomohli nahradit snězené perníčky. Děti měly za úkol ty oloupané perníčky namalovat. No a co dostali za odměnu? Samozřejmě – další kamínek.

Ale pak už jsme se pomalu blížili k cíli. Po cestě jsme ještě narazili na Vodníka s Vodnicí. Piráti jim vylili potok a všechny rybičky z něj se plácali okolo nás, takže jsme je pomohli Vodníkům posbírat a dát zpět do rybníčka. Tady byl Vodník extra štědrý, protože Natálce dal asi 4 kamínky :o)


A už jsme byli u nejstrašlivější chvíle celého dne.

Ocitli jsme se v doupěti pirátů – hrůza hrůzoucí. Abychom království zachránili, museli se z nás dokonce na chvíli stát hazardní hráči. Piráti totiž chtěli kouzelný medailon, o který nám celou cestu šlo, vyměnit jen za naši výhru ve skořápkách. Ale jak jsem již napsala, děti byly moc šikovné a piráty porazily.

A už jsme vesele mohli jít za králem s královnou. Netušili jsme, že ale ještě narazíme na Šípkovou Růženku, které když pomůžeme, tak dostaneme ještě jeden kamínek. Růžence jsme pomohli roztřídit předměty, o které se může a nemůže píchnout a usnout – na jak dlouho? No přece na 100 let.


Po celé naší strastiplné cestě jsme konečně dorazili k panu králi a královně, kteří nám moc děkovali, že jsme i letos království zachránili a za odměnu dostaly děti krásné medaile za statečnost.

No nesměli bychom to být my, aby nebyl problém. Na Natálku se medaile nedostala. Byla z toho moc smutná, ale naštěstí to hodný pan král zachránil a poslal nás k registračnímu stolku, kde nám medaili vyrobili a pak jsme šupajdili zpět za králem, protože Natálka chtěla dostat medaili přímo od něj. Byla moc šťastná a hezky poděkovala.

No a teď už nás čekala jen na začátku zmiňovaná strašlivá cesta vlakem, kterou jsme přežili a můžeme se těšit na další rok na další Senohrabské pohádkování :o))

Vlastně jsem ještě zapomněla napsat, co si Natálka vybrala na jarmarku za červené kamínky (měla jich 14). Vyhlídla si tam taštičku na krk, plyšového panáčka a plovací kruh. Krásně nám na to kamínky stačily a pak už jsme tedy spokojeně mohli jet domů.

Napsal/a: Arabart

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist