Neodnášejte moje dítě! Stop škodlivé separaci matek a dětí po porodu!

Rubrika: Akce pro děti

Hlavním tématem letošního ročníku Světového týdne respektu k porodu (STRP) je důležitost nepřetržitého kontaktu matky a dítěte po porodu a škodlivost jejich vzájemného oddělování…

Jedná se o téma v České republice navýsost aktuální. Přes veškerá zlepšení v porodní péči, k nimž po roce 1989 v ČR dochází, rutinní separace matek a dětí na různě dlouhou dobu po porodu patří v našich porodnicích k nejpalčivějším problémům. Výjimkou nebývají ani porodnice pyšnící se osvědčením Baby-friendly Hospital, které by mělo být garancí, že nemocnice splňuje všechny podmínky pro podporu kojení. Uhájit si v porodnici právo, aby matka s dítětem od sebe nebyli vůbec oddělováni, patří pro rodiče snad k nejtvrdším oříškům.

Proč je nepřerušovaný kontakt matky a dítěte tak důležitý:
:: napomáhá vytvoření vzájemné pevné vazby
:: ideální začátek úspěšného, dlouhodobého kojení
:: bezproblémové odloučení placenty u matky
:: předchází krvácení matky, přispívá k zavinutí dělohy
:: matčin hrudník je ideálním výhřevným místem pro dítě (lepší než inkubátor)
:: umožňuje ideální vývoj mozku dítěte
:: přispívá k ideálnímu okysličení dítěte
:: reguluje dýchání a srdeční rytmus dítěte
:: přispívá k dobré pohodě matky i dítěte
:: přispívá k zotavení matky i dítěte po porodu
:: přispívá k sebevědomí a pocitu kompetence u matky

Výmluvným dokladem skutečnosti, že matka s dítětem tvoří v prvních týdnech po porodu vzájemně spjatou „jednotku“, „dyádu“, je důsledné používání anglického jednoslovného spojení MotherBaby v dokumentu International MotherBaby Childbirth Initiative (Mezinárodní iniciativa porodních služeb pro matku a dítě), kterou v březnu 2008 zveřejňuje International MotherBaby Childbirth Organization (IMBCO), pokračovatelka americké Koalice za zlepšení porodních služeb (CIMS). Tento významný dokument vznikl po několikaleté spolupráci odborníků v oblasti porodnictví z celého světa a opírá se o výsledky nejnovějších studií.

Vlasta Jirásková Česká asociace dul
Světový týden respektu k porodu, www.respektkporodu.cz

Napsal/a: redakce (Pavlína)

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (13 vyjádření)

  • Já jsem byla bez syna celé první tři dny. Donesli mi ho ukázat 2x. Sice jsem rodila přirozeně, ale pak nastaly komplikace a musela jsem na 2 revize. Přišla jsem o spoustu krve a tak jsem byla 3 dny na JIPce, kde mi dávali transfuzi a různé kapačky. Vím, že to nešlo jinak, ale bylo mi to hrozně líto. Kojení se ovšem i tak podařilo, kojila jsem pak 16 měsíců. Citový vztah spolu máme výborný. Akorát je hodně přecitlivělý, že by důsledek toho odloučení?

  • Anonymní

    Tak já mám dvojčátka. Rodila jsem císařem ale jenom pod epi, tak jsem holky hned viděla, jak je ze mě vytáhly. Na břicho mi je dát nemohli, ale viděla jsem jak je odnášejí, manžel si je hned pochoval, co je vyneslyz porodního sálu. Mě pozašívaly převezly na pokoj a mimča nám tam hned přinesly. Mazlily jsme se s nimi s manželem dobrý dvě hodiny. Holky se narodily v noci po desáté hodině. poté co manžel odjel si sestřička holčičky odvezla na celou noc, pak mi je další den nosili pouze najídlo. Jsem tomu ráda, ono totiž po tom epidurálu jsem nemohla vstát z postele až druhý den v šest večer, a to byl děs. Nedokázala bych se o ně ten první den postarat se vším všudy. Po druhé noci, kdy holky strávili ještě u sestřiček jsem je pak měla u sebe pořád. Šestý den jsme jeli domů.

  • Mě dali po porodu hned všechny tři děti do náruče, (Matýska jen než přestříhli pupečníkovou šňůru, protože nedýchal a museli mu dávat kyslík), pak je odnesli na krátké ošetření (zvážení, otření, kanavit – ne umytí ani změření), kam jsem za nimi došla – tatínek byl celou dobu u toho a jak bylo mimi ošetřené, dali ho mě nebo tatínkovi (i Matýska, který se hned rozdýchal a do deseti minut se choval u mě – hned jak jsem odrodila placentu a zkontrolovali, jestli nepotřebuju šití). Od té doby jsem měla všechny u sebe, i na noc, dokonce ve své posteli, ani jeden nebrečel, vyspala jsem se já i miminko. Matýska dali na hodinu vyhřívat, ale celou dobu jsem tam byla s ním a držela ho za ruku. Já osobně si nedovedu představit, že bych měla mimi na noc pryč. Přitulila jsem si ho k sobě a vychutnávala si že tam je se mnou. První porod byl pro mě a pro hrdého tatínka takový zážitek, že jsme se asi hodinu po porodu shodli, že chceme tři děti.

  • Matilda

    Hmm, zajímavé téma… Po třetím – ještě úplně čerstvém – zážitku z porodu se můžu přidat a popsat, jak to probíhalo v krnovské porodnici. V porodním plánu jsem měla prosbu, aby miminko bylo ošetřeno u mě a nebylo nikam odnešeno. Jenže jsem rodila přímo překotně a porodní plán nebral vůbec nikdo v potaz. Byla to opravdová smršť, ale když se maličký narodil, tak mi ho automaticky dali do náručí, jen nás oba přikryli prostěradlem a my se mazlili. Pak tiše přišla sestřička a požádala o miminko, že ho umyjí a ošetří a tatínek že má jít s ní. Tenhle postup byl nenásilný, protože maminka i miminko se mezitím uklidní, vydýchají ten stres a pak jsem nenesla tak těžce, že se mi na chvilku ztrácí z dohledu. Což – jak si pamatuji z předchozích dvou porodů – by pro mě bylo za jiných okolností trochu víc skličující, nevím, jak to říct, asi ty hormony, ale já jsem to prostě pokaždé těžce nesla, když dítě odnesli pryč.
    Pak malého taťka přinesl a já už ho nedala od sebe ani na minutu. Po každém porodu nejsem vůbec ospalá, spíš mám problém ukočírovat tu euforii, která mě ovládne. Takže jsem ležela a celé dlouhé hodiny zírala do postýlky.
    Nutno ještě podotknout, že v této porodnici se sestřičky za každou cenu snaží, aby maminky s miminky všude chodily samy, takže když je vizita, maminka si tam s miminkem sama dojde. Pokud to není vyloženě nutné, třeba kvůli zdravotnímu stavu maminky, tak miminko od matky nikam neodvážejí. Což po mých předchozích zkušenostech z jiných porodnic, kde jsem byla bez miminka i dlouhé hodiny a pak jsem se po něm musela shánět, bylo obrovské plus. I kdybych se totiž měla z posledních sil někam dobelhat, udělala bych vše pro to, abych byla s dítětem pořád.

  • Brmbulko, existuje. Mně dali Jendu přisát a potulit a pak si ho naprosto zdravého odnesli do inkubátoru. Říkali, že přinesou za tři hodiny, nenesli, tak jsem šla za ním na sesternu, kde byl úplně spokojený, vyvaloval se v inkubátoru a „pokukoval“ po sestřičkách a ony po něm. Asi se jim od něj nechtělo:-). Tak jsem si řekla a za chvilku mi ho přinesli. Chápu, že to někomu může vadit, mně nevadilo.
    Virenka píše rozumně, škoda, že tak nefungují všichni v porodnicích, včetně maminek.

  • Virenka

    Můj názor je, že děti by měly být s matkou, pokud to dovolí zdravotní stav obou. Samozřejmě není možné, aby mamka padající na ústa z obtížného porodu vítala proplakanou noc s mimkem. Ale pokud porod probíhá přijatelně a dítě i mamka jsou v pořádku (pořád ještě nejčastější stav), je pro dítě obrovským prospěchem právě trvalý, 100% blízký kontakt s maminkou, po porodu kůže na kůži, přikládání k prsu do 30 minut. Prohlídka a ošetření zdravého novorozence může být provedeno v náruči maminky úplně bez problémů. Pokud maminku po porodu šijí, stačí na to obvykle 5 minut, a těch 5 minut také stačí na zvážení a ošetření pupečníku. Hned potom by mělo a mohlo putovat zpátky k mamince.

    Je pravda, že ošetření u maminky dětský personál dělá nerad (není na to zvyklý) a to by se mělo změnit. Je také pravda, že část zdravých a ne nadměrně unavených maminek přesto chce alespoň v noci spát a vyhovuje jim dát dítě dětským sestrám, i za cenu, že bude v noci dokrmeno, nikoliv kojeno. Toto je sice velkým neprospěchem dítěte, ale řada žen prostě dá svému pohodlí v porodnici přednost, často s vyhlídkou, že doma se jim to už nepodaří… Tož tu možnost by mít měly. Ale měly by také vědět, že to není v zájmu jejich miminka, i když je na to spousta žen alergická. Stejně jako se spoustě žen nelíbí, když jsou upozorňovány, že umělé mléko není nejlepší pro miminko, pokud kojení ruší samy, třeba kouřením nebo prostě kojit nechtějí. Zcela respektuji, že nekojit má každá žena právo, ne povinnost. Ale také cítím nutnost ji informovat, že kojení je nejlepší pro dítě. Stejné je to s trvalým kontaktem s mamkou od porodu. Zcela respektuji ženy, které si dopřejí čas bez dítěte, i když to nevyžaduje stav žádného z nich. Ale informaci, že pobyt s matkou je pro dítě jednoznačný přínos, zatímco na oddělení, i kdyby s milou sestřičkou, dítě reaguje negativně, tu jí dát musím taky.

    Nejsem pro prosazování toho za každou cenu a pro každou povinně. Ale chci změnit současný stav, totiž že obvyklé je dítě odnést, kdykoliv to pokládá za pohodlné personál, i bez souhlasu matky a maminka si musí kontakt na porodním sále vymáhat. Normální by měl být kontakt s maminkou a odnesení dítěte s jejím svolením, případně na její prosbu, nikoliv naopak. Péče o dítě přes noc naopak jen službou pro ženu, která dá jasně najevo svůj zájem o to, a neomezí tím třeba druhou ženu v pokoji, neboť jsou nemocnice, kde jedné mamce odnesou dítě, aby mohla spát, a sousedka v pokoji v rámci klidu spoluležící musí své dítě předat také. Nemá výběr – a to by také mělo být opačně.

  • Je to asi taky na nemocnici, v Benešově jsem opravdu problém neměla, odnesli děti hned po narození, aby je umyli a prohlédli, ale pak jsem je všechny měla. Je fakt, že nejstarší se narodil 18,35 – takže v noci byl na novorozeneckém, prostřední ve 2,26, takže mi ho v 5 ráno odnesli na oddělení a vrátili mi ho po vizitě v 8 – už napořád, dcera se narodila v 11,50 – tu jsem měla celé odpoledne u sebe a na noc byla na novorozeneckém. Problémy s kojením u nás nebyly – prokojila jsem skoro 5 let života, takže v tom problém opravdu nebyl 😀

  • to dnes jeste existuje nemit dite po porodu u sebe?

  • S tím článkem souhlasím a navíc s tím co napsala Ájík ohledně traumatu dětí. Vzhledem k tomu, jaké knihy se mi teď dostávají do ruky, moc lituji, že jsem nechala celý týden po porodu Kubíka samotného na kapačkách a chodila ho jen kojit. Byla jsem blbá prvorodička a nenapadlo mě, že tak malému mimču, by to mohlo vadit. Kdyby se mi to stalo teď u druhého mimča, tak si určitě vyřvu abych s ním mohla být 24 hodin denně, i kdybych ho měla jen držet za ruku.

    A teď u Kačky mi hrozně vadilo, že miminko sice položili po porodu vedle nás, ale do inkubátoru a my celou hodinu koukali na to, jak pláče. No a pak taky odnášení dítěte na vizitu, klidně na 2-3 hodiny a vrátili mi vždycky naprosto apatické dítě. Vzhledem k tomu, jak teď vyvádí a šíleně řve, když má hlad, tak musela strašně trpět.

    Takže já jsem rozhodně proto, aby zdravé miminko bylo hned od začátku s maminkou, ono za půl den příliš nezhubne a nevyroste. Apgar skóre se dá dělat i na břiše u maminky. Nevidím důvod, proč by se lékaři nemohli přizpůsobit a přestali se dívat na rodičky jako na pacienty a na miminko jako na věc bez duše s tvrzením, že si to stejně nebude pamatovat. Dřív si pro změnu neomylní doktoři mysleli, že dítě necítí bolest a operovali je za živa.

  • Holky, souhlasím, nic se nemá přehánět… je ale pravda, že nejstarší syn se narodil před 12 lety v Karviné a tam nejenže mi ho nedali po porodu vůbec na břicho (já byla hloupá prvorodička, vůbec jsem nevěděla, jak je to důležité), dokonce jsem ho pak dostala až druhý den kolem poledne, přičemž syn se narodil v 17.15 den předtím. Pak už jsem ho měla u sebe pořád, ale je pravda, že u něj jsem měla s kojením největší problémy. Ostatní kluky už jsem na břicho dostala, pak ještě na sále k pití… A kojení bylo bez problémů. Shodou okolností jsem včera narazila na článek v jednom časopise, kde mimo jiné psali, že odloučení od matky na dobu delší než 12 hodin od porodu může dítěti způsobit docela velké citové trauma a dítě může mít i v budoucnu větší problém s vazbami na matku… Nevím, to jen tak pro doplnění.
    Ale je bez diskusí, že vyšetření miminka je nezbytně nutné, a bránit zdravotníkům odnést dítě k jakémukoliv vyšetření, to je opravdu přinejmenším hysterické.
    A co se týká péče o dítě během první noci, Leni souhlasím, já byla tak vyčerpaná (navíc u dvou porodů jsem předchozí noc moc nespala, protože jsem rodila), že jsem možnost mít mimi na novorozeneckém oddělení docela přivítala. Však pak už jsme spolu byli pořád…

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Tak já jsem asi hysterická máma, ikdyž jsem se tak neprojevila (jen jsem si to myslela), ale souhlasím taky s Paminou. Kdo chce dítě, ať se stará, kdo ne, ať spinká první noci bez něj.

    Zažila jsem obě situace. K prvnímu dítěti jsem nemohla vstát dva dny. Fakt bych to nezvládla.

    Ke druhému jsem mohla vstávat dvě hodiny po porodu, a stejně mi ho dali až druhý den, to byla podle mě škoda, byla jsem fit a bylo zbytečné, že nás oddělili.

    Nic se nemá paušalizovat. Ale názor matky by se měl respektovat především.

  • Pamino, souhlasím s Tebou. Zažila jsem až hysterické reakce žen – záměrně nepíšu maminek, protože mi připadalo, že ony žádné děti nemají, jaké je to porušování práv matek, že se dítě nemusí vůbec odnášet na vyšetření a vykoupání, že je to zbytečné. Já sama jsem tu půlhodinku bez dětí docela dobře zvládla, hlavně se v tu dobu ošetřují porodní zranění, takže mi to fakt nevadilo. Po nezbytném vyšetření, zvážení, změření a vykoupání mi děti vždycky hned přinesli na první kojení a měla jsem je u sebe i na poporodním lůžku před převozem na pokoj. První noc po porodu jsem u sebe děti neměla, ale znovu mi to připadalo docela v pořádku, protože jsem mohla spát a nepředpokládám, že by děti dělaly po náročném výkonu při porodu něco jiného než já.

  • Souhlasím s tím, že pokud matka chce mít dítě u sebe a není žádná závažná zdravotní překážka, měla by ho mít u sebe. Rovněž tak přeju každé mamince, která si chce po porodu odpočinout, aby jí to bylo umožněno.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist