Nejoblíbenější večerníčky aneb Krtek slaví narozeniny

Od 4. listopadu 2006 do 28. ledna 2007 probíhá v letohrádku Portheimka na pražském Smíchově výstava k výročí Večerníčků a 50. narozeniny Krtka.

Něco na úvod: První Večerníček se vysílal 2. ledna 1965, šlo o pohádku Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži. Ve stejném roce vznikla také večerníčkovská znělka, která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě. Za dobu existence Večerníčka bylo vytvořeno asi 300 těchto převážně animovaných pohádkových seriálů. No a krtek, ten se narodil také před 50 lety, kdy ho nakreslil Zdeněk Miler, který také nedávno slavil výroční narozeniny a to 85.

Protože jsem pražačka a protože jedna z cen v Klubíčku byly vstupenky na tuto výstavu, tak jsme se tam s Natálkou šly podívat. Kdybych neměla volné vstupenky, tak bych si to asi trochu rozmýšlela, protože vstupné nebylo nejlevnější – dospělí 90,– a děti od 2 let 60,–. Abychom se tam s Natálkou nebály, tak jsme přibraly švagrovou Janu s Tadeáškem (3 roky).

Ale abych se dostala k samotné výstavě a jak to tam vypadalo a probíhalo. Začátek je každý den od 10.00 hodin (pozor – opravdu každý den – i o víkendu – od 10.00 – 19.00 hodin – ale připomínám, že končí, tuším, 28.1.2007). My tam jako správné matky na mateřské byly už v půl 10., takže jsme ještě půl hodiny musely s dětmi čekat. Za chvilku byla za náma hrozně dlouhá fronta – přišly tam totiž asi 2 školky, takže takových 20 dětí, možná i víc, což nás teda maličko rozladilo. No nakonec otevřeli a my se nahrnuli dovnitř.

Odložili jsme si věci v šatně – která je zdarma – a protože děti ze školky zůstaly dole, tak my šli do patra podívat se na výstavu miniatur z večerníčků.

Tam se dětem líbilo a užívaly si to. Poté jsme se šli podívat dolů, kde je recepce a kde se dají koupit různé videokazety s večerníčky, nebo omalovánky, časopisy apod. Ceny byly poměrně příznivé. Videokazeta s večerníčky byla asi za 100,–. Pak jsme se přesunuli do hlavní místnosti, kde je krtkův krtinec, domeček, a hlavně tam chodí veliký žabák a myška. Tak Tadeášek byl nadšený a vítal se s postavičkami. Natálka tak nadšená nebyla a držela se mě jako klíště, ale ze začátku byla statečná. Nejdřív to bylo fajn, děti ze školek byly ve vrchních patrech a my dole samy. Takže vzniklo pár pěkných fotek.

Po chvilce se tam nahrnuly všechny ostatní děti a mělo začít představení – během dopoledne začíná snad každou půl hodinu nebo hodinu. Děti se posadily okolo malého pódia, my dospělí vzaději. Já měla Natálku u sebe, protože byla jak klíště. :o) Pak přišla moderátorka, která se bavila s dětma, děti jí říkaly básničky. Pak přišel veliký Večerníček a mělo se mu popřát k narozeninám. Takže děti zazpívaly písničku „Já mám koně“. Pak přišel krtek a myška a všichni blahopřáli. Poté, co přišel veliký krtek, který byl teda opravdu až moc veliký, tak se rozbrečel i Tedík a švagrová si ho musela přes děti přetáhnout k sobě.

Celé vystoupení končilo tím, že děti tancovaly na písničku „Jede, jede mašinka“ a mezi nimi tancoval krtek, myška a ostatní postavičky. Jediné, co mi trochu vadilo, byla verze písničky. Zpívalo se totiž klasicky, že „veze samé ožralé“, což mi pro školičkové děti nepřipadá zrovna nejlepší, navíc když vím, že existují i dětské verze – jednu mám i na CD, že mašinka veze například miminka. No, my už jsme se ale pomalu chystali k odchodu, protože Natálka v tom hrozném hluku začala zase plakat. A navíc jsme chtěli dorazit do šatny tak, abychom se pak netlačili s ostatními dětmi.

Natálka pak byla velice vyčerpaná a usnula v kočárku. Tadeášek ale říkal, že krtek byl super. I když teď, když ho dávají večer jako večerníčka, tak prý pokaždé na začátku vzdychá: „ach jo, zase krtek, ach jo“ a když se ho švagrová zeptá, jestli se mu nelíbí, tak prohodí „ne, krtek je super“ a za chvíli „ach jo, zase krtek, ach jo“.

Napsal/a: Arabart