O víkendu u nás proběhla krásná akce, možná někteří zaslechli aspoň název – Slavnosti vína a otevřených památek. Možná jsem měla spíš informovat dopředu, ale dovolte mi aspoň krátké ohlédnutí…Letos byl 4. ročník, ale tahle akce se vlastně vyvíjela postupně několik roků. Začalo to před léty jen otevřenými památkami a postupem času se dospělo až k současné podobě slavností. Letos byly výjimečné tím, že pořadatelé se rozhodli učinit pokus o zapsání do České knihy rekordů. Ptáte se, v jaké disciplíně? V největším počtu krojovaných účastníků průvodu. A povedlo se. Průvodu se zúčastnilo 1352 krojovaných (ty 2 jsme asi byly já s malou 🙂 )
Hostitelem slavností je Uherské Hradiště. Probíhají dva dny, které jsou opravdu nabité různými akcemi, od tradičního jarmarku až po vystoupení historických šermířských skupin.
Po skončení průvodu proběhlo na náměstí představení folklórních souborů a odpoledne ve Smetanových sadech hlavní pořad „Pijme chlapci, pijme víno“. Celý víkend byly otevřené i vinné sklepy v Mařaticích, večer zde proběhly besedy u cimbálu, v každém sklepě některá z cimbálovek…nádhera.
V neděli slavnosti pokračovaly v podobném duchu, mě například zaujala doprovodná akce „přehlídka dětských svátečních slováckých krojů“, jiný zase ocenil výstavu vín.
Prostě pro folkloristy ty pravé žně. Už v srpnu začaly dožínky, někdy už i hody. A až do „Kače“, tedy do 24. listopadu, každý víkend nějaké ty hody budou. Někdy se podaří a jsou zároveň i ve dvou, třech dědinách.
V naší rodině se kroj vždy ctil, a proto když jsem zaslechla, že v průvodu půjde o rekord, tak jsem neváhala ani chvilku. Malá měla kroj už nachystaný, a nakonec jsem se oblékla i já. Bylo to krásné, tolik lidí a krojů, a hlavně různých krojů. Tady v okolí jsou kroje velmi různorodé a traduje se, že v dřívějších dobách se mladíci při výběru své ženy orientovali i podle kroje – měli tak jistotu, že daná dívka je z jiné vesnice a nemůžou být příbuzní – no není to úžasné? Dodnes se odlišnosti zachovávají a zasvěcený člověk podle doplňků a úvazu šátku opravdu pozná, o kterou dědinu jde. Ale to by bylo na další velmi dlouhý článek.
Byl to krásný zážitek, malá vydržela úplně fantasticky celý průvod, byla středem pozornosti, což bylo něco na ni. Výskala, mávala snad každému – bude mít na památku krásné fotky i video. Jen ten kočárek jsme zapomněli napentlit:o)
Podobnou slavnost, jakou jsou ty naše Slavnosti vína, jsem zažila před lety v Prachaticích, kde probíhají každoročně Slavnosti Zlaté stezky.
A jak to chodí u vás? Dodržujete tradice, kroje, slavnosti?