Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Plazení
Zdravím,mám 9ti měsíčního syna, který je hodně živý a čiperný, plazí se, staví se na nohy a pokouší se o první krůčky, ale vynechal lezení a sezení. Navíc se při plazení odráží pouze pravou nohou a levou rukou. Naše mudr. moc neřeší co dítě umí nebo ne, vždycky nás chválí, jak je kluk šikovnej a čipernej, ale od té doby co umí držet hlavičku a otáčet se sám na bříško a zpátky další vývoj moc neřeší. Prosím o radu, jestli to lezení a sezení mám nějak řešit, případně i změnit mudr. Díky.
Petra
Ahojky,synovi bude deset měsíců a stím lezením to má úplně stejně,odráží se jen pravou nožkou a levou jen táhne za sebou,dnes nás doktorka poslala na rehabilitaci aby neměl zničený záda.Myslím že by to vaše doktorka řešit měla,ale snad to bude dobrý.Držím pěsti at je vše o.k…mějte se kráně..
Martina
Petro, můj syn, ač byl hlídaný, tak taky nelezl předpisově podle toho, jak měl…. On zase docela křivil nožičky směrem ven… Prostě si našel takový styl, byl to jeho zlozvyk… Snažili jsme se to „zacvičit“, ale nepomohlo to.. Důležité bylo, že to období přešel do správného stoje, např…
A s tím sezením, můj syn (ač jsem ho neposazovala), tak si sednul sám docela brzo, bylo to v době, kdy se plazil, uměl se sám dostat na čtyři, ale po čtyřech ještě nechodil, jenom se houpal… Normálně si děti sednou ze čtyřech „přes bok“ – prostě jakoby do boku (lepší je ale, pokud si sednou až ze stoje, jak psala Lussy – je to lepší právě kvůli páteře…), můj syn si sedal dlouho tak, že se z břicha ttak dlouho posunoval rukama, až byl na čtyřech a tak dlouho se posunoval zase rukama, až si sedl přes zadek… Taky to bylo „netypické“, ale prostě přišel si na to tak sám, nikdo mu to neukázal… A to je důležitější než to, v kolika měsících to dělá….
A k lékařům… to si taky nevybereš..Jsou lékaři, kteří „plaší“ a kvůli blbostem honí děti po doktorech – zbytečně.. a jsou taky takoví, pro které je „všechno v normě“, i když už je to na pováženou….
Prostě je to tak, otázka je, co je lepší…..
Prostě jestli se Ti něco nepozdává, tak se zmiň a uvidíš, co an to doktorka…
Holky díky moc za povzbuzení. Musím se k vám přidat s těma chodítka apod., dítě nepostavuju, neposazuju (jenom občas sobě do klína, kde napůl leží), neučím ho jak nahoru a jak chodit, o chodítkách a hopsadlech nemůžu ani slyšet. Já prý chodila sama v deseti měsících a mám tak akorát skoliozu jak brno – nosila jsem korzet a jelikož se na to přišlo pozdě, tak se mi to až tak úplně nesrovnolo – mám to na dvou místech páteře, takže skutečně nic moc. Naštěstí mi okolí do ničeho nekecá, protože mě zná, že si do ničeho kecat nenechám. A když mi třeba máma nebo tchýně řekne „já to dělala tak a tak“ – to hlavně teda s jídlem apod. tak jim odpovím jenže to bylo před třiceti lety a je vymalováno. Chodíme tady do rodin.centra a maminy starších dětí mě naopak uklidňujou, že jejich dítka taky nelezly a neseděly a tak a teď je všechno v pohodě. Až půjdem do poradny k mudr., tak jí to malýho lezení musím vnutit, když se sama neptá co umí a co ne, min. jsem na to zapomněla, protože ten raubíř tam systematicky demoluje všechno co má v dosahu a já mám plný ruce práce ho udržet, aby nespadl a nelezl ze stolku pro mimča na psací stůl k mudr a nešahal po nůžkách a po všem co tam je. Doktorka se tomu sice směje a říká, jak je šikovnej a čilej a silnej, ale aby řešila taky co umí, to ne. Je pravda, že jedný známý říkala dětská mudr., že je hlavní, že je dítko zvídavý, zajímá se o okolí a nějak se pohybuje, je jedno jak, že všechno časem přijde samo. Ale to se mi taky nezdá úplně v pořádku.
Petra
Já jenom, že tohleto je téma, na které se vždycky nakonec „nechám vyprovokovat“… 🙁
Jinak ještě, Petro… Prostě to, co popisuješ, nemusí opravdu nic znamenat, prostě si to synek sám prožije, jak chce (obzvláště, pokud si na všechno tohleto opravdu přišel sám bez toho, aniž by ho někdo postavoval, enbo vodil za ruce…), ale na druhou stranu může to být i náznak nějakého „nerovnoměrného“ vývoje. (třeba to nesouměrné plazení)….
Takže zhrnula bych to tak, že pokud se Tobě jako mámě něco nepozdává, tak se prostě nechej poslat na rehabilitace, tam ho zkontrolují a uvidíš. Buďto se bude vše jevit jako v pořádku, nebudeš tam dále chodit…. nebo prostě se něco nebude pozdávat a rehabilitační tě naučí, jak dítko motivovat, aby věci dělalo třeba lépe…. Jsou to mnohdy jednoduché cviky, že si člověk i řekne, že „ho to samotného nenapadlo“… Taky se může stát, že to rehabilitační vyhodnotí již jako „nutné“ pro cvičení „vojtovy metody“… Prostě uvidíš, pokud máš pochybnosti, nechej dítko prohlídnout a uleví se Ti…
Těžko radit přes internet. Navíc já nejsem odborník, jenom „mamina,která si tím prošla“….
A některé rady na internetu mohou znít „odborně“, ale nemusí být správné, tkaže nelze z takovýchto rad na nic usuzovat….
Lussy, já si taky prošla nepochopením od okolí a dost jsem se nabrečela…. ale je to za mnou….
Rodina mi malého při každé návštěvě chtěla dávat do hopsadla a do chodítka, já pořád odmítala, připadala jsem si hrozně….. Zakazovala jsem jim ho postavovat a vodit ho za ruce, bylo kolem toho nepochopení, až hrůza…. Bylo to pro mně hrozné období, ale přešlo to…. Moc se divili, že jim ho nechci nechat na hlídání třeba naodpoledne, ale já jsem věděla, že by mi ho „nutili“ chodit, sedět a cpali by ho čokoládou, a vším možným….
Můj syn začal chodit ve 14 měsících, podle mně paráda, podle okolí to bylo pozdě, protože jejich děti v 9měsících, že….. 🙁 Dokonce jsem slyšela i takové řeči, že si už mysleli, že chodit nikdy nebude…. 🙁
Můj syn chodil kolem nábytku, najednou se sám pustil a během dvou dnů si chodil po bytě…. Sám….
A mezi náma, mi je smutno, jak vidím malinkaté děti (odhaduju ani ne rok), jak s nima rodiče chodí po parku za ruky.., jak vidím, jak ty děti se sotva drží na nožičkách, nemají rovnováhu ani jistotu, chodí po špičkách…. je to prostě jasné, že dítko by si samo ani nestouplo, ale maminy je prostě „nutí“, asi aby byly okolím pochváleny, jak mají šikovné dítko….
Totéž o sezení v kočárkách, prostě půlroční dítko ve sporťáku v sedu, obložené dekou, aby nespadlo….z toho se mi chce „brečet“….
TeD´o velikonocích rodina švagrové narvala 3,5 měsíční dcerku do hopsadla a všichni obdivovali, jak se krásně odráží nožičkama… Jasně, to je reflex, když má zem pod nohama, nemá to NIC společného s tím, že má náznaky chůze, jak si všichni mysleli a jak jí hned chválili.. Já jenom pěnila, protože všichni ví, co si o tom myslím, jak jsme se kvůli tomu dohadovali s mým synem…. A my z toho bylo smutno….
Ctiradko,
100 % se pod tebe podepisuju. Ale když někde řeknu,že je malé 10 měsíců a nesedí,tak na nás koukají jak na mentálně postižené a každý se ptá co s TÍM budu dělat. A že malou nepostavuju,neposazuju atd. tak vypadám jak matka z Marsu. Bohužel. Když někomu vyprávím to cos napsala výše,valí oči a řeknou něco v tom smyslu,že děti přece posazuje každý,jak jinak by se naučili a vodit za ruce se taky musí,jinak by přece nešly. No někdy jsem z toho DOST otrávená,taka jsem ráda,že jsem se tu potkala se stejnou krevní skupinou jako jsi ty.
Lézt po kolenou jsem myslela po čtyřech, nejako po kolenou a držet se rukama…
POkud s ním nechodíš za ruce a nepostavuješ ho…je dobře, že to dělá sám…
Jenom ještě k tomu chytání při pádech…. Samozřejmě, že každá maminka hlídá dítko, aby nespadlo.. Ale mě bylo vysvětleno, že i pády si dítko musí prožít, protože si tak zapamatuje, co udělalo špatně a příště se z toho poučí… Mě bylo doporučeno hlídat, ale pokud pád nevypadá nebezpečně, tak nechytat, protože když se pořád chytá, dítko potom nespoléhá na sebe, ale na maminku….
takže podle situace, samozřejmě pokud hrozí ošklivá rána do hlavy třeba na dlažbě, taky jsem chytala, ale pokud se prostě jenom někde vybulí, tak ho enchat spadnout….
Jak mi říkala doktorka, takové ty pády ze stoje jsou „přirozené“ pády, dorší jsou pády z něčeho, jako ze židle, z postele apod…. takové ty pády v době, když se dítko učí chodit si opravdu prožít musí…..
Díky za rady, staví se sám, vyleze po nábytku, po hracím stolečku, po mamince.. na nohy sám a pak se sám pokouší posunout se o kus jinam. Jediný v čem mu asistuju je, že ho chytám když padá, aby ho to moc nebolelo (ne vždy se podaří :-)). On podle mě po kolenou lézt umí, ale asi se mu nechce. Když má ruce třeba na mojí noze nebo něčem podobně zajímavým, tak k tomu po kolenou doleze, ale ruce se nehýbou, těma se právě opírá o onu zajímavou věc.
Petra
Petro, v sezení bych problém neviděla žádný, spousta dítek si sedne až ze stoje…..
Trochu bych se snažila ho namotivovat k tomu lezení po čtyřech, protože to je pro dítko důležité období, aby si posílilo zádové a jiné svaly, tohleto ve stoje neposílí (alespoň tak to vysvětlovali na rehabilitacích mně…).
U plazení by se měl asi odrážet oběma rukama a nohama – to bych asi nechala na posouzení odborníka – neurologa, případně fyzioterapeuta….
Píšeš, že se pokouší o první krůčky – staví se SÁM a krůčky dělá SÁM BEZ DRŽENÍ?????
protože pokud tohleto dělá sám (nikdo mu to neukázal, nikdo ho nedrží, prostě syn se sám postaví a třeba kolem stolu nebo nábytku jde, tak to není špatné, v tom by problém nebyl…. NEjvětší problém je, když to dělá,protože ho tak někdo drží… TO JE ŠPATNĚ!!!!!!!
Pokud dospělý dítko staví na nohy (drží ho), chodí s ním za ruce….tak dospělý dítku sám ukazuje něco, na co dítko není ve vývoji ještě připraveno a sám ten dospělý způspobí, že dítko určité fáze vývoje přeskočí. Maminky pak mají radost, jak mají šikovné děti, ale ve skutečnosti tím dítku můžou „ublížit“, protože dítko staví do pozic, an které ještě není připraveno jeho tělo (kostra, svaly…..konkrétně záda, nebo nožičky – šlapky..třeba…).
Dítko se nemá postavovat, ani s ním chodit za ruce…
Správně si dítko jednou SAMO stoupne, nejdříve jenom stojí a drží se, potom se houpe na nožičkách (posiluje svaly na nožičkách zespod), potom chodí kolem nábytku (chůze do boku je VELMI důležitá pro posílení šikmých svalů na noze, ty jinak neposílí – pokud dítko hned vezmeme za ruce a chodíme s ním dopředu, toto důležité chození taky vynecháme…) a až potom s dítko SAMO pustí do prostoru… Trvá to déle, než když ho rodič vodí za ruku, ale každé dítko na to jednou přijde….
V žádném případě nepoužívej chodítka a hopsadla – dítku se tím překakuje přirozený vývoj, děti křiví nožky, chodí potom po špičkách, můžeš mu „zadělat“ na skoliózu páteře…
Pokud se Ti něco nezdá, osobně bych doporučila návštěvu rehabilitace – odborník posoudí a uvidíš…
Jsem si vědoma, že tím, co jsem teď napsala zase naštvu soustu maminek, takovéto diskuze tady nejsou poprvé a je to klasické téma – jestli dítko dávat do chodítka, jestli s ním chodit za ruky, kdy ho posazovat….. Dlouho jsem nereagovala, protože jsem se do toho nechtěla pouštět,ale řekla jsem si, že Ti to třeba pomůže víc, než rady, že někdo měl děti od půl roku v chodítku…
Já se synem chodila na rehabilitace od asi půl roku do doby, než začal chodit a tak mi to bylo dobře vysvětleno odborníkem. Na rehabilitacích Ti můžou ukázat, jak dítko správně motivovat, aby se třeba naučilo lozit, ale aby mu tím nepřeskakovala vývoj tím, že ho prostě postavíš….
Navíc ne každé dítko je podle tabulek a i to, že nějakou část vývoje přeskočí se stát může, nemusí to nic špatného znamenat….ale je dobré vědět, jak mu třeba pomoct a na co dávat pozor….
Holky díky moc za povzbuzení a vaše zkušenosti. Zkoušela jsem hledat na netu informace a všechny byly spíš zneklidňující, takže s tím končím a budeme čekat, jak se to vyvine.
Petra