Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pomoc,někdo mi vyměnil dítě....
Tak dnes,15.10. jsem měla druhý termín porodu. Mám pocit,že už asi bouchnu. V přeneseném slova smyslu i ve skutečnosti. Mám doma téměř rok a půl starou dcerku. Předesílám, vždy to byla hodná holčička, nikdy zbytečně nezlobila, neplakala, pokud neměla důvod. Teď, když se mnou mávají hormony, a to fakt ukrutně, mám pocit, že mi to dítě někdo vyměnil. Jeden záchvat vzteku střídá druhý. Teď je čtvrt na devět večer, jindy touhle dobou si klidně brouká v postýlce a do půl hodinky je “tuhá“. Bez žádného “nechávání se vybrečet“, bez zbytečných obstrukcí, vždy jen pusinku, pobroukat a hají. Teď má ukrutný záchvat, doslova řve jako tur. Nic jí nebolí, nic jí neschází. Je mi z toho doslova fyzicky špatně, zvedá se mi žaludek, chce se mi křičet a nenávidím všechno a všechny.(Zcela bezdůvodně. Po skušenostech po prvním porodu vím, že za TOHLE můžou hormony.) Jsem unavená, připadám si neschopná, už se nemůžu dočkat, až budu mít porod za sebou a zároveň se hrozně bojím. Jsem naštvaná na sebe, za to, že mě takovéhle myšlenky vůbec napadají. Přes den se zdržuji ve městě u mamči, pomáhá mi s malou (když tam jsme tak vůbec nezlobí a je hodná) a stejně mám večer pocit, že jsem celý den skládala uhlí. Už jsem se na malou párkrát utrhla (to nikdy nedělám, nikdy to nebylo zapotřebí), povedlo se mi ji rozplakat a vzápětí rozplakat i sebe, jsem podrážděná, reaguji přehnaně, myšlenky mě napadají jen ty nejčernější. Manžel se mnou má svatou trpělivost, ale myslím,že už ho to taky pěkně zmáhá. Navíc, naši malou posledních pár dnů zlobí zuby, takže je v noci vzhůru třeba od jedné do tří. Horečky, průjem, nepláče, nebolí ji to, prostě – jenom nespí. Přes den je na ní vidět, že je moc unavená, ale vydrží spát max. půl hodinky za celý den. Ještě min. týden spala každý den dvě hodinky dopoledne a pak krásně usínala večer. Bez pláče, bez vzteku. Ona to snad cítí, že máma nefunguje na 100%. Jsem totálně KO a vůbec nevím, jak to všechno zvládnu. I když, teď jsem si postěžovala a je mi zase o trošku lépe. Je mi té malé líto, není na “takovouhle“ mámu vůbec zvyklá…. Omlouvám se, že jsem tu jako “anonymní“, nejde mi to se přihlásit. Mějte se moc hezky a držte palce ((-: Bramborka.
Bramborko, držím pěsti.
A chci tě uklidnit, po půl roce, kdy jsem se cítila jako štvanec, je to lepší. Děti si spolu konečně začínají hrát a nemusím mít obavy, že Kubík Kačce něco provede.
Katko:-) hezky jsi Bramborce poradila:-))) Jestli to,že má 2 děti brzy po sobě u Tvé kamarádky odnáší manžel-tak jim asi moc dobře nefunguje jejich vztah. Moc nechápu ten výraz odnáší manžel-manžel by měl být taky otcem a o děti se starat spolu se svou ženou a ne něco ,,odnášet“. :-))) K
Bramborkooooo tak coooooo? :-))) K
Majulko, já jsem to raději ani nekomentovala.
No co, někdo má děti rychle za sebou, někdo má větší odstup… každému jak to vyhovuje – je to čistě věc maminky a tatínka. :))
No Bramborko vůbec ti teda nezávidím-to jsem ti pomohla co?:-) Mám taky skoro tak starého syna a nedovedu si představit mít teď miminko. Mám ještě dva, ti jsou mnohem starší a občas mívám úplně stejné stavy jako ty. Třeba zrovna dneska. Oni jsou ty malé děti strašně vnímavé. Dokážou vycítit každou nervozitu a jsou z toho taky nervozní. A samozřejmě se nemůžeš dceři věnovat tak jak byla zvyklá. Ale to bude ještě horší, tak si myslím, že si postupně zvykne.
Byla tady jedna reakce, proč to máte tak brzy za sebou. To mě příjde tak trochu zcestné. Prostě to tak máte a teď si s tím musíte poradit. Samozřejmě je lepší, když je ten odstup trochu větší, ale asi máte pro to své důvody. Je dobře že máš lidi, kteří ti pomohou. Budeš je ještě moc potřebovat. Možná ještě víc, až se to malé narodí, to bude teprve mela. Tak držím palečky a pevné nervy.
Možná že v tuto chvíli už je přírustek na světě.
Doufám :))
Tak mám takové tušení, že se tu každou chvíli objeví zpráva o dalším miminku 😉 – teda pokud na nás v návalu péče o ně Bramborka nezapomene ;-))
Nedá mi to se zeptat a proč tak brzo po sobě.Vždyť je to ještě mimino .Tak se nediv .Možna kdyby jsi počkala rok nemusela jsi tohle řešit.Mám kamarádku která má děti po roce a je z toho na mašli.A dost to odnáší manžel.Tak snad ty to zvládneš líp.Držím ti palce aby jsi to zvládla se stejně věnovat dvou miminkům.Vím že je to nadnesené,ale myslím si že je holčička ve věku kdy potřebuje hodně pozornosti.Katka
Bramborko, vydrž 🙂 Zrovna nedávno jsem na Tebe myslela, jestli jsi ještě celá…
Malá to vycítí, že nejsi fit, ale neboj, až se malé narodí, bude to zase Tvoje sluníčko!!!
A hormony nech “mlátit“, já to na sobě také pozoruji a to mi schází 10-11týdnů do porodu, někdy si říkám, že už bych to chtěla mít za sebou.
Moc na Tebe myslím a držím palečky, ať porod přijde co nejdřív a je bezproblémový, miminko je zdravé a dceruška opět usměvavá:-)
Bramborko, nemám sice stejnou zkušenost, protože mám zatím jen 3letou cácorku, ale aspoň na tebe myslím a moc Ti přeji, aby to vše bylo už za tebou (neležíš už na sále? :o)) Krásné datum by bylo toho 18.10 :o)
Neboj, bude líp :o))) Držím pěstičky!!!
Bramborko, vydrž! Už to máš fakt za pár. Tipla bych to na 18.10., co? A hodina? Tak 18:15hod. Vyhovuje? 🙂