Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Moje první praxe
Holky mám ještě dojmy “teplé“ a tak se s vámi musim o ně podělit! Jak někteří asi víte, dělám dálkově zdrávku, a od třeťáku jsme začli chodit i na praxi. Dneska jsem byla poprvé v nemocnici. Rozdělili nás do skupin, ale já byla zrovna sama, protože ostatní holky nepřišly a tak jsem šla sama na oddělení neurologie. Ptala se mě mistrová, jestli nechci jít někam, kde nás je víc, ale řekla jsem, že to zkusim sama a příště se uvidí. No šla jsem tam s dost velkými obavami protože jsem ve zdravo. nikdy nedělala a nikdy jsem nic takového nezažila… Měřila jsem tlaky nejdříve a už jsem se málem rozbrečela… Jedna babička mě chytla za ruku… Připadalo mi to takové no jako že chtěji soucit to ne, pohlazení a tak no byla jsem dost naměkko. Po vizitě jsem pomáhala oblíkat, připravila papíry při příjem a šla se sestřičkou, která zaváděla kapačky a mě nabídla, ať si to jdu zkusit taky! No koukala jsem jako puk ale naučit se to musim. Udělala jsem dvě a byla jsem na sebe hrdá, že už něco trošku umim… Byla jsem tam na tři hodiny, ale zažila jsem takové věci, o kterým se mi ani nezdálo. Připadám si jako začínající studentka, ale mám takvou radost!
Pavli, jen tak dál, jsi vážně dobrá…. no, skoro bych řekla, že to není ani tak povolání jako spíš poslání – zdravotní sestřičky moc obdivuji a bohužel je jejich práce nedoceněná.
No, moje ségra, když studovala medinu, tak trénovala na členech své rodiny. S tátou si dávali injekce (do hýždě).
Pak nám táta domluvil vyšetření krve na krevní skupinu, ale s tím, že odběr si musíme zařídit sami. A tak ségra jednou prostě odebrala krev mě (škrtidlo jsem si držela sama). Pak že si odebere krev sobě a škrtidlo jí podrží brácha (já jsem lehce omdlévací). Brácha nakonec odmítnul, tak mě ségra propleskla a škrtidlo jsem jí držela já.
Já dlouho nevěděla, kterým směrem se studijně vydám. Ale co jsem věděla, bylo, že na medinu rozhodně nepůjdu – zažila jsem ségřina studia…
Tebe, Mimkys obdivuji, a gratuluji Ti.
;o)
Moje virtuální kamarádky díky budu se snažit. Jinak Justi dělám ji v Mostě na severu čech.
Mimkys, to je moc pěkná zprávička :o) obdivuju každého, kdo pracuje ve zdravotnictví, mně, kdyby sestřička nabídla ať zkusím zavést kapačku, hledala by mě nejspíš na zemi :o))))) Ale přesto mě ve skrytu duše láká zdravotnictví, je to pěkné povolání, být sestřičkou, držím palečky :o)))
Mymkis to je krásné:-) je v pořádku ,že máš obavy aspoň je z Tvého vyprávění cítit,že to bereš vážně a myslím,že budeš dobrá sestra:-) Nezapomeň na srdíčko..všichni jsme lidi. K
Jéje, Mimkys, jak ti závidím, to je můj sen stát se jednou zdravotní sestřičkou….Bohužel nějak pořád nemůžu nic dálkově poblíž sehnat, chtěla bych VOŠ, už jsem se tě možná kdysi ptala, ty děláš tu školu někde v čechách nebo na moravě? Je to moc hezké povolání, i když rozhodně těžké, kolikrát hlavně psychicky a určitě nedoceněné. Známá dělá na JIP neurochirurgie, a když kolikrát vykládá…..
Jen tak dál, zdravotníků je všude potřeba … hlavně, když zůstaneš u oboru, já odbočila po studiu zdravky na jiný obor.
Holky mám ještě dojmy “teplé“ a tak se s vámi musim o ně podělit! Jak někteří asi víte, dělám dálkově zdrávku, a od třeťáku jsme začli chodit i na praxi. Dneska jsem byla poprvé v nemocnici. Rozdělili nás do skupin, ale já byla zrovna sama, protože ostatní holky nepřišly a tak jsem šla sama na oddělení neurologie. Ptala se mě mistrová, jestli nechci jít někam, kde nás je víc, ale řekla jsem, že to zkusim sama a příště se uvidí. No šla jsem tam s dost velkými obavami protože jsem ve zdravo. nikdy nedělala a nikdy jsem nic takového nezažila… Měřila jsem tlaky nejdříve a už jsem se málem rozbrečela… Jedna babička mě chytla za ruku… Připadalo mi to takové no jako že chtěji soucit to ne, pohlazení a tak no byla jsem dost naměkko. Po vizitě jsem pomáhala oblíkat, připravila papíry při příjem a šla se sestřičkou, která zaváděla kapačky a mě nabídla, ať si to jdu zkusit taky! No koukala jsem jako puk ale naučit se to musim. Udělala jsem dvě a byla jsem na sebe hrdá, že už něco trošku umim… Byla jsem tam na tři hodiny, ale zažila jsem takové věci, o kterým se mi ani nezdálo. Připadám si jako začínající studentka, ale mám takvou radost!