Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
skromnost?
Takhle mě napadlo založit diskuzi když sem vládala zrovna můj příspěvek do Ježíšek se blíží.
Kupujete svým dětem vše co si umanou nebo je vedete ke skromnosti?Myslím tím,jestliže i když máte peníze na vše koupíte opravdu co si dítě vymyslí nebo koukáte i na to jak se chovalo celý rok,jak prospívalo,jestli bylo hodné atd. ?U malých dětí to třeba nejde tovím,ale u větších už ano.A myslíte si že je dobré dítě zahrnout velkou spoustou dárků co si přálo nebo jim pořídit jen to po čem opravdu touží?Jak to posuzujete vy?Nejde tu jen o peníze ale o to jak dítě vychovávat. V duchu skromnosti – což je v dnešní době velice těžké nebo v duchu zbytečné rozhazovačnosti?Určitě to každá rodina bere jinak a právě to mě velice zajímá.
Mně se taky líbí ta myšlenka dvou tří dárků a protože malý z toho ještě nemá rozum, tak od nás dostal povlečení, botičky a knížku. Jenže jsme slavili u skorotchýně společně s rodinou partnerovy sestry, a to skutečně stromeček nešlo vidět. Kubík dostal všechno možné, takže nakonec jsem mu to dávala postupně. A jeho šestiletá sestřenice byla doslova zavalena, fakt mi přišlo, že si to všechno vůbec nemůže užít. No ale jasně že byla nadšená, kolik toho dostala.
Takže letos se snažím prosadit Vánoce u našich nebo sami.
jééé tak to si výskám:-) u nás funguje od tchánů peníze za které já nakoupím dárky:-) a od našich věci po domluvě + nějaká maličkost z vlastní iniciativy mojí mamky:-) ta si to překvápko odpustit neumí:-)))) ale většinou je knížka nebo něco výchovného:-) ona totiž pečlivě sleduje a vnímá jak a kam malého vedu:-) K
Tak to ti, frančice, závidím, u nás s tím naopak babičky nesouhlasily vůbec (ani moje mamka, nechce ani slyšet 🙁 ), a rozmluvy na to téma nějak nejdou vést… oni nechápou, proč já nechápu… No, a já pořád nechápu… tak už o tom nemluvíme, a já pokaždé musím nějak zkousnout hromádky made in China…
Naše děti také nemají vše nač si ukáží, či vzpomenou. K narozeninám a k svátku dostávají pouze maličkosti – malá dort s panenkou a syn třeba CD) a návštěvu kina či pizzérie. Raději jedeme na prodloužený víkend na Šumavu. V hotelu je bazén a po takové delší procházce je k nezaplacení a v restauraci si děti mohou vybrat k jídlu co chtějí.
Vánoce řešíme od jejich narození tak, že s manželem nakoupíme dárky a potom rozděluji, co dostanou doma a co u babiček. Tak mám přehled a nedostávají zbytečné věci nebo “krámy“. Babičky s tím ochotně souhlasily, protože tím jim ubyla starost. Maximálně jim řeknu, co mají koupit. Ale většinou to kupuji já. Nejsem zastáncem toho, aby vánoční stromek nebyl přes množství dárků ani vidět. Štve mě, že chytáky na Vánoce už řeší v rádiu a letácích koncem srpna.
Tak toto je věc, o které taky docela přemýšlím. Poslední dobou mě totiž začíná štvát, že Magdalenka má fakt snad všechno – i několikrát a spoustu zbytečností. Já se snažím vybírat tak nějak rozumně, ale od tchýně a její rodiny vždy dostanem takových krámů… Skoro vždycky něco přiveze a to nemluvím o Vánocích.To je snad 20 dárků, ale fakt samé blbiny.
Jsem ve stavu, kdy jsem ráda, když se něco rozbije, že to můžu vyhodit. I když to taky není ten přístup, který je podle mě správný…
Jenže nevím, co s tím. Jinak je tchýně docela fajn, ale když jsem tak zlehka nadhodila, ať toho nekupují tolik, tak to nějak nezapůsobilo.
Přemýšlím, žýe bych letos řekla, ať koupí maximálně třeba tři dárky. Myslím ale že to nepochopí.
Jinak Magdalenka taky nějak na reklamu nedá – taky jí moc nevidí. Ona sama ani náročná není, tak mám ještě o to víc dojem, že ji kazíme a vychováváme ji k tomu aby byla.
když teď dostává tolik dárků, tak je pak později už bude asi očekávat taky. Nevím.
Už mi ani nejde tolik o tu skromnost ale o rozmnou míru. Vždyť ty děcka už z toho pak ani nemají tu radost.
Jinak já jí klidně řeknu ne, když něco chce. Chodíme se někdy do hračkářství jen dívat, nemusí vždy nutně něco mít, ale mám pocit, že je to takové marné.
Virenko a Ty jsi už zkoušela v tomto nějak na příbuzenstvo zapůsobit?
Peťko,moji kluci mají radost i z oblečení,obzvlášť ten starší,to je manekýn.Ale i Ája už sleduje jestli se mu to “hodí“ co má na sobě,je to sranda.Takže když dostanou prďácké džíny nebo triko mají větší radost než z dvacátého autíčka se kterým už si stejně nehrajou:-)))
Mámo22 nic se nemá přehánět-Vánoce jsou od toho aby byly dárky:-) tam bych neřešila chování..ale stačí 2-3dárky-dítě si jich víc váží a nebaví se jen hodinovým rozbalování aby pak ještě ve výsledku na rodiče udělalo dlouhý obličej,že to stejně není všechno co chtělo:-)))
za vysvědčení podle zásluh:-)) s přihlédnutím k snaze:-)
a k narozeninám u nás se klidně to kolo dalo 3měsíce dopředu a hotovka:-)
letos mám docela jasno..bude další díl encyklopedie s Medvídkem Pů:-)
nějaká knížka pohádky-konečně se rozčítáme a zvládnem i nové příběhy:-)
možná něco s Bořou nebo nějaké lego:-) to až podle situace před Vánoci:-))) co bude v kurzu
pak vím,že malý touží po skateboardu a kolobrndě-ale na je ještě prcek.takže to počká:-)
a jinak kuci..nerozčilujte s Vánoci v září!!!!!!!!kakra:-))))))))))))) ještě je čas nééééééééééé? K
Přidávám se, že v množství dárků Vánoce nejsou.
Syn je ještě malý, takže z toho, kolik těch dárků tam bude, nemá moc rozum. Uvidíme letos. Také si myslím, že pár dárků stačí. Čím jsem starší, tím víc řeším, aby dárek opravdu udělal radost, aby ho ten člověk jen někam nepostavil…. a je to pěkně těžké…
Tak já se k boji za tradiční Vánoce přidávám všemi deseti. Miluju koledy, svíčky, výzdobu. A taky zapalování svíček na adventním věnci. Naše holky dostaly už před lety keramický vláček, čtyři vagónky, svícínky. Ten vždycky na začátku adventu stavíme na okno a zapalujeme každý večer svíčičky. A taky už u nás patří k tradici společné pečení cukroví. Vždycky tomu věnujeme jeden předvánoční víkend, sejdeme se u babičky se sestrou, já naše děti a společně pečeme a zdobíme. Já si ani nedovedu představit, že peču sama. S dětma pečeme doma perníčky a vánočky. A taky celé roky sledujeme adventní koncerty a pamatuju si, jak mě dojalo, když holky byly ještě malé, tak 5 a 7 let, a samy od sebe se rozhodly poslat peníze. Bylo to tehdy pro nějaký ústav pro mentálně postižené, budu si to pamatovat asi napořád. A to kupování dárků k tomu taky v přiměřeném množství patří a zase se těším, že svým blízkým udělám radost. To jsem se rozepsala, asi za to může to dnešní dušičkové počasí, vypadá to, jako by Vánoce měly být už za pár.
Nevím, ale mně přijde normální, když dítě sní o jedné věci nějakou dobu a pak jeho zájem opadne a má zase jiný sen. Děti se vyvíjí hrozně rychle a i jejich potřeby jsou urychlené. Takže nechat dítě snít o jedné věci i dva roky mi přijde špatně. Po takové době už opravdu může dojít k poklesu zájmu. Samozřejmě jsou věci o kterých si může jen snít a nedostane je nikdy, to je v pořádku.
Je to také věc hodně individuální.