Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Opět a stále uklízení hraček
Brmbulko, prosím, radu: Bordel v bytě – šťastné dítě. – už mi nepiš :-).
Takže k věci. Jsme fakticky bezradná, jak přimět, alespoň trochu tu svou ratolest uklízet. Rada Brmbulky sice vynikající, dítě bylo opravdu šťastné, ale když má přijet návštěva (z nedostatku místa musí spát dětském pokoji), tak já to pak několik dní uklízím, zuřím a skrze zuby cedím výše uvedené moudro a pak ve mě stejně bouchnou saze a s chutí bych to nacpala do popelnice i s Verunkou :-).
Co už jsme zkoušeli:
1.Uklízecího skřítka a následně zabavené hračky – efekt jen momentální, ale druhý den jakoby se nechumelilo.
2.Zákaz TV a sladkého – obojí podobný účinek jako v bodě 1.
3. Musí se zeptat jestli si smí tu a onu hračku, knihu, pastelky vzít – to se příčí mě :-(, sice zatím efekt nejdelší, ale jakmile zlehka povolíme, jsme tam kde jme byli. A když se nechce ptát, vymyslí si imaginární hračky a hraje si dál :-(((.
Už se děsím Vánoc, kdy přibudou další krámy :-(.
Abyste nemyslely, že to má Verča těžké – tak máme krabicový systém (kostky, drobnosti z kinder vajec, “šperky“, nádobíčko,sponky a gumičky…), velká bedna na plyšáky, pár hraček a knihy v policích – netrvám na tom, aby byly na jednom místě, puzzle a jiné hry jsou v šuplíku.
Děvčata, nedejte se. Musíte být důsledné a ještě jednou důsledné. Tohle jsou zatím jenom začátky, postupem času na ně budete vzpomínat jako na docela klidné období. Vím, o čem mluvím, je mi 50 a vychovali jsme s manželem 3 děti.
Hraček omezený počet, pokud se jde do popelnice, tak se tam musí dojít (i když pytel s hračkami skončí schovaný pod schody). Ani nějaký ten výchovný pohlavek není na škodu, hlavně, když se jedná o zacházení s jídlem. Na to jsem do teď alergická. Žádné fuj, je to hnusné, nedej bože to po sobě házet. To jsem pak trestala a paní Džamila Stehlíková by se mnou určitě nebyla spokojená. Ale dnes pozoruji, že ti naši dospěláci (dcera je sama už maminkou) začínají praktikovat to, co jsme se snažili jim tím vším vštípit. Úcta k jídlu, hračkám, sami k sobě.
Takže přidejte trochu přísnosti, nekřičte, protože to na ně moc nezabírá, u nás to bylo naopak-jak jsem přestala mluvit, tak věděly, že je zle.
Držím všem palce a vězte, že každý rodič si tímhle prošel.
Jarka
Já asi budu vypadat divně, ale naše malá (3 roky), když má v pokojíku bordel, tak jí prostě řeknu úplně v klidu:
„Kočičko ukliď si tady, ať si všechny ty hračky nepošlapeš.“
A ona uklízí, ne teda vždycky, někdy ten tón zvýšit musím,ale stále s touto větou a to už teda hned uklízí, ale většinou to jde v pohodě.
Někdy se mě zeptá: „Mami, pomůžeš mi?“ Já řeknu že ano, ale musí mi poradit, kam jí to mám dávat.
Nechávám jí, aby ona sama tomu vládla a sama si určovala, kde co má být, aby měla dobrý pocit.
Myslím, že kdybych jí pořád dokola říkala, tohle musíš támhle, a toto tady, a pořád na ni tlačila přísným tónem, tak se jí taky nebude chtít.
Jo a ještě, někdy pomůže např věta:
„Kdo to uklidí dřív?, já nebo ty?“
Děti které jsou soutěživé, budou chtít být rychlejší.
Chce to trpělivost, a hlavně velkou fantazii!
Tak ať se vám vede.
Verča
U nás odnášením hraček do popelnice sice začne, ale srdceryvný pláč, následné „zhroucení“ a uklízení se stejně nekoná.
Během úklidu se neustále vymlouvá a vymýšlí kde co : čůrat, najíst, napít, vysmrkat, učesat, vyčistit zoubky,…
Já se děsím až vyroste i Marís, to teprve bude :-(((.
U nás zabírá jak kdy a jak co 🙁
Někdy si uklízí bez řečí, někdy můžu vyhrožovat čím chci a stejně nic. Nejvíc asi pomáhá, když seberu hračky a nesu je do popelnice – to začne Dájík uklízet velice pečlivě…. ale za dva dny je to totéž, binec, hážou po sobě (tedy ti malí, velcí už mi spíš s tím úklidem pomůžou)… proto s napětím sleduji fígle ostatních maminek :)))
jo vici,nemusím tvuj příspevek snad ani komentovat.dnes a denně bordel jak v tanku,devenky po sobe hazi hračky a VŠECHNO vyhazí z krabic ven,do toho šuoliky s oblečenim a občas nejaké to jídlo.
body 1 a 2 jako u tebe-nezabírá
že by se zeptali jestli si to smí vzit to bych brala ale to u mých cacorek proste nehrozí.tak nadavam jak dlaždič a uklizim(i nekolikrát denně)
janna
U nás,když už je toho hodně, tak si musí uklidit nějaké hračky,aby si mohl hrát s něčím dalším-funguje.Večer začínám já uklízet, malý se přidá.Pokud odmítá, je u nás ten skřítek a opravdu věci odnese i na několik dní.Vš pomáhá.Třeba je to dítkem.Navíc,když k nám chodí návštěva,odchází-děti ví, že je čas uklidit hračky.Jsou tak naučení a děláme to tak i na návštěvách my.Funguje to.
Nevím, jak stará je Verča.
Mě se s holkama osvědčuje, že „určitou úroveň“ hračkového chaosu v době hry tolerujeme, pak nastupuje systém – chcete si hrát s něčím dalším, něco jiného musíte uklidit.
Holky si teda zatím hrají v obyváku, do pokojíku chodí víceméně jen spát.
Ale Lu má tendence tahat a hromadit hračky v posteli. S tou to řeším tak, že každý den vybere jednu hračku, kterou já schovám – až se dostaneme na rozumnou míru (nebo na ještě menší počet).
Brmbulko, prosím, radu: Bordel v bytě – šťastné dítě. – už mi nepiš :-).
Takže k věci. Jsme fakticky bezradná, jak přimět, alespoň trochu tu svou ratolest uklízet. Rada Brmbulky sice vynikající, dítě bylo opravdu šťastné, ale když má přijet návštěva (z nedostatku místa musí spát dětském pokoji), tak já to pak několik dní uklízím, zuřím a skrze zuby cedím výše uvedené moudro a pak ve mě stejně bouchnou saze a s chutí bych to nacpala do popelnice i s Verunkou :-).
Co už jsme zkoušeli:
1.Uklízecího skřítka a následně zabavené hračky – efekt jen momentální, ale druhý den jakoby se nechumelilo.
2.Zákaz TV a sladkého – obojí podobný účinek jako v bodě 1.
3. Musí se zeptat jestli si smí tu a onu hračku, knihu, pastelky vzít – to se příčí mě :-(, sice zatím efekt nejdelší, ale jakmile zlehka povolíme, jsme tam kde jme byli. A když se nechce ptát, vymyslí si imaginární hračky a hraje si dál :-(((.
Už se děsím Vánoc, kdy přibudou další krámy :-(.
Abyste nemyslely, že to má Verča těžké – tak máme krabicový systém (kostky, drobnosti z kinder vajec, “šperky“, nádobíčko,sponky a gumičky…), velká bedna na plyšáky, pár hraček a knihy v policích – netrvám na tom, aby byly na jednom místě, puzzle a jiné hry jsou v šuplíku.