Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
trest???
Ahoj mamky,hrozne se trápím a ještě více stydím.Moje 2letá holčička před poledním spaním opravdu zlobila,nepomohlo kárání,domluva prostě nic.Tak jsem jí plácla,ale ona se začala smát.A tady se to stalo..já jí „seřezala“,opravdu hodně.Sice jen po zadku,ale až ho měla uplně čarvený.Selhala jste někdy takto?Je mi hrozně.Ted spinká.Potřebovala jsem to někomu říct.Děkuji…Petra
Petra
Myslím, že se to někdy přihodí každé mamině a každou z nás to pak mrzí. Ta naše zlatíčka si o to prostě přímo říkají.
Já jsem dneska také zmydlila malou, šli jsme z hřiště domů a ona mi začala utíkat, nezastavila se, i když jsem na ni řvala snad desetkrát, už začínala cesta no a malá zakopla, zrovna jelo auto… učitelka tělocviku by na mě byla hrdá s jakou rychlostí jsem doběhla, ale dostala na zadek, řidič na nás troubil přitom mu v cestě jsme nebyly, teprve doma jsem si uvědomila k čemu mohlo dojít… tak jsem si pořvala, malá za mnou chodila, že mě miluje, že už bude hodná…
Moc děkuji za podporu,jsem ráda že v tom nejsem sama!Ikdyž se fakt stydím je mi líp.Díky Petra
Petra
Víte co je zvláštní, holky? Že mně samotné to na okolních maminkách vadí, když třeba řvou na prcky za úplnou prkotinu. Celkem se mi to hnusí, jsou někdy hysterické za každou maličkost, který by nestála za řeč, jenže pak si okamžitě uvědomím, že jsou s tím dítětem celý den a vím, co to dokáže udělat se mnou, ten stereotyp a k tomu samota a trápení, to pak rupnou nervy úplně z blbosti. Takže nikoho neodsuzuji….
nessy kurňa -jakobych to psala já:-) mám úplně stejný zážitek-hrozné nervy.
Mě se to bohužel taky někdy stane,bouchnu a seřežu ho a pak je mi to líto:-( Jednou jsem mu fakt hodně naplácala na zadek a líto mi to nebylo.Ujel mi na motorce(odrážedle) do silnice a k tý silnici ujel fakt velkou dálku,já za ním běžela,křičela na něj ať zastaví,myslím,že se i ohlédl a jel dál.Zastavil v prostředku silnice a zrovna jelo auto.Naštěstí to byla sídlištní silnice a paní včas zareagovala.Přitom,měl období,že mi na motorce ujížděl a já mu furt domlouvala,měl i zákaz motorky a bohužel pomohl až tento výprask,aby to už nedělal.Mě mrzí ikdyž na něj třeba občas bez extra velkýho důvodu křičím(už toho mám někdy fakt dost,když udělá za sebou 10 maličkostí,tak už to naštve),ale říkám si,že to není často,snažím se hodně ovládat(jsem od přírody trošku nerváček,tak je to celkem pracné),ale i matky jsou jen lidi a mají jen jedny nervy
Petro, myslím, že se to stalo každé z nás. Nervy občas rupnou každému – a děti umí vytáčet, co ? 😉
Spíš se snaž vyventilovat jinak, do něčeho bouchni, kopni…. a když už ujedeš, určitě malé vysvětli, co bylo špatně, proč ses zlobila. A mám odzkoušeno, že když to opravdu přeženu, po nějaké chvíli se omluvím, postiskám, děti to přijmou velice dobře – takže ani toho se neboj.
Bohužel, já to udělala taky, a docela nedávno. A bohužel… né jednou, jsem na dcerku sama, a přiznejme si, že ty děti někdy dokážou pěkně vyprovokovat. Taky jsem brečela a když spinkala, tiše jsem na ni mluvila, že jí už nikdy toto neudělám. Ono to fakt někdy nejde, ráda bych postupovala jinak, ale v tu chvíli… to prostě nešlo…
Klííd, to se stane, dítko to přežije, taky se nám to stalo, jak kvůli tomu, že odmítala jít spát ( i když už padala únavou), tak kvůli utíkání na silnici. Prostě Ti ujedou nervy a ruka. Pokud je to na zadek a dítko ví, proč dostalo, tak se kvůli tomu netrap. Já v téhle situaci odcházím do koupelny třídit prádlo, protože jsem úplně stejný vztekloun jako ona a tak se obě za chvíli uklidníme bez řevu a bití.
Pokud jí takhle neřežeš denně, bylo to jen chvilkové „rupnutí“ nervů, nereš to.